Je čas vysadit cibule lilií, královen našich zahrad

„Lilie sázíme na záhony s propustnou, živnou, humózní a přiměřeně vlhkou půdou na slunečném nebo polostinném stanovišti. Nevhodné jsou mrazové kotliny a větrná místa. Ani přílišný polední žár liliím (s výjimkou lilie bílé) neprospívá. Půdu čerstvě vyhnojenou chlévským hnojem lilie nesnášejí. Těžší půdu v místech, kde více prší, je nutné do hloubky 50 centimetrů drenážovat a vylehčit přidáním vyzrálého písčitého kompostu, popřípadě písku a rašeliny. Mimoto zajistíme dobrý odtok vody tím, že záhon oproti okolí zvýšíme. Japonské lilie (např. L. speciosum, L. auratum) nesnášejí v půdě vápník.

Většinu druhů a odrůd lilií sázíme od poloviny září do konce října. Získáme-li cibule vzácných odrůd až v polovině listopadu, je lépe je vsadit do hrnků a přes zimu je uchovat při teplotě 6 - 10 stupňů Celsia v mírné vlhké zemině. Zakořeněné cibule buď vysadíme na jaře na záhon, nebo je během vegetace pěstujeme v hrnku a na záhon vysadíme až za rok na podzim.

Cibule sázíme tak hluboko, aby vrstva zeminy nad jejich špičkou byla 8 - 10 centimetrů vysoká. Cibule lilie bělostné, která tvoří růžici listů už na podzim, sázíme na slunečné místo v srpnu a přikryjeme je vrstvou vápenaté zeminy jen 2 - 3 cm vysokou.

Lilie, to jsou královny mezi cibulovinami|foto: Jolana Nováková

Před výsadbou cibule očistíme od poškozených šupin a špatných kořenů, zasypeme je práškovitým dřevěným uhlím, popřípadě i práškovitým houbomorným přípravkem (např. Fundazolem). Na dno jamky dáme asi pěticentimetrovou vrstvu kaménků a na ně položíme cibuli, aby byla v potřebné hloubce. Kořeny pečlivě rozložíme, obsypeme hrubším pískem nebo drobnou drtí kamene a teprve pak zasypeme zeminou.

Povrch půdy chráníme proti vysychání asi třícentimetrovou vrstvou rozložené listovky nebo rašeliny, popřípadě i vysazením nízkých kobercových trvalek. Přestože většina odrůd lilií vápno nesnáší, některé ho přímo vyžadují, např. L. henryi, L. martagon a L. candidum. Proto je nutné na půdách s nedostatkem vápna přidat ho při sázení, nejlépe ve formě mletého vápence nebo vápencové drtě.“