Jak přelstít chutě?
21. srpen 2014
Když máme chuť na sladké - co nám tím tělo říká? Máme ho poslechnout? Co chuť na slané - sůl přeci není zdravá - máme si dát slané jídlo? Co hořké chutě - jsou zdravé a proč je dostáváme? Co kyselé? A co když máme neodolatelnou chuť na něco...?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dneska vás trochu přelstíme, možná.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Možná, uvidíme, možná přelstíte vy nás.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová promluvila, Patrik Rozehnal vás taky vítá a začíná seriál Hubněte zdravě, a ta lest by mohla spočívat v chutích, někdy nás může přelstít tělo, někdy můžeme my možná tělo zase přelstít. Tak o chutích budeme mluvit. Lze je vůbec přelstít, nebo když dostává tělo chuť na něco, je to pro nás signál, tak si to dej.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přelstít chutě lze zhruba stejně jako přelstít cokoliv jiného. Říká se, že lež má krátké nohy, daleko nedojde, to znamená, že my můžeme trošičku na chvíli tu chuť ošálit, ale tělo, pokud má nějaký deficit, tak si dříve nebo později řekne buď nemocí a nebo opravdu výraznou chutí až tedy obtěžující nutkavou, takovou, že ji většinou musíme vyhovět.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, pozor, ale nutkavou teď někdo bude tvrdit, že má nutkavou chuť na čokoládu každý den ve 3 hodiny odpoledne, to je ta nutkavá chuť, anebo přijde jednou za půl roku?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může být klidně nutkavá chuť na čokoládu třikrát denně tohle to znají těhotné ženy, které se do deficitu dostávají snadno, mají to i pacienti třeba se vzácnými chorobami, které se projeví ve středním věku, že se jim najednou drasticky změní chutě, a ta chuť je opravdu tak výrazná a tak obtěžující a nutkavá, že je dobré pátrat po příčině. U spousty chorob se vlastně se tou výraznou chutí projeví nějaký typ onemocnění. Pamatuji si na jednu pacientku, která říkala, že ve věku 35 let se ji náhle vyvinuly tak strašlivé chutě na sardinky, že je jedla třikrát až čtyřikrát denně celou tu jednu konzervičku. Když se dostala do fáze, že neměla prakticky chuť na nic jiného než na sardinky, tak začla být ještě navíc dušná, šla tedy až kvůli té dušnosti k lékaři a zjistila, že má takzvanou dilatující kardiomyopatii, což je onemocnění srdečního svalu, při kterém se ten srdeční sval roztahuje. V podstatě lékem jakoby přírodním nebo nějakou substancí, která chvilku pomáhala té paní, vlastně to trošku kompenzovat, byl koenzym Q, jehož velkým zdrojem sardinky jsou. Takže v okamžiku ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tělo si řeklo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. V okamžiku, kdy máme takového obtěžující výrazné chutě, je velmi dobré zjišťovat, co je za tím, čili ne jenom bezmyšlenkovitě vyhovět chutím, ale zjistit, co mi je vlastně.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pátráme po chutích, tedy proč je dostáváme, na něco, nezřízenou chuť na sladké, hořké kyselé nebo něco jiného s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy jste mluvila až o obtěžujících chutích, ale dokážu si to úplně tak představit, protože někdo si řekne, no, nemám obtěžující chutě, já mám prostě obrovskou chuť si dát třeba kyselé rybičky, když už jsme byli u těch rybiček, nebo nějaké ovoce, že prostě furt mám chuť na ovoce, i tohle je obtěžující chuť, byť z toho máme jakoby uspokojení?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Záleží na tom, co to dělá s tělem. Samotné uspokojení, to tak jako malý důvod pro to, abychom těm chutím vyhověli. Totiž jedna z věcí, co je typická je, že chuť je návyková, my si můžeme i takzvaně chutě zkazit, udělat si zlozvyk chuťový, nejběžnější chuťový zlozvyk je přílišné solení. Tím, jak my solíme, zasolujeme se nám organismus a mění se nám schopnost vnímat rozdíl mezi koncentrací soli v tom, co jíme a koncentrací soli v našem těle. Zase další chuť, která je vysloveně návyková a stoupá formou závislosti, to znamená čím víc, tím víc je chuť na sladké, zvlášť u lidí, kteří konzumují sladké nápoje, se významným způsobem zvyšuje konzumace vlastně sladkého. Tady podobný efekt mají nápoje light, které vlastně fungují jako takové šidítko, protože ony chutnají sladce, ale neobsahují většinou stravitelnou formu cukrů, obsahují