Jaroslav Koťa: Ke stárnutí si musí najít každý svou vlastní cestu

24. leden 2013

Se sociálním psychologem doc. PhDr. Jaroslavem Koťou jsme hovořili o tom, jak je možné přistupovat k vlastním stárnutí.

Povídali jsme si o tom, proč je pro někoho toto období života složité. Probírali jsme, co může mít na kvalitu života v seniorském věku zásadní vliv. Věnovali jsme se tomu, jak se tím mohou lidé vyrovnat a v čem může být toto období pro ně i jejich okolí přínosné.

Do začátku 19. století byla průměrná délka života člověka čtyřicet let. V dnešní době je průměrná délka života 78 let a lidé nad 85 let tvoří ve většině zemí nejrychleji rostoucí část populace. Někteří vědci tvrdí, že když se lidskému tělu dostane dokonalé péče, může se klidně dožít 120 let.

Kroky k zajištění dlouhodobého zdraví

Cílem ale není přidávat jen další roky navíc. Pro kvalitu takového života je také důležité, aby si člověk zachoval dlouhodobé fyzické i psychické zdraví. To znamená žít aktivní, smysluplný a zdravý život až do konce našich dnů.

Zdraví, lékař, stetoskop, nemoc

Důležité je přehodnotit pohled na stárnutí. Neměli bychom ho považovat za pomalý proces chátrání, který končí smrtí. Za zásadní podmínku úspěšného stárnutí můžeme zcela jistě považovat absenci nemoci, možnost obejít se bez cizí pomoci a schopnost aktivně prožívat život.

Odborníci zároveň upozorňují, že v současné společnosti potřebujeme získat nový smysl pro stáří a moudrost, která k němu patří. Když sami oceňujeme stáří, tak nám to pak umožní přijmout své vlastní stárnutí.

důchodci (ilustrační foto)

Stárnutí patří k velkým uměním života

Každý z nás stárne. Je to základní zkušeností člověka. Jestli se jeho stárnutí vydaří, to už záleží na něm. Patří to k velkým uměním života.

Podle psychologů existuje několik základních pravidel umění stárnout, která platí pro každého z nás. K těm patří kroky přijetí, odevzdání a vyjití ze sebe.

Reprízováno 18. července 2013.

Spustit audio