Jak si na přelomu února a března předpěstovat bylinky?

29. únor 2020

Podle Štěpánky Janoutové, pěstitelky bylin a drobného ovoce ze Sedlecka na Rokycansku, je teď správný čas na předpěstování bazalky, meduňky, saturejky, mateřídoušky, tymiánu, yzopu, šalvěje a dalších bylinek. Naopak vysetou už bychom měli mít stévii a citrónovou trávu.

„Můžeme samozřejmě zvolit i pozdější a snazší přímý výsev v dubnu a květnu. Pokud ale na rostliny spěcháme a chceme je co nejdříve zpracovávat, je dobré začít už teď,“ zdůrazňuje pěstitelka.

Nepodceňte přípravu substrátu

Truhlíky, výsevní misky nebo květináče bychom měli vyčistit a vydezinfikovat, především v případě, že už je používáme opakovaně. Nešetříme na kvalitě semínek a substrátu, investice se nám vrátí.

Přelom února a března je vhodný pro výsev bazalky, meduňky nebo saturejky

Výsevní substrát určený pro bylinky přepaříme, abychom zlikvidovali patogeny. „Existují i speciální substráty s prospěšnými houbami, jako je např. Trichoderma harzianum, které zabraňují růstu patogenních plísní a padání klíčních rostlin. Ty nepřepařujeme. Je také možné do normálního substrátu pro bylinky násadu prospěšných hub přidat, dají se koupit,“ radí Štěpánka Janoutová.

Hloubka výsevu

„Čím větší semínka, tím hlouběji je vyséváme. Některá semínka jsou světloklíčivá, ta se vysévají na povrch, patří mezi ně stévie nebo citrónová tráva. Já je zasypávám pouze malou vrstvou bílého akvarijního písku, který zase předtím převařím a nechám vychladnout a vysušit. Jím přikryju vrstvu semínek, takže jsou přimáčknutá k substrátu, mají dost vlhkosti a zároveň i světla. Písek takhle sypu na všechna drobná semínka,“ popisuje bylinkářka.

Abychom semínkům vysetým na povrch vytvořili mikroklima s dostatečnou vlhkostí, můžeme jim vyrobit něco jako malý fóliáček. Štěpánka Janoutová na konstrukci z drátu natahuje potravinářskou fólii. Jak bylinky klíčí a rostou, fóliáček pomalu zvedá, aby se vlhkost zmenšovala a rostlinky si zvykaly na okolní prostředí.

Světlo životně nutné

I hlouběji vysetá semínka potřebují ke klíčení a především k růstu světlo. Pokud ho nemají dostatek, jsou rostlinky dlouhé, tenké, bledé a náchylné k chorobám. Málo světla, hustý výsev a přespříliš vlhkosti nahrávají padání klíčních rostlin, které často ničí hlavně bazalky.

Rukola, sazenice, rostlina, pěstování, zahradničení

Výsev nepřemokřit

Jestliže výsev příliš zaléváme, klíčící semínka zahnívají, náchylné jsou na to třeba šalvěje. „Zda výsev potřebuje zálivku, poznáme podle barvy rašelinového substrátu. Když je světle hnědá, měli bychom zalít. Dočerna zbarvený substrát už ukazuje na přemokření,“ vysvětluje pěstitelka.

Klíčení v teplotě nad 20 °C, růst v teplotě pod 20 °C

Pro klíčení semínek Štěpánka Janoutová doporučuje pokojovou teplotu, ideálně mezi 22 a 25 °C: „Musíme ale kontrolovat, zda se nevytvořily plísně nebo se neobjevili škůdci, jako jsou smutnice a další. Pokud ano, musíme problém začít včas řešit. Když rostlinky začínají hromadně vzcházet, teplotu snížíme na plus minus 18 °C. Tím zabráníme zbytečně rychlému růstu a podpoříme zakořenění. Výsevní substrát není moc vyživený právě proto, aby rostlina kořínkem musela hledat živiny, nehnala do výšky, vytvořila si dostatečný kořenový systém a byla zdravá a silná.“

Kdy a jak přepíchnout

První pravé lístky jsou signálem k přepíchnutí rostlinek do sadbovačů nebo kelímků od jogurtů. „V substrátu je pro tyto sazeničky o trochu víc živin, pořád se ale klade důraz na rozšiřování kořenového systému. Bylinky přepichujeme po jedné nebo po dvou a dál se o ně staráme. V okamžiku, kdy jsou vzrostlé, s pěkným kořenovým systémem, ale ještě kvůli mrazíkům není čas na umístění na venkovní záhon, můžeme je znovu přesadit do jiného květináče a počkat na vhodné počasí. To obvykle nastává ve druhé polovině května,“ uzavírá sedlecká pěstitelka Štěpánka Janoutová.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.