nestravitelné formy. Čili mozek prostřednictvím jazyka a jeho receptorů chuťových dostane informaci, že se blíží glukóza, ale ve skutečnosti se žádná glukóza nepřiblíží. Tady vzniká takový legrační efekt, který často vidíme v restauracích, kdy si člověk dá něco velmi nízkotučného, k tomu light nápoj a povídá si s přítelkyní, načež zhruba za půl hodiny až hodinu najednou řekne: "A víš co, když jsme byli takoví hodní u oběda, já ti mám hroznou chuť na něco sladkého, dáme si dort." A bum a dají si vlastně nadbytečný tuk většinou ještě ve větším množství než by byl v tom obědě, pokud by tam byl normálně zastoupen a nadbytečný volný cukr. Takže to, co si odepřeli v té dobré formě ještě zdravé relativně, tak to si dají v té úplně nezdravé formě. Tam je vidět ten změněný stav vědomí, kdy jim to vůbec nedojde, co to dělají za hloupost.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vracíme se po další písničce v dopoledním vysílání za doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, neb vysíláme seriál Hubněte zdravě a dnes téma jak přelstít chutě. Mluvili jsme o nápojích, které jsou slazené umělými sladidly, tak svým způsobem děláme špatně, když nás někdo tlačí do toho, abychom jakoby ten opravdový cukr si nedávali, protože tím šálíme tělo, které má třeba chuť na to sladké, a my mu to sladké nedáme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Děláme špatně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže bychom si měli dát raději tu klasiku než tu ochuzenou light?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tu taky ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tu taky ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je zajímavé, Patriku, označil jste dva extrémy, jo, ale pravda je tentokrát ani ne uprostřed, ale úplně jinde. To znamená my bychom měli pít hlavně čistou vodu, neměli bychom ji mít ani moc obublinovanou, ani ničím oslazenou, není potřeba, aby ta voda chutnala sladce, ta voda má chutnat jako voda. My si máme co nejvíc zvykat na přirozené chutě. Říká se tomu střídmost. My nemusíme pořád mít nějaký lepivý pocit v puse, nebo tedy alespoň neměli bychom to potřebovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak já jsem zvolil samozřejmě ukázku toho nápoje, který jsme zmínili, ale když přijde ta chuť na to sladké, máme ji zavrhnout, protože sladké není dobře, anebo si na chvíli to sladké máme dát a pak hledat důvod, proč to tělo to sladké chce?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak jako první by bylo fajn uvědomit si, že ty chutě jsou v podstatě velmi starého data. Je to naše instinktivní výbava, která nám pomáhá opravdu řekněme miliony let regulovat příjem potravy tak, abychom z té přírody dostali věci zdravé pro naše tělo. To sladké ve formě přírodní bylo prakticky buď med a ovoce, nic jiného. A ten med byl samozřejmě s vysokým rizikem získávaný, protože včely ho jen tak rády nedají, a to ať tedy ochočené nebo lesní, ale to ovoce byl nejběžnější způsob jak uspokojit chuť na sladké. Jenomže kromě těch ovocných cukrů, které v tom ovoci jsou přirozeně přítomné, jsme dostali taky barviva s ochrannou funkcí proti volným radikálům ať už nějaká modrá barviva, karoteny - žlutá barviva, červená barviva prostě něco, co nám pomáhalo chránit náš systém. Dostali jsme s ovocem vlákninu, dostali jsme stopové prvky, což všechno v těch oslazených vodách prostě chybí. Stejně tak to chybí v těch dortech. Prostě dort je navíc tučný, on je sladký, ale navíc tučný. Čili my ho sníme víc než bychom snědli odpovídajícího množství třeba sacharidů samotného. Takže jednoznačná odpověď zní, pokud máte chuť na sladké, dejte si ovoce a nedávejte si sladké tučné, dejte si jenom sladké.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co si dát, když dostaneme chuť, na to se ptám doktorky Kateřiny Cajthamlové v našem seriálu Hubněte zdravě, už jsme sladké probrali dostatečně, a je tu technická poznámka, napadají mě další chutě, které mohou přijít.