Jak se vyvíjí výstavba středočeských dálnic? Situaci popsal Jan Kroupa

Moderátor Tomáš Pancíř s ním probral výstavbu dálnic ve Středočeském kraji, úpravy silnice I/3, výstavbu obchvatů nebo opravy hlavních silničních tahů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Dobrý den, vítejte u nás.

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste v květnu představili plán na úpravu hlavní silnice z Mirošovic do Benešova, tedy silnice 1/3. Kdy jste po té silnici jel vy osobně naposledy?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Naposledy, když jsem jel, tak to bylo před 14 dny, kdy jsem tam tudy jel směrem do Tábora.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jaké dojmy z té silnice máte?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Ta silnice 1/3 si myslím, je v porovnání s jinýma silnicema je relativně pěkná, byť to zatížení, který tam je, je vysoký a to i ve vazbě, pokud bych to měl potom porovnat směrem na D1, kdy vlastně D1 směrem do toho Mirošovic nám jde dvakrát tří pruhu, je cítit, že do doby, dokud se nedodělá ta dálnice D3, tak ty intenzity se tam budou zvětšovat a je možná na čase tu dálnici D3 dodělat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na druhé straně, když jste představovali plány na úpravu té silnice 1/3, tak jste říkali, že ta dálnice D3, středočeský úsek, se nezačne stavět dříve, než v roce 2024. To znamená za osm let. To je opravdu takhle dané, nemůže se stát žádný zázrak, že by D3 se začala stavět dřív?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak zázraky se vždycky mohou dít, ty naše harmonogramy jsou do jisté míry ideálními harmonogramy.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže zázrak je, že to bude v tom roce 2024?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Kdy na jedné straně my vždycky se snažíme bilancovat ty rizika a říkat určitou prostřední část, to znamená, pokud by samozřejmě všechno šlo extrémně dobře, ale připomeňme si, že to je prostě dálnice D3, ke který jsou připomínky a zasahuje velké množství zájmů, tak by to samozřejmě šlo rychleji. Na druhou stranu, pokud tam budou extrémní problémy, které opět můžou jakoby vzniknout na každá dálnici a které teď třeba neumíme předvídat, tak to samozřejmě může být později. Ten rok, tak jak jsme ho stanovili, tak to je taková zkušenost Ředitelství silnic a dálnic s přípravou v uvozovkách normálních běžných dálničních staveb, které svoje problémy mají, které mají svoje těžkosti, ale kde na ně není nějaký extrém typu D8.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na těch minimálně osm let, než tedy v tom optimistickém případě se začne stavět středočeská D3, tedy řešením má být úprava silnice 1/3. Vy jste přišli s tím že v celém úseku mezi Mirošovicemi a Benešovem by měly být tři pruhy, ale střídavě. To znamená, že kousek budou dva pruhy ve směru na Benešov a jeden na Prahu, potom zase kousek to bude opačně. Když se člověk nad tím zamyslí, tak předpokládám, že tohle to asi propustnost silnice nezvýší, protože pořád tam budou úseky, kdy v tom jednom směru bude jenom jeden pruh. Chápu to dobře, že těch aut tam projede stále stejně?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak kapacita komunikace se tím určitě nezvýší, zvýší se tím bezpečnost a komfort, ale ta kapacita je prostě dána tím nejužším místem a to nejužší místo potom zase zpátky bude ten průplet v tom jednom místě, kdy se dostáváme pátky vlastně do toho jednoho pruhu, to znamená, že by nějakým výrazným způsobem se ta kapacita zvětšila, to určitě ne. Účelem, proč děláme 2 plus 1, je samozřejmě bezpečnost, protože to umožní snazší předjíždění a vlastně v těch úsecích, kde dnes řidiči jezdí ve standardním režimu 1 plus 1, je to rozděleno i opticky tak, aby ten řidič neměl obavy, na druhou stranu ty zábrany nemůžou být úplně pevné z důvodů toho, abychom dovolili například přístup integrovaného záchranného systému. Tedy že my 2 plus 1 a to je myšlenka hodně ze skandinávských zemí. Tam se to hodně často dělá. Ono je to potřeba provázat potom ideálně i na to, aby vlastně z těch úrovňových křižovatek byly ideálně mimoúrovňové křižovatky. Pokud se podíváte na silnice 1/3, tam vlastně se nám vyplácí dlouhodobá koncepce, kdy už v minulosti byly udělány některými mimoúrovňovými křižovatkami, například Pyšelka a teď aktuálně se připravujeme dodělat mimoúrovňovou křižovatku Čtyřkoly a tím pádem má ten prostřídaný dvoupruh, je docela logickou volbou pro to, aby 1 plus 3 vznikla.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Součástí toho projektu jsou také kruhové objezdy na koncích Benešova. Nezmenší ty kruhové objezdy právě kapacitu té silnice? Nebudou tam ty kolony ještě delší než ty desítky minut, které tam jsou už teď každý pátek odpoledne?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak pokud pojedete směrem od Prahy, tak vlastně narazíte, tam je myslím pumpa, nechci říkat úplně přesně koho. Tam v to místě samozřejmě má vzniknout okružní křižovatka, která už by měla i akcentovat to, že v tom místě by se měla připojit ta benešovská spojka ve směru z dálnice D3. Co je dobrá novinka, takže speciálně na tuhle okružní křižovatku dneska už máme vydáno územní rozhodnutí, pokud budeme pokračovat dál, tak tam nově samozřejmě připravujeme akci za hloubení na 1/3, a při tom výjezdu z Benešova se plánuje okružní křižovatka, kterou my nazýváme U Topolu a je to vlastně z druhý strany, pokud bych jel od Tábora.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
U toho zahrádkářství, které také nebudeme jmenovat.

