Josef Štágr - zpěvák
28. listopad 2011
Tandem
Zpěvák Josef Štágr navštívil Tandem. Janu Rosákovi prozradil, kdo ho přivedl k hudbě a jak se dostal k dabingu. Navíc vyjmenoval muzikály, ve kterých zpíval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Mým dnešním hostem je studovaný muž, který si už na vysoké škole ekonomické spočítal, že spíš než čísla ho asi uživí jeho hlas. Svou původně vybranou profesi ekonoma zavrhnul a stal se zpěvákem. Ano, pozvání do Tandemu přijal dneska opravdu zpěvák Josef Štágr. Pepo, já tě vítám u nás. Ahoj.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ahoj a dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že všechno ve tvém životě nasvědčuje, že to byl opravdu krok správným směrem a než posluchačům řekneme detaily, jak to tenkrát bylo, dáme si písničku a já si myslím, že nikoho nepřekvapí, že tvou písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byl Pepa Štágr v písničce Z klarinetů, písničce Jiřích Šlitra a Suchého. A je vám jasné, že by to byla velká škoda, kdyby tohle to byl ekonom. Jenomže to je zpěvák. Prosím tě, když jsi byl jako kluk. Kde jsi se narodil? V Praze nebo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já jsem se narodil v Praze, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když jsi tedy jaksi prožíval svoje dětství, tak jsi inklinoval spíš k tomu, že jsi si hrál na obchod, tudíž že by ty ekonomický tvoje spády se tam projevovaly víc než to zpívání?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Táta mi vždycky říkal, že jsem asi trošku opožděnej ve vývoji, protože já byl hrozný dítě, já jsem si spíš hrál na cokoliv. Prostě jsem si furt hrál a fakticky jsem vůbec vážně neuvažoval vo tom, co jednou bude. Já jsem taky byl mimo jiné fyzicky, já byl mezi čtyřma nejmenšíma klukama ve třídě. Takže, když jsem přišel na průmyslovku, dostal jsem přezdívku Pinďa. Ale je fakt, že k muzice mě trošku přitáhl táta, protože oni měli za první republiku Havajský trio, trampský písně a tak dále, to byla jeho doména.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako profesionálně zpívali, jo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to ne, tenkrát se to moc, no i když pár profíků bylo, ale měli dokonce i nějaký nahrávky v rádiu, pokud vím. No a my jsme samozřejmě byli generace, kterou všecko otočil naruby nejdřív Semafor, když jsme u toho právě. A poté příchod Beatles. Takže, to začalo těma filmama. A vlastně Klarinety byl první českej muzikál filmovej, kterej jsem viděl, pak Starci na chmelu, že jo, pak přišel Pernej den a Help! a všechno bylo vzhůru nohama. A my už jsme na devítce právě měli s klukama bigbít. Musela to bejt hrozná sranda, já jsem fakt vypadal jako dítě a zpívali jsme písničky vod Beatles a mimo jiné právě i písně ze Starců na chmelu, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My jsme si spolu jednou taky zazpívali. Pamatuješ?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ježíš, to byla nádhera, to byla nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo na nějakých mých narozeninách a Pepík zpíval.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ty jsi tenkrát se loučil s rozhlasem nějak, odcházel jsi do televize. Ale fakt já byl překvanej, to musím prozradit, že pan Rosák zná i ty druhý hlasy a třetí hlasy v těch písničkách vod Beatles. Takže, jenom stačilo říct kterej a už jsme jeli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, Beatles to je naše společná velká láska. Ale, prosím tě, zpátky k tobě. Když jsi jaksi do té muziky začal dělat už jaksi zcela soustředěně? Bylo to až po studiu na vysoké škole?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Čoveče, soustředěně. Ještě k tomu musím něco říct, když jsme měli ten bigbít na devítce, tak mně tam to učení nějak šlo a já jsem nosil domu furt samý jedničky a tu a tam dvojka, táta byl na to zvyklej. No a najednou přišla průmyslovka a já jsem se neuměl učit, první vysvědčení čtyři čtyřky, takže byl konec s bigbítem. A pak jsem nějak průmku absolvoval, dostal jsem se na vysokou ekonomickou a v prvním ročníku jsem v televizi zaregistroval, že je konkurz v Hudebním divadle v Karlíně na muzikál West Side Story. Já vo tom muzikálu moc nevěděl, jenom jsem věděl, že Gott, Matuška a Pilarová z toho zpívají písničky. Gott Mariu, Matuška s Pilarovou /nesrozumitelné/ a tak dále, jo. A už kvůli tomu jsem si říkal, ježíš do toho jdu. No, takže jako študák na vysoký škole ekonomický jsem si přivydělal jeden rok účinkováním v tomhle slavným muzikálu, kde hrál třeba Karel Fiala, Láďa Županič, Karel Bláha, Pavla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi zpíval ve sboru, předpokládám.