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já budu teď jako ošklivý a satirická asketa. Máte-li chuť, dejte si jí zajít, ale tohle platí jenom pro ty, kteří ty chutě mají často, protože zase, co je pro tělo často, tak na to se adaptuje a s tím počítá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Často jednotvárně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Často je jednotvárně a často ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože chutě můžeme mít, to zas jako ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chutě můžeme mít samozřejmě, ale ty chutě by se nám měli střídat a my bychom neměli pravidelně jako ti Pavlovovi psi každý den ve 4 odpoledne dostat chuť na ten náš obvyklý dortíček, to opravdu je zlozvyk, to není nic společného nemá s chutí. Čili chutě by se měly měnit, měly by se měnit podle denní doby, podle ročního období, měly by se měnit podle našeho zdravotního stavu. Velmi dobře víme, že když jsme nemocní, tak nám přestane chutnat normální jídlo, máme prakticky chuť jenom ležet, spát a maximálně pít čaj, toť vše a v podstatě ani ty chutě příliš nerozlišujeme. Je tedy přirozené, totéž se stane, když máme průjem, nemáme na nic chuť, když nás bolí žaludek, nemáme na nic chuť, trávicí trakt totiž v situaci některého onemocnění se snaží, aby ty chutě utlumil. To až teprv, když jsme zdraví, spokojení, veselí nebo nám chybí nějaký receptor nebo například nám do buněk inzulin dostatečně nedodává cukr, tak dochází k tomu, že začne mít jakési stereotypní pořád se opakující zvýrazněné chutě. To je stejné jako chuť na alkohol, to jsou prostě věci návyku a návyk se dá odvyknout, samozřejmě, že to dá práci, ale jakmile zjistíme, že něčeho je dost, jak říkal můj dědeček a že je toho tudíž příliš, a teď co je to příliš? Pokud tu věc potřebujeme každý den a bez ní se prakticky nejsme schopni soustředit, obejít a tak, tak bychom měli revidovat svůj jídelníček, co v tom jídle sakryš chybí, že máme tak šílené chutě? Ať už na sladké nebo na slané nebo na tučné.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě chvíli nám zbývá na to, abychom si o chutích povídali. Možná v rychlosti probereme ty další, které jsou. Sladké bylo, ale je to pro vás signál, pro vás jako lékařku, že je něco špatně a víte třeba co, když někdo pravidelně dostává chuť na slané, kyselé, hořké?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Některé chutě jsou spíš toho obtěžujícího typu, to nám pacient řekne sám. Samozřejmě chuť na něco může signalizovat několik různých věcí, kromě toho zmíněného zlozvyku to může signalizovat deficit něčeho, a to buď deficit té látky, na kterou ta chuť je a nebo deficit nějakého přenašeče nebo receptoru v těle. Takhle jednoduše, že prostě má někdo chuť na citrony, tak má anginu, říkám to jako hloupě, tak takto jednoduše to bohužel nefunguje. Chuť a změny chuti, spíš ty změny chuti jsou důležité jo, to znamená vždycky jsem jedl tohle, najednou to nemůžu. Takže změny chuti jsou jedním ze symptomatických ukazatelů na to, co by to mohlo být, ale v medicíně nestačí jeden symptom. Samozřejmě vždycky vytváříme syndromy, takže například zvýšená chuť na sladké, větší žízeň, časté močení a hubnutí začínáme mít podezření na cukrovku prvního typu, jo. Takže to je vlastně soubor nějakých příznaků. Chuť jako taková může například signalizovat to zmiňované těhotenství. Když člověk najednou začne mít prostě bizarní chuti, začne olizovat třeba zeď nebo jíst uhlí, tak můžeme předpokládat, že má nějakou nemoc, dokonce i některé psychiatrické diagnózy se týkají toho, že ten člověk konzumuje a má chuť na nestravitelné věci. Ale to je bavíme o patologiích. Dnešní díl je spíš o tom, jak ta chuť, pokud ji nepřeválcujeme nějakou šíleně výraznou chutí jako je třeba glutamátová chuť, ta šestá chuť takzvaná ňami, která je naprosto nerezistovatelná a je v přírodě se nevyskytující, je uměle zcela udělána, tak pokud nepřeválcujeme naší chuť nějakou takovouhle umělou chemickou falešnou chutí, tak nám docela dobře vybere ze všech těch věcí, které máme na trhu k dispozici, ty s dostatkem živin, ty kvalitní a pokud používáme chuť v souvislosti s čichem, ty dvě jsou bez sebe neoddělitelné a zrakem a zároveň používáme mozek, tak nám může chuť výrazným způsobem pomoci rozlišit, co je pro nás vhodné a co ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže nechme si tělo vybírat podle svého, až když by to bylo jednotvárné a podezřelé, něco dělejme a ptejme se odborníků.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Děkuji za zajímavé téma, Patriku, a doufám, že máte teď chuť si dát něco dobrého k obědu. Tak dobrou chuť.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se hezky.
