Je čas vysadit cibule lilií, královen našich zahrad

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aby lilie prospívaly, zjistěte, jaké podmínky pro pěstování vyžadují

Stačí vybrat vhodné stanoviště, zasadit cibule do správné hloubky, zajistit jim drenáž, odrůdě, pro kterou jsme se rozhodli, také správnou péči, a příští rok ozdobí naši zahradu nádherou květů. Poradíme, jak vysazovat cibule lilií. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Lilie sázíme na záhony s propustnou, živnou, humózní a přiměřeně vlhkou půdou na slunečném nebo polostinném stanovišti. Nevhodné jsou mrazové kotliny a větrná místa. Ani přílišný polední žár liliím (s výjimkou lilie bílé) neprospívá. Půdu čerstvě vyhnojenou chlévským hnojem lilie nesnášejí. Těžší půdu v místech, kde více prší, je nutné do hloubky 50 centimetrů drenážovat a vylehčit přidáním vyzrálého písčitého kompostu, popřípadě písku a rašeliny. Mimoto zajistíme dobrý odtok vody tím, že záhon oproti okolí zvýšíme. Japonské lilie (např. L. speciosum, L. auratum) nesnášejí v půdě vápník.

Většinu druhů a odrůd lilií sázíme od poloviny září do konce října. Získáme-li cibule vzácných odrůd až v polovině listopadu, je lépe je vsadit do hrnků a přes zimu je uchovat při teplotě 6 - 10 stupňů Celsia v mírné vlhké zemině. Zakořeněné cibule buď vysadíme na jaře na záhon, nebo je během vegetace pěstujeme v hrnku a na záhon vysadíme až za rok na podzim.

Cibule sázíme tak hluboko, aby vrstva zeminy nad jejich špičkou byla 8 - 10 centimetrů vysoká. Cibule lilie bělostné, která tvoří růžici listů už na podzim, sázíme na slunečné místo v srpnu a přikryjeme je vrstvou vápenaté zeminy jen 2 - 3 cm vysokou.

Lilie, to jsou královny mezi cibulovinami

Před výsadbou cibule očistíme od poškozených šupin a špatných kořenů, zasypeme je práškovitým dřevěným uhlím, popřípadě i práškovitým houbomorným přípravkem (např. Fundazolem). Na dno jamky dáme asi pěticentimetrovou vrstvu kaménků a na ně položíme cibuli, aby byla v potřebné hloubce. Kořeny pečlivě rozložíme, obsypeme hrubším pískem nebo drobnou drtí kamene a teprve pak zasypeme zeminou.

Povrch půdy chráníme proti vysychání asi třícentimetrovou vrstvou rozložené listovky nebo rašeliny, popřípadě i vysazením nízkých kobercových trvalek. Přestože většina odrůd lilií vápno nesnáší, některé ho přímo vyžadují, např. L. henryi, L. martagon a L. candidum. Proto je nutné na půdách s nedostatkem vápna přidat ho při sázení, nejlépe ve formě mletého vápence nebo vápencové drtě.“