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak, důvodem, proč třeba tam tu okružní křižovatku dělat je, že tam máme časté nehody. Hlavně jsou to nehody toho, že když ten řidič jede směrem od Prahy jakoby na Tábor a odbočuje tam doleva směrem dolů, tak jsou tam velké nárazy zezadu. Je tam vybočování a samozřejmě ti řidiči, co přijíždí do toho Benešova, tak tím, že vlastně se snaží ještě předjet, tak mají poměrně velkou rychlost před Benešovem a vlastně dochází tam k nedodržování pravidel silničního provozu, takže trošíčku si naopak slibujeme té okružní křižovatky, že se tam pomůže tu dopravu zklidnit a umožní to vlastně komfortní odbočení doleva.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdy začnete stavět?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak zatímco, jak jsem říkal, u Červených vršků máme územní rozhodnutí vydáno, a teď v tuhle chvíli tedy máme ambici a pokračujeme na dokumentaci pro stavební povolení, tak abychom se mohli dostat ke geometrickým plánům a výkupům pozemkům, tak okružní křižovatka U Topolu tam se teprve projednává dokumentace pro územní rozhodnutí a to územní rozhodnutí chceme požádat v průběhu prázdnin.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Naším hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je generální ředitel, Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Teď jsme mluvili o silnici 1/3 a také o dálnici D3. Co by pomohlo této komunikaci, to by byla dostavba D4. To znamená, že jet do Budějovic by se snáze dalo dostat přes Písek. Jak to vypadá tam, ten chybějící úsek. Posouvá se dopředu?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
U dálnice D4 ministerstvo dopravy chce vyzkoušet PPP projekt. Já si myslím, že je to určitě v pořádku, že hledáme alternativní způsoby financování, a musíme se naučit teď v té fázi, dokud v uvozovkách, máme finanční zdroje a máme peníze a měly bychom si to vyzkoušet. Co je pro mě důležité z pohledu přípravy, že ministerstvo dopravy nechalo Ředitelství silnic a dálnic dál připravovat. To znamená, nečeká se, že by tu přípravu dodělal koncesionář, chceme si to připravit sami. Tím se výrazným způsobem i eliminují rizika pro případného dalšího koncesionáře a samozřejmě i potom ty nabídky, které přijdou například od koncesionáře, budou výrazně nižší, protože ty rizika tam budou výrazně nižší.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Řadu řidičů, kteří přijíždějí po D4 do Prahy, určitě trápí to zpomalení na padesátku na hranici Prahy, přechody pro Chodce, přes komunikaci dálničního typu neuvažujete, že byste s tím něco udělali?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a hlavním městem Prahou, ministerstvem dopravy a vlastně hlavní město Praha má na komunikace TSK, začaly probíhat jednání. Ty jednání probíhají a v té fázi, že skutečně ta část, kterou dneska říkáme U Cukráku, směrem k silničnímu okruhu kolem Prahy je v majetku Prahy, která samozřejmě se o to i stará a která by chtěla předat tuto část Ředitelství silnic a dálnic tak, aby Ředitelství silnic a dálnic vlastně začalo postupně tu dálnici D4 dostávat do nějakého stavu rychlostních komunikací. Ono je na straně Ředitelství silnic a dálnic bude spousta práce, viz například autobusové zastávky, které tam dneska máme tak, abychom z té naší dálnice udělali dálnici, možná tak jak ji dneska známe na D1 nebo D8. Já věřím, že se to povede, protože součástí tady téhle výměny mají být samozřejmě i výměny pozemků, které dnes drží magistrát, pod některýma stavbama na silničním okruhu kolem Prahy, o které se zase stará Ředitelství silnic a dálnic.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pokud se dohodnete, tak tady ten přechod vy byste odstranili a to řešení by bylo jiné?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Samozřejmě tam bude spousta práce. Od povrchu, od toho, že musíme se podívat na ty konstrukční vrstvy a od toho, že samozřejmě ten přechod by tam neměl zůstávat a měli bychom z toho začít vytvářet rychlostní komunikaci tak, aby to skutečně odpovídalo tomu dálničnímu typu. Je tam samozřejmě i víc těch bodových závad, jak jsou připojovací a odbočovací pruhy a tak dále.