Spustit audio
--------------------
Dneska vás trochu přelstíme, možná.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Možná, uvidíme, možná přelstíte vy nás.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Doktorka Kateřina Cajthamlová promluvila, Patrik Rozehnal vás taky vítá a začíná seriál Hubněte zdravě, a ta lest by mohla spočívat v chutích, někdy nás může přelstít tělo, někdy můžeme my možná tělo zase přelstít. Tak o chutích budeme mluvit. Lze je vůbec přelstít, nebo když dostává tělo chuť na něco, je to pro nás signál, tak si to dej.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přelstít chutě lze zhruba stejně jako přelstít cokoliv jiného. Říká se, že lež má krátké nohy, daleko nedojde, to znamená, že my můžeme trošičku na chvíli tu chuť ošálit, ale tělo, pokud má nějaký deficit, tak si dříve nebo později řekne buď nemocí a nebo opravdu výraznou chutí až tedy obtěžující nutkavou, takovou, že ji většinou musíme vyhovět.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, pozor, ale nutkavou teď někdo bude tvrdit, že má nutkavou chuť na čokoládu každý den ve 3 hodiny odpoledne, to je ta nutkavá chuť, anebo přijde jednou za půl roku?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Může být klidně nutkavá chuť na čokoládu třikrát denně tohle to znají těhotné ženy, které se do deficitu dostávají snadno, mají to i pacienti třeba se vzácnými chorobami, které se projeví ve středním věku, že se jim najednou drasticky změní chutě, a ta chuť je opravdu tak výrazná a tak obtěžující a nutkavá, že je dobré pátrat po příčině. U spousty chorob se vlastně se tou výraznou chutí projeví nějaký typ onemocnění. Pamatuji si na jednu pacientku, která říkala, že ve věku 35 let se ji náhle vyvinuly tak strašlivé chutě na sardinky, že je jedla třikrát až čtyřikrát denně celou tu jednu konzervičku. Když se dostala do fáze, že neměla prakticky chuť na nic jiného než na sardinky, tak začla být ještě navíc dušná, šla tedy až kvůli té dušnosti k lékaři a zjistila, že má takzvanou dilatující kardiomyopatii, což je onemocnění srdečního svalu, při kterém se ten srdeční sval roztahuje. V podstatě lékem jakoby přírodním nebo nějakou substancí, která chvilku pomáhala té paní, vlastně to trošku kompenzovat, byl koenzym Q, jehož velkým zdrojem sardinky jsou. Takže v okamžiku ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tělo si řeklo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano. V okamžiku, kdy máme takového obtěžující výrazné chutě, je velmi dobré zjišťovat, co je za tím, čili ne jenom bezmyšlenkovitě vyhovět chutím, ale zjistit, co mi je vlastně.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pátráme po chutích, tedy proč je dostáváme, na něco, nezřízenou chuť na sladké, hořké kyselé nebo něco jiného s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy jste mluvila až o obtěžujících chutích, ale dokážu si to úplně tak představit, protože někdo si řekne, no, nemám obtěžující chutě, já mám prostě obrovskou chuť si dát třeba kyselé rybičky, když už jsme byli u těch rybiček, nebo nějaké ovoce, že prostě furt mám chuť na ovoce, i tohle je obtěžující chuť, byť z toho máme jakoby uspokojení?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Záleží na tom, co to dělá s tělem. Samotné uspokojení, to tak jako malý důvod pro to, abychom těm chutím vyhověli. Totiž jedna z věcí, co je typická je, že chuť je návyková, my si můžeme i takzvaně chutě zkazit, udělat si zlozvyk chuťový, nejběžnější chuťový zlozvyk je přílišné solení. Tím, jak my solíme, zasolujeme se nám organismus a mění se nám schopnost vnímat rozdíl mezi koncentrací soli v tom, co jíme a koncentrací soli v našem těle. Zase další chuť, která je vysloveně návyková a stoupá formou závislosti, to znamená čím víc, tím víc je chuť na sladké, zvlášť u lidí, kteří konzumují sladké nápoje, se významným způsobem zvyšuje konzumace vlastně sladkého. Tady podobný efekt mají nápoje light, které vlastně fungují jako takové šidítko, protože ony chutnají sladce, ale neobsahují většinou stravitelnou formu cukrů, obsahují nestravitelné formy. Čili mozek prostřednictvím jazyka a jeho receptorů chuťových dostane informaci, že se blíží glukóza, ale ve skutečnosti se žádná glukóza nepřiblíží. Tady vzniká takový legrační