Jedinou stojící kolomaznou pec v České republice najdete u přírodní rezervace v Plzni
Na dosah plzeňskou městskou hromadnou dopravou, kousek od Kamenného rybníka a stejnojmenné přírodní rezervace, můžete navštívit unikátní technickou památku - jedinou stojící kolomaznou pec v České republice. Jak název napovídá, tepelným a chemickým zpracováním se v ní zpracovávalo dřevo a ze vzniklého dehtu se pak vyráběla univerzální kolomaz – mazivo pro nápravy vozů a povozů.
V době pozdního středověku a novověku se jednalo o poměrně častá zařízení.
Kolomazná pec u Plzně je ale jedna z nejzachovalejších pecí svého druhu ve střední Evropě a zároveň jedinou dosud stojící v České republice. Je součástí naučné Sigmondovy stezky a od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Kolomazná neboli dehtářská pec je dokladem tradiční výroby dehtu a dalších produktů. Dehtářství a kolomaznictví patří do skupiny tak zvaných lesních řemesel. Dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny – dřeva, tedy na okrajích lesních porostů. Řemeslo vinou nástupu průmyslové výroby maziv postupně v 19. století zaniklo.
Kolomazná pec v Bolevci vznikla díky housenkové kalamitě
Vznik bolevecké pece je odhadován do poloviny 18. století. Záznamy o jednáních městské rady nepřímo naznačují, že pec mohla vzniknout spolu s dalšími výrobnami spíše až v souvislosti s housenkovou kalamitou, která plzeňské lesy postihla v roce 1812. Kvůli ní totiž došlo k velkému přebytku pokáceného dřeva, které bylo potřeba v krátké době zpracovat. Existence dehtáren v plzeňském polesí je doložena až v roce 1820, kdy jsou uvedeny platy za pronájem celkem osmi pecí.
Boleveckou pec před rychlým zánikem zachránili členové Klubu českých turistů, kteří se o ni starali od počátku 20. století. Roku 1914 k ní dokonce přivedli turistickou stezku.
Při rekonstrukci v roce 1998 bylo původní kamenné zdivo opraveno a podepřeno novou cihlovou vyzdívkou. Zřícenou horní část klenby nahradila kovaná mříž v témže tvaru, která kromě zabezpečení opticky doplnila původní tvar pece. Také středový vstupní otvor byl zabezpečen mříží a terénní úpravy zabránily zatékání dešťové vody.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rusko dalo Ukrajině sedm požadavků na mír. Čítají politickou neutralitu a ruštinu jako státní jazyk
-
Objednat, vyzkoušet a poslat zpět. Švédské firmy bojují s vracením oblečení, škodí životnímu prostředí
-
Zlatou palmu v Cannes získal francouzský film Anatomie pádu. Od začátku byl řazen mezi favority
-
Němci si poprvé v novodobé historii zahrají finále mistrovství světa. Američany skolili v prodloužení