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dalším úsekem, o kterém jsme spolu mluvili už několikrát v tomto pořadu, a není tam žádný viditelný posun,to je dostavba okruhu kolem Prahy, především toho úseku 511, to znamená toho, který má navázat vlastně nakonec, na křižovatku s D1. Rýsuje se tam nějaký posun?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak to je taková ta naše stavba, kterou my označujeme jako 511 slangově, která by nám to měla propojit vlastně dálnici D1 a právě z dálnice na D10, D11 potenciálně, za nás vždycky jsme komunikovali a komunikujeme a myslím si, že to je vlastně ta nejdůležitější stavba, která je tady v téhle České republice. Její problém je, že ta diskuse tam probíhá poměrně dlouho, prošla si dlouhými schvalovacími procesy v současný době a vlastně jsme požádali o územní rozhodnutí, které už přes rok vlastně je na magistrátu hlavního města tím, že tím podkladem, který chybí, tak je dneska ověřovací stanovisko a koherenz temp, který nemáme. Tím důvodem opět jsou tedy skutečnosti, že ta stavba byla posouzena ještě podle zákona 244 z roku 1992. To znamená, ten vliv na životní prostředí je vydán podle starýho zákona a o kterém dnes už média poměrně hodně informovaly a svým způsobem ta stavba je navržena jako jedna, které by se tedy měly projednat s Evropskou komisí a která by měla být akceptována pro to, aby šla do další přípravy, což si myslím, že je určitě dobře. Protože nesmíme zapomenout na to, že nám tam trpí 35 tisíc lidí ve Spořilově a pokud 511 nebude tak je prostě nedokážeme ochránit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdy se to může hnout, kdy ta projednání to chybějící razítko, respektive rozhodnutí hlavního města Prahy očekáváte. Kdy zkrátka se to hne?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Já si teď dovolím být optimista a věřím, že k ten optimismus se mi nevymstí, ale vláda informovala vlastně o 11 a důležitých stavbách, které komunikuje s Evropskou komisí právě pro to, aby ty stanoviska EIA a ještě podle starého zákonu byly platný. Ta stavba mezi nima je, to znamená, 511 je mezi těma, který jsou nevrženy včetně právě té propojky R12, která je zase velmi důležitá pro Běchovice, kterých se ta stavba dotýká, ale já prostě věřím, tomu, že se to podaří projednat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mluvíme o D3, o D4, o okruhu kolem Prahy, všude se dostáváme k tomu, že problémem jsou povolení. Znamená to, že peníze nejsou nikde problémem? Peníze máte na všechny ty stavby a projekty, o kterých mluvíme i na ty, o kterých nemluvíme?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak já mám velkou radost z jedný věci, že skutečně těch peněz je relativně velké množství. Jak pan ministr dopravy, tak potenciálně samozřejmě ministerstvo financí a pan ministr financí přes Státní fond dopravní infrastruktury, sanuje, má takový ten má dlouhodobý dluh pro to, abychom se mohli starat o naše silnice a dálnice. Po těch časech, kdy jsme spíš balancovali s tím, že nemáme finanční prostředky. Je to samozřejmě příjemná vzpruha, můžeme se trochu technicky zamýšlet nad tím, jak to dělat ideálně a efektivně. Teď samozřejmě sousta těch věcí ještě chybí. Minulý rok pro nás byl rozpočet rámcově 33,7 miliard. V současný době jsme požádali rozpočtové opatření směrem k téměř 40 miliardám a já věřím, že nám ty finanční prostředky, které máme v předstihu přislíbené, budou přiděleny tak, abychom mohli normálně dál pokračovat nejen v opravách, ale samozřejmě i v té přípravě.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A vy věříte, že i přes všechna ta formální potřebná povolení je stihnete utratit?

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Tak věřím tomu, že nejenže je stihneme utratit, ale hlavně že budou efektivně utraceny v těch místech, kde jsou potřeba.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci, Českého rozhlasu region, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Díky, že jste byl u nás, zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Jan KROUPA, ředitel, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.