efekt, který často vidíme v restauracích, kdy si člověk dá něco velmi nízkotučného, k tomu light nápoj a povídá si s přítelkyní, načež zhruba za půl hodiny až hodinu najednou řekne: "A víš co, když jsme byli takoví hodní u oběda, já ti mám hroznou chuť na něco sladkého, dáme si dort." A bum a dají si vlastně nadbytečný tuk většinou ještě ve větším množství než by byl v tom obědě, pokud by tam byl normálně zastoupen a nadbytečný volný cukr. Takže to, co si odepřeli v té dobré formě ještě zdravé relativně, tak to si dají v té úplně nezdravé formě. Tam je vidět ten změněný stav vědomí, kdy jim to vůbec nedojde, co to dělají za hloupost.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vracíme se po další písničce v dopoledním vysílání za doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, neb vysíláme seriál Hubněte zdravě a dnes téma jak přelstít chutě. Mluvili jsme o nápojích, které jsou slazené umělými sladidly, tak svým způsobem děláme špatně, když nás někdo tlačí do toho, abychom jakoby ten opravdový cukr si nedávali, protože tím šálíme tělo, které má třeba chuť na to sladké, a my mu to sladké nedáme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Děláme špatně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže bychom si měli dát raději tu klasiku než tu ochuzenou light?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tu taky ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tu taky ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je zajímavé, Patriku, označil jste dva extrémy, jo, ale pravda je tentokrát ani ne uprostřed, ale úplně jinde. To znamená my bychom měli pít hlavně čistou vodu, neměli bychom ji mít ani moc obublinovanou, ani ničím oslazenou, není potřeba, aby ta voda chutnala sladce, ta voda má chutnat jako voda. My si máme co nejvíc zvykat na přirozené chutě. Říká se tomu střídmost. My nemusíme pořád mít nějaký lepivý pocit v puse, nebo tedy alespoň neměli bychom to potřebovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak já jsem zvolil samozřejmě ukázku toho nápoje, který jsme zmínili, ale když přijde ta chuť na to sladké, máme ji zavrhnout, protože sladké není dobře, anebo si na chvíli to sladké máme dát a pak hledat důvod, proč to tělo to sladké chce?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak jako první by bylo fajn uvědomit si, že ty chutě jsou v podstatě velmi starého data. Je to naše instinktivní výbava, která nám pomáhá opravdu řekněme miliony let regulovat příjem potravy tak, abychom z té přírody dostali věci zdravé pro naše tělo. To sladké ve formě přírodní bylo prakticky buď med a ovoce, nic jiného. A ten med byl samozřejmě s vysokým rizikem získávaný, protože včely ho jen tak rády nedají, a to ať tedy ochočené nebo lesní, ale to ovoce byl nejběžnější způsob jak uspokojit chuť na sladké. Jenomže kromě těch ovocných cukrů, které v tom ovoci jsou přirozeně přítomné, jsme dostali taky barviva s ochrannou funkcí proti volným radikálům ať už nějaká modrá barviva, karoteny - žlutá barviva, červená barviva prostě něco, co nám pomáhalo chránit náš systém. Dostali jsme s ovocem vlákninu, dostali jsme stopové prvky, což všechno v těch oslazených vodách prostě chybí. Stejně tak to chybí v těch dortech. Prostě dort je navíc tučný, on je sladký, ale navíc tučný. Čili my ho sníme víc než bychom snědli odpovídajícího množství třeba sacharidů samotného. Takže jednoznačná odpověď zní, pokud máte chuť na sladké, dejte si ovoce a nedávejte si sladké tučné, dejte si jenom sladké.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co si dát, když dostaneme chuť, na to se ptám doktorky Kateřiny Cajthamlové v našem seriálu Hubněte zdravě, už jsme sladké probrali dostatečně, a je tu technická poznámka, napadají mě další chutě, které mohou přijít.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já budu teď jako ošklivý a satirická asketa. Máte-li chuť, dejte si jí zajít, ale tohle platí jenom pro ty, kteří ty chutě mají často, protože zase, co je pro tělo často, tak na to se adaptuje a s tím počítá.