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tam jsem byl, tenkrát se říkalo sbor, dnes se říká company, že, jednoho z těch tryskáčů, což byla ta parta těch bílejch kluků, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě určitě chytilo tak, že jsi si po těch studiích na vysoký možná ani už neškrtl jako ekonom.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Člověče, neškrtl jsem si jako ekonom, ale důvod nebyl ten, že bych si řekl, já se teď budu živit muzikou. Je teda fakt, že v době vysoký školy jsem absolvoval Intertalent, jeho druhej ročník s Pavlem Bartoněm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla veliká soutěž, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to byla velká soutěž. A mě tenkrát po tý soutěž Pragokoncert občas vyslal na nějaké účinkování v lidodemo spřátelených zemích a prej jsem se tam i dost líbil, nějakou tu televizi jsem tam natočil a tak dál. Ale to furt jsem si nedovedl představit, jako vobživa, že jo, skončí škola a co dál. A náhodou tenkrát jsem se dozvěděl, že Jindra Brabec, autor slavné modlitby pro Martu mimo jiné, von dával dohromady takovou partu vokální, tenkrát byli v laufu /nesrozumitelné/, že jo, rok na to ABBA a tak dál. No a tak jsme mysleli, že to bude něco podobnýho, vono to tak úplně nebylo. Ale pravda je, že díky němu jsme najednou dostali možnost jít na volnou nohu a živit se tou muzikou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak říkal Pepík Štágr v úvodu, tak West Side Story byl v podstatě první muzikál, který u nás jaksi, takový ten úplně vážný.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Slavnej světovej, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, slavnej světovej, protože bylo tady ještě pár našich muzikálů, jestli se nepletu, v Rokoku byl nějaký muzikál a podobně. Ale takový ten světový opravdu první byla West Side Story. Dneska se v tom skoro nikdo nevyzná, kolik je v Praze muzikálů. Ty se v tom vyznáš?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Abych řekl pravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V kolika zpíváš například?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Moc ne. V podstatě v současný době ve dvou, který už ale se hrajou míň, protože mají za sebou několik let. A fakt je, že, já to řeknu na rovinu, ač první moje profesionální nebo poloprofesionální zkušenost byla ta West Side Story v Karlíně, tak já jsem vůbec nepočítal s tím, že jednou budu hrát v muzikálech. Mě jako diváka nebo posluchače ten žánr nikdy zas až tak moc neoslovil, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je dost zvláštní vzhledem k tomu, že dneska jsi v muzikálech jako doma.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle fakt je, že si v tom rád zahraju a zazpívám a víceméně po tý Westsajdce jsem se nějak tak protloukal tím světem populární hudby a zahrál jsem si se Štědroněm, s Karlem Černochem jsme jezdili, jezdil jsem s Věrou Martinovou čtyři roky, to byla nádhera, to bylo od roku 87 až 91. Najednou se to otočilo a teď zase nastaly takový problémy, že jo, vono, co si budem povídat, někdy to není úplně nejjednodušší občas s tou obživou, kor když člověk není mediální hvězda. A tenkrát mě Lída Nopová, ke který jsem v tý době chodil na zpěv, dokopala k tomu, abych šel do muzikálu Les Misérable v roce 92, kterej se dával ve Vinohradským divadle, tenkrát jenom 3 měsíce. A tam jsem opět byl členem sboru, tehdy už se tomu říkalo company, a jak říkám svejm žákům, nikdy neopovrhujte tou company ze začátku, nikdy nevíte, kdo si vás všimne. Takže, tam si mě všiml režisér Petr Novotný a dirigent Arnošt Moulík, že jo. Dva roky na to, když dělali rockovou operu Jesus Christ Superstar, což ovšem byla zase naše kultovní záležitost, že, tak tam už se nedalo odmítnout a tam už jsem dostal svoji první velkou roli - Jidáše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem viděl Ježíše, jestli se nepletu, asi pětkrát a myslím si, že nejsem zdaleka jediný, kdo na tohle to kultovní, jak správně říkáš, představení chodili hrozně rádi. Dokonce jsem na tom jednou byl s jedním americkým kamarádem, kterej z toho byl nadšenej. Takže, si myslím, že to představení bylo jaksi objektivně opravdu dobrý. Ale tebe to nakoplo už potom na tu sólovou dráhu, ne?