Jeskyni Peklo si v zámeckém parku Valtice nechali zbudovat Liechtensteinové. Navozuje pocit tajemna

6. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Do jeskyně lze nahlédnout světlíky, vstupu brání mříže

Zámecký park ve Valticích na jižní Moravě doplnil na konci 18. století zajímavý prvek. Jednalo se o uměle vytvořenou jeskyni zvanou Peklo. Nad ní pak stál dřevěný pavilon, ze kterého byl pěkný výhled na zámek, město Valtice, ale také na vzdálenější Mikulov. Pavilon se nedochoval a jeskyně je kvůli havarijnímu stavu nepřístupná. Přesto je možné do ní nahlédnout alespoň zvenčí.

V počátcích romantismu nacházela šlechta velkou zálibu v tajemnu. Kníže Alois I. z Liechtensteina proto nechal na odlehlém místě valtického zámeckého parku vybudovat umělou jeskyni. Návrhem pověřil vynikajícího rakouského knížecího architekta Isidora Canevaleho.

Vznikla takzvaná grotta vystavěná z cihel, na něž byly navezeny kameny a ty následně zasypány hlínou. Interiér byl vyzdoben umělými a patrně i přírodními krápníky, přivezenými z Moravského krasu. Podobné grotty bývaly doplněny také o náhrobky nebo umělé hroby. Jeskyně má křížový půdorys a také temnou místnost, kam nikdy nepronikalo světlo, a která měla ještě více evokovat pocit tajemna.

Zachovalý strop jeskyně ukazuje mistrné kladení cihel v samonosné klenbě

Dřevěný gloriet nabízel krásné výhledy

Na návrší grotty byl v roce 1798 postaven gloriet neboli letohrádek. Jednalo se o patrový čínský pavilon. Na jeho stavbu bylo použito osm sloupů z tanečního sálu valtického zámku. Nedochovalo se bohužel žádné vyobrazení stavby, a proto se dnes neví, jak vypadala. Ale její účel byl zřejmý. Gloriet stál na nejvyšším bodě zámeckého parku, odkud byl krásný výhled.

Za vlády knížete Jana I. z Liechtensteinu byl ale letohrádek, stejně jako řada dalších staveb, odstraněn a zůstala pouze jeskyně pod ním. Ta je tak jediným dodnes dochovaným zahradním prvkem sentimentální koncepce valtického zámeckého parku z přelomu 18. a 19. století.

Název Peklo vznikl zřejmě omylem

Umělé jeskyni začali místní lidé říkat Peklo patrně až v novodobé historii, a to zřejmě z důvodu nesprávného překladu německého pojmu „der Höhle“, který znamená „jeskyně“. Tento německý výraz zní totiž v mluvené podobě prakticky stejně jako slovo „peklo“, tedy „die Hölle“. A protože jeskyně měla být jakýmsi symbolickým protipólem nebo doplněním pekla, měl patrně tento lingvistický omyl podporu i v logice.

Světlíky ze čtyř stran prostupuje do grotty světlo

Dnes je jeskyně značně zdevastovaná. Stala se terčem vandalů i útočištěm bezdomovců a tuláků. Na vnitřních konstrukcích se také podepsal zub času. Správa zámku proto kvůli havarijnímu stavu grotty nechala vstupy do jeskyně zabezpečit mřížemi. Přesto do ní lze nahlédnout alespoň světlíky.

Pozornému oku neuniknou zbytky výzdoby, která měla navozovat krápníkové stěny. I když jeskyně není přístupná, díky informační tabuli mají příchozí alespoň přibližnou představu, jak grotta kdysi vypadala a mohou si tak pohrávat s vlastní fantazií, jaký si Liechtensteinové chodili do jeskyně navozovat onen pocit tajemna.

Spustit audio