Jazykovědec Karel Oliva: Nemám strach, že by čeština zanikla

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karel Oliva

Jazykovědec a pedagog Karel Oliva zasvětil svůj profesní život lingvistice, vedl řadu let také Ústav pro jazyk český Akademie věd. Xaverovi mimo jiné vysvětlil, jaký je v češtině posun ve vnímání vulgárních slov a kdy se mu nelíbí jejich používání.

Český jazyk se neustále vyvíjí a s ním i naše vnímání používání vulgárních slov. Tedy to, co kdysi bylo považováno za vulgární, dnes už často není. Stojí za tím posun vnímání u jednotlivců a generační úrovně. Podle jazykovědce Karla Olivy je to hlavně věcí nepsané dohody.

Například, dříve bylo považováno za vulgární slovo sranda, ale dnes už tomu tak není. Podobná věc může nastat i u známého vulgárního slova p…, kterým nyní dost často slova legrace a sranda nahrazujeme. Zajímavé je, že toto slovo dříve nebylo za vulgární považováno a v jiném významu se objevilo před mnoha lety i ve vědeckých statích: „To slovo od p… už pro někoho vulgární není, nebo alespoň v některém svém významu. Zde je potřeba se podívat i do historie. V první polovině devatenáctého století, tedy zhruba před dvěma sty lety, už také v některých svých významech vulgární nebylo. Josef Jungmann, kterého posluchači určitě dobře znají, měl bratra Jana Antonína, který byl porodník a chirurg a ten sepsal první česky psané učebnice anatomie a nové příručky pro porodní báby. A zde tohle slovo od p... používal skutečně jako odborný anatomický termín a vůbec v tom žádná vulgarita nebyla. Pravděpodobně to bylo proto, že tehdy ještě nebyl vytvořen termín, řekněme konečník, který my dnes používáme, ten zkrátka neexistoval. Použil tedy to, co bylo, protože byl-li porodník, potřeboval popsat blízké okolí svého nejužšího zájmu,“ vysvětluje Karel Oliva.

Xavera zajímalo, zda některá slova „trhají“ Karlu Olivovi uši. Podle jazykovědce je třeba používání takových slov nebo spojení vždy vztáhnout k osobě mluvčího. Například od moderátorů nebo redaktorů prestižních sdělovacích prostředků očekává spisovnou češtinu. Vadí mu například časté používání nespisovného spojení „ty opatření“ nebo „ty vrata“. Nejvíce mu však vadí používání vulgarit při výchově dětí: „Velmi se mi nelíbí, když rodiče a speciálně matky hovoří se svými dětmi a používají při tom vulgarity. Třeba zrovna to slovo, o kterém jsme mluvili před chvilkou. Používají to například jako ‚sedni si na p…‘ nebo ‚dám ti přes p…‘, a to mi připadá, že děti vychovávají špatně.“

Obavu o osud českého jazyka Karel Oliva nemá

Mnoha lidem, zejména starší generaci, vadí, že se v českém jazyce objevuje více vulgarit a nadměrné používání slov z jiných jazyků. Máme mít tedy o vývoj českého jazyka strach? „Já bych se tady asi měl schizofrenicky rozdvojit. Protože už nejsem úplně nejmladší, jsem spíše v hodně pokročilém mládí, proto vnímám, že dnes je čeština mladších a nejmladších generací jiná než byla ta moje a občas se mi na tom něco nelíbí. A to je postoj té mé jedné poloviny rozdvojené osobnosti, tedy postoj běžného mluvčího. Ale pak přece jenom u mě převládne postoj člověka, který se zabýval jazykem profesionálně. Dobře vím, že jazyk se vyvíjí a čeština se také vyvíjí a tím pádem nemám strach o to, že by zanikla.

Jazykozpytec Karel Oliva patří mezi naše největší odborníky na český jazyk. Kromě češtiny ale ovládá i řadu jiných jazyků, některé velmi dobře a jiné částečně. Které jazyky to jsou, uslyšíte v záznamu celého pořadu. Budete možná překvapeni.