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, vono vlastně, když se to vezme, tak to byl první vopravdu světovej velkej muzikál po tom dvaadevadesátým, kterej se tady takhle rozjel a hrál se čtyři roky v kuse. A von vlastně možná nastartoval i ty naše autory, protože rok po Ježíšovi přišel Dracula a v tý době to byly jediný dva konkurenti, to byly dva velký muzikály, na který se chodilo a oba opravdu měly návštěvu asi kolem milionu lidí. Zatímco dnes už tohle nejde, že jo. A teď najednou všichni autoři začali chrlit muzikály. Jak ses ptal, jestli jsem hrál v mnoha muzikálech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I v Draculovi jsi byl?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ne, ne, já měl jediný štěstí, že se tady hrály muzikály světový, kde ty interprety musejí schvalovat i vlastníci autorských práv, kteří sídlí v cizině, většinou v Londýně, jo. A tam se stane opravdu, že i třeba mediální hvězda neprojde. Prostě jim je to do určité míry jedno. Ukaž, zazpívej, tady máš noty a ty tam budou, jo. Protože do českých muzikálů, obzvlášť si myslím v dnešní době to je hlavně o jménech. Jako ne, že by ty lidi neuměli zpívat, ale první předpoklad je, že tam přitáhnem teda diváky na známý ksichty, na známý jména. Zatímco u těchhle zahraničních to máme trošku těžší, protože tam ty jména nejsou na všech rolích kolikrát. Ale zase ty muzikály, si myslím, přece jenom oni to tam nějak umějí napsat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tohle to byl taky můj host Pepa Štágr, jako interpret slavné Marie. Kdo to zpíval tehdy, když jsi ty ve West Side Story statoval v tom sboru?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle jako studiovou nahrávku, která se vysílala, samozřejmě nazpíval kdo jiný než náš zlatý Karel, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tam v divadle to zpíval kdo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
V divadle Karel Bláha, Karel Fiala. Limonádovej Joe byl vynikající Tony, jo. Ten jí tam zpíval. A Karel Bláha taky, Karel Bláha, výbornej zpěvák. To byli hlavní dva. Ještě Zdeněk Matouš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, já si myslím, že já jsem tě vnímal jako sólistu asi od Miss Saygon. Je to možný?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, ještě dřív vlastně. První byl Ježíš, tam byl Jidáš. Pak jsme hráli dva roky Evitu, tam jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale měl jsi smůlu, já jsem tě jako Jidáše neviděl, já jsem viděl vždycky Dana.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Dana, jasně, no. Ale v Evitě, tam jsem zase s Danem alternoval, jednak tu figuru, která se jmenovala Chue, ve filmu to hrál Banderas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi tam hrál víc rolí ale.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No a Peróna. Tam jsem poprvé se setkal s tou zkušeností, že dvě hlavní role v jednom muzikálu, samozřejmě ne v jednom dni, že jo. To by dost dobře nešlo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsi se vyrovnával a vyrovnáváš samozřejmě s tím, že v muzikálu musíš si střihnout nejenom jaksi tóny, který ovládáš, ale taky činoherectví?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, já musím říct, že na tom asi má největší vinu Petr Novotnej, že to z člověka dostane. Já vlastně, když to vezmu, tak všechny muzikálu s výjimkou Carmen jsem dělal s Petrem, takže už docela si má ke mně určitou důvěru, protože myslím si, že je docela dost spokojenej. A to je to, co říkám třeba i žákům nebo lidem, když v tomhle dělají a i ty cizinci, který tady byli, ty producenti vždycky kontrolovat, jak probíhají přípravy těch muzikálů, tak museli některým těm sólistům říkat, že to není koncert jejich. Prostě já se budu s tebou bavit a přitom budu řvát áčko, háčko nebo nějakej vysokej tón, ale musí to vypadat, jako když se spolu bavíme, no. To zpívání, i když je sebetěžší, musí bejt jakože jen tak jako samozřejmý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
An passant, jak říkají Francouzi.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Baví mě to, vopravdu hrát si s detailama, co se týče toho herectví. Strašně mě to baví, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomněl jsem Miss Saygon, to pro tebe znamenalo, myslím, taky docela jaksi důležitou roli. Tam jsi hrál inženýra.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, /nesrozumitelné/ inženýr, což není význam našeho inženýra, jakožto vysokoškolskýho titulu, ale že to je člověk vod motorů, no. Von byl prej nějakej lodník nebo, jak se to říká, botsman na nějaký přípobřežní lodi. Ale