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Často jednotvárně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Často je jednotvárně a často ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože chutě můžeme mít, to zas jako ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chutě můžeme mít samozřejmě, ale ty chutě by se nám měli střídat a my bychom neměli pravidelně jako ti Pavlovovi psi každý den ve 4 odpoledne dostat chuť na ten náš obvyklý dortíček, to opravdu je zlozvyk, to není nic společného nemá s chutí. Čili chutě by se měly měnit, měly by se měnit podle denní doby, podle ročního období, měly by se měnit podle našeho zdravotního stavu. Velmi dobře víme, že když jsme nemocní, tak nám přestane chutnat normální jídlo, máme prakticky chuť jenom ležet, spát a maximálně pít čaj, toť vše a v podstatě ani ty chutě příliš nerozlišujeme. Je tedy přirozené, totéž se stane, když máme průjem, nemáme na nic chuť, když nás bolí žaludek, nemáme na nic chuť, trávicí trakt totiž v situaci některého onemocnění se snaží, aby ty chutě utlumil. To až teprv, když jsme zdraví, spokojení, veselí nebo nám chybí nějaký receptor nebo například nám do buněk inzulin dostatečně nedodává cukr, tak dochází k tomu, že začne mít jakési stereotypní pořád se opakující zvýrazněné chutě. To je stejné jako chuť na alkohol, to jsou prostě věci návyku a návyk se dá odvyknout, samozřejmě, že to dá práci, ale jakmile zjistíme, že něčeho je dost, jak říkal můj dědeček a že je toho tudíž příliš, a teď co je to příliš? Pokud tu věc potřebujeme každý den a bez ní se prakticky nejsme schopni soustředit, obejít a tak, tak bychom měli revidovat svůj jídelníček, co v tom jídle sakryš chybí, že máme tak šílené chutě? Ať už na sladké nebo na slané nebo na tučné.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ještě chvíli nám zbývá na to, abychom si o chutích povídali. Možná v rychlosti probereme ty další, které jsou. Sladké bylo, ale je to pro vás signál, pro vás jako lékařku, že je něco špatně a víte třeba co, když někdo pravidelně dostává chuť na slané, kyselé, hořké?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Některé chutě jsou spíš toho obtěžujícího typu, to nám pacient řekne sám. Samozřejmě chuť na něco může signalizovat několik různých věcí, kromě toho zmíněného zlozvyku to může signalizovat deficit něčeho, a to buď deficit té látky, na kterou ta chuť je a nebo deficit nějakého přenašeče nebo receptoru v těle. Takhle jednoduše, že prostě má někdo chuť na citrony, tak má anginu, říkám to jako hloupě, tak takto jednoduše to bohužel nefunguje. Chuť a změny chuti, spíš ty změny chuti jsou důležité jo, to znamená vždycky jsem jedl tohle, najednou to nemůžu. Takže změny chuti jsou jedním ze symptomatických ukazatelů na to, co by to mohlo být, ale v medicíně nestačí jeden symptom. Samozřejmě vždycky vytváříme syndromy, takže například zvýšená chuť na sladké, větší žízeň, časté močení a hubnutí začínáme mít podezření na cukrovku prvního typu, jo. Takže to je vlastně soubor nějakých příznaků. Chuť jako taková může například signalizovat to zmiňované těhotenství. Když člověk najednou začne mít prostě bizarní chuti, začne olizovat třeba zeď nebo jíst uhlí, tak můžeme předpokládat, že má nějakou nemoc, dokonce i některé psychiatrické diagnózy se týkají toho, že ten člověk konzumuje a má chuť na nestravitelné věci. Ale to je bavíme o patologiích. Dnešní díl je spíš o tom, jak ta chuť, pokud ji nepřeválcujeme nějakou šíleně výraznou chutí jako je třeba glutamátová chuť, ta šestá chuť takzvaná ňami, která je naprosto nerezistovatelná a je v přírodě se nevyskytující, je uměle zcela udělána, tak pokud nepřeválcujeme naší chuť nějakou takovouhle umělou chemickou falešnou chutí, tak nám docela dobře vybere ze všech těch věcí, které máme na trhu k dispozici, ty s dostatkem živin, ty kvalitní a pokud používáme chuť v souvislosti s čichem, ty dvě jsou bez sebe neoddělitelné a zrakem a zároveň používáme mozek, tak nám může chuť výrazným způsobem pomoci rozlišit, co je pro nás vhodné a co ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže nechme si tělo vybírat podle svého, až když by to bylo jednotvárné a podezřelé, něco dělejme a ptejme se odborníků.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Děkuji za zajímavé téma, Patriku, a doufám, že máte teď chuť si dát něco dobrého k obědu. Tak dobrou chuť.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se hezky.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
