Jak prořezávat okrasné keře? Existuje univerzální rada

23. březen 2018

Obecně se dá doporučit, abyste ostříhali kvetoucí keře po odkvětu. Špatně načasovaný nebo nevhodně provedený řez keřů může mít za následek, že letos nepokvetou. Jak na to?

„Podle toho, kdy keře nasazují květy, se liší i doba, kdy je můžeme stříhat,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. „Například u tavolníků existují dvě skupiny. Tu první reprezentuje Spiraea arguta a Spiraea vanhouttei. Kvetou brzo na jaře a tvoří základy květů na výhonech z minulého roku. Řežou se tedy po odkvětu, aby nové výhony příští jaro mohly kvést. Jiné druhy tohoto rodu se řežou na jaře a kvetou na nově narostlých výhonech. Mohou se tedy řezat časně zjara. Do léta se keř obnoví v objemu a začne vykvétat.“

Podobně jako prvně jmenované řežeme například botanické a sadové růže (jednou kvetoucí), šeříky, pustoryl (kterému nesprávně říkáváme jasmín), kolkvície, trojpuky, dřišťály, kdoulovce, zlatice a některé vajgélie. Na začátku vegetace, tedy teď na jaře, můžeme řezat růže opakující kvetení, stálezelené keře (od těch květy nechceme, jen krásnou listovou plochu), dřevité mochny, novější odrůdy vajgélií, moderní hortenzie.

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) kvete na loňských výhonech, které se v zimě snad podařilo ochránit před mrazy. Na jaře ji neřežeme, ořezali bychom letošní květy, které nasadila už vloni. Nejnovější odrůdy hortenzií (latnatá, stromkovitá, atd.) kvetou na letošních výhonech. Pro dosažení maximálního kvetení se dokonce doporučuje brzy z jara sestříhat výhony na výšku asi 30 cm.

A jak je to s těmi jednou kvetoucími versus remontantními (neboli kvetení opakujícími) keři? Odpovídá Ivan Dvořák: „Rostliny jednou kvetoucí založí květy na podzim, nebo v období zimy. Na jaře nebo v létě odkvetou a podruhé letos se od nich už květu nedočkáme. Sem patří růže sadové a botanické, pustoryly, trojpuky, šeříky a další. Po odkvětu je zmladíme nebo jen keře upravíme a více do nich nezasahujeme. Remontující či opakovaně kvetoucí keře vytvářejí květy jak na loňském dřevě, tak i na letošních vyzrálých výhonech. Jako příklad můžeme uvést růže polyantky, čajovky, plazivé. Ty můžeme stříhat během sezony, a přesto pokvetou. Z okrasných keřů se po odkvětu seříznou třeba vajgélie, dřevité mochny. Ty dokážou k podzimku vykvést na novém dřevě ještě jednou. A co nestihnou na podzim, to dokončí na jaře. Lépe řečeno, na jaře vykvetou ze stejných výhonů mnohem bohatěji.“

Spiraea japonica Walbuma
autor: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.