Jan Jůn: Jak tedy dál s brexitem po summitu EU, táží se Britové
Ten žár je opravdu vysilující. Británie se dál smaží v rekordních letních vedrech a obrovský požár vřesovišť u Manchestru se nedaří uhasit ani armádě.
Premiérka Mayová se mezitím také „smažila“ ve čtvrtek na summitu unie v Bruselu kvůli nepřipravenosti Británie na brexit a snahám „zachovat si výhody členství i po odchodu z klubu“.
Jan Jůn: Dva roky po referendu je podoba brexitu stále nejistá
Nechce se tomu vůbec věřit, ale jak v sobotu potvrdila neobvykle mohutná demonstrace proti brexitu v Londýně, je tomu tak.
Nepomohly jí ani předchozí londýnské konzultace s irským premiérem Vardakarem o irské hranici a bruselským Donaldem Tuskem, ani vyvěšené vlajky na podporu britských fotbalistů na budově premiérského sídla. Všichni totiž vidí, že její rozdělená a už otevřeně rozhádaná vláda se nemůže dohodnout, jak dál.
Mnozí dokonce tvrdí, že i po připravovaném výjezdním zasedání rozšířené vlády o brexitu v letním premiérském sídle v Checkers u Londýna 6. července bude těžké Bruselu dodat onu Bílou knihu slíbených návrhů pro další postup vyjednávání, které by tam měly být dopracovány, jak Mayová na summitu slíbila.
Premiérka navíc jen tak tak tento týden uspěla s pacifikací podnikatelů na londýnském zasedání jejich organizace, neboť firmy jsou tak nespokojené se zádrhely vyjednávání a s nedostatkem informací, jak brexit ovlivní export a import jejich výrobků a služeb, že jich stále více ohlašuje přípravy na odchod z Británie. A to by určitě znamenalo statisíce nezaměstnaných a katastrofu, což jí znovu ve čtvrtek připomněl Tony Blair.
Kapacity pro migraci vyčerpány
Mayová tedy na summitu, kam nic nepřinesla, zvolila zastírací manévr. Obvinila Evropskou komisi před představiteli členských zemí z ohrožování bezpečnosti jejich vlastních i britských občanů trváním na odchodu Británie z bezpečnostních struktur unie po brexitu.
Jan Bednář: Migrace je hlavním tématem summitu EU
„Migrace by se mohla stát pro Evropskou unii osudovou,“ prohlásila ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová v emotivním projevu na zasedání Spolkového sněmu, krátce před zahájením dvoudenního summitu Evropské unie v Bruselu.
Výměna informací o teroristech i jiných zločincích a boj proti nim, či spolupráce při hledání pohřešovaných osob, jsou přece i v zájmu unie, tvrdila Mayová a zjevně doufala, že vlády unie Evropskou komisi obměkčí.
Mezitím se jeden za druhým vyjadřují veřejně a protichůdně o brexitu její ministři a mnozí experti tvrdí, že pokud se premiérka nezbaví hlavních brexitářů, bude rozkol pokračovat. Navíc, opozice má od středečních úspěšných interpelačních výpadů vůdce labouristů Corbyna ve sněmovně na premiérku stále více nabroušeno stejně jako brexitáři a těší se na průsaky z onoho vládního zasedání v Checkers asi stejně, jako římští senátoři na březnové Idy.
Jak známo, summit byl stejně o něčem jiném. Britové tvrdí, že mají na tři čtvrtě milionu ilegálních migrantů a imigrantů, nemluvě o těch legálních z unie, což vše vedlo k brexitu.
A člověk se dost diví, že země Visegrádu na kritiku neinformovaných zemí unie neodpovídají prostě tím, že jejich ubytovací, zdravotnické a vzdělávací kapacity pro migraci jsou dávno vyčerpány, jako v Británii. Tedy přílivem z Ukrajiny, včetně Krymu a východního Balkánu. Polsko má přece oficiálně Ukrajinců více než 600 tisíc (a další tisíce nelegálně), Česko pak 120 tisíc a to nepočítáme desetitisíce Bělorusů, Rumunů, Rusů a dalších, což je na procenta více než bohatá Británie. Jestlipak tohle zarytým xenofobním brexitářům někdo řekne?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
