Jan Renner byl velký rakovnický patriot. Nadšený turista a muzejník za sebou zanechal hlubokou stopu

17. srpen 2022

V rakovnickém Muzeu TGM najdete stopy Jana Rennera na každém kroku. Významný regionální muzejní pracovník, historik a archivář byl velkým propagátorem místních památek. Jako nadšený turista sepsal Průvodce Rakovnickem a Křivoklátskem. Podílel se také na záchraně hradu Krakovec.

Návštěvníky Muzea TGM Rakovník hned u vstupu vítá busta Jana Rennera. Velký rakovnický patriot se narodil 15. května 1869 v nedalekých Lašovicích. V Rakovníku vystudoval reálné gymnázium a později se stal oblíbeným učitelem a ředitelem na měšťanské škole. Jeho jméno je nerozlučně spjato s rakovnickým muzeem, kde pracoval jako správce sbírek. Věnoval se studiu a uspořádání archivních materiálů, práci v terénu, získávání nových exponátů i konzervaci a restaurování předmětů.

Rakovnická pobočka Klubu českých turistů uvedla Jana Rennera do Síně slávy

„On měl vždycky blízký vztah k památkám tady v okolí a do muzea ho v roce 1904 přitáhl místní starosta,“ připomíná archeoložka Muzea TGM Kateřina Blažková, která se právě rozhlíží po expozici věnované bitvě u Rakovníka v roce 1620. „Stal se nadšeným amatérským archeologem, takže pro nás je velkým vzorem a dodnes navazujeme na jeho výsledky.“ Jeho skleněné fotografické desky z počátku minulého století jsou pro archeology i dnes důležitým zdrojem informací.

Jan Renner v roce 1911 dokonce založil muzejní spolek, do jehož Věstníku napsal úctyhodný počet článků z oblasti historie, národopisu i archeologie. Velký kus práce odvedl také v době 1. světové války, kdy se snažil chránit zdejší sbírky. Některé modely v expozicích pocházejí právě z doby působení Jana Rennera a Kateřina Blažková připomíná, že i dnes na ni občas vypadne z katalogu lístek, na kterém okamžitě pozná Rennerův rukopis.

Renner jako člen rakovnické pobočky Klubu českých turistů organizoval výlety do okolí, propagoval zdejší region a vedl pochody do Loun, Zbečna a Křivoklátu. „Usiloval o označení turistických cest jako například na bojiště z roku 1620,“ vysvětluje Kateřina Blažková. Během výletů pořídil velké množství fotografií Krakovce a jako člen Komitétu pro záchranu hradu Krakovce se významně podílel na sanaci zříceniny v první polovině minulého století. O rakovnický archiv pečoval až do konce svého života. Zemřel v Rakovníku 29. června 1959. Letos byl uveden do Síně slávy české turistiky.

Spustit audio