Jak přesazovat opadavé listnáče
Přesazování listnatých opadavých stromů a keřů je velmi jednoduché. Starší stromy ale na přesazování radši začneme připravovat už od jara. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Opadavé listnáče přesazujeme nejlépe na podzim, v době, kdy shodí listy. Chystáme-li se na přesazení starších stromů, musíme je na tuto ‚akci‘ připravit. Kořeny takových stromů sahají poměrně daleko do šířky i do hloubky, rostou-li na sušším místě, sahají ještě dál. Přesazením je dost omezíme. Aby zákrok nebyl tak drastický, na jaře před podzimním (či jarním, v dalším roce) stěhováním keř či strom obryjeme v obvodu koruny. Prostě jen zarýpneme rýč do země, aby se přerušily kořeny, které jdou do šířky. Ty se na řezu zahojí, trochu rozvětví. Chce to rýč co nejdelší, aby dosáhl do hloubky 30 až 50 centimetrů.
Na podzim, po opadu listů, uděláme za tímto kruhem brázdu do země, hlubokou asi půl metru, a stromek celý podryjeme. Přesazujeme s balem i bez něj, podle našich fyzických možností nebo počtu známých, který nám s přesunem mohou pomoci. Kořeny, které jsme při tomto vyrývání poškodili, zarovnáme.
Menší stromy a keře přesazujeme rovnou, bez půlroční přípravy. Do práce se pouštíme po 15. říjnu.
Na novém místě připravíme pro přesazovaný strom či keř jámu širší a hlubší, než byla ta původní. Když přesunujeme strom, do jámy zatlučeme kůl, ke kterému strom přivážeme. Aby ho silnější vítr nebo prudší deště nepoškodily. Kořenům trvá delší dobu, než se na novém místě rozrostou. Rostou pomaleji, než koruna stromu.
Na dno připravené jámy dáme zásobní hnojení (hrst Cereritu, nebo tablety Silvamixu, po hrsti superfosfátu, draselné soli,...). Substrát, který sypeme ke kořenům, by též měl být zásobený živinami do prvních let růstu stromu, keře. Přece jen jsme přesazovanému listnáči sebrali dost kořenů, které mu dodávaly živiny z okolí, tak ať má do začátků něco ‚po ruce‘. Přesazené rostliny zaléváme. Korunu stromu či keř upravíme tak, aby odpovídaly objemu kořenů.“
Související
-
Česnek je za vodu vděčný, zalévejte ho jako mrkev
Na dotazy vás, posluchačů, jak zalévat česnek, kde sehnat roubovaný vlašský ořech a proč červenají lískové oříšky, odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Třešeň napadenou moniliózou poznáte na první pohled
Na dotazy vás, posluchačů, na téma višně a třešně, odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Odhalte choroby broskvoní a meruněk
Na dotazy vás, posluchačů, týkající se plodů broskvoní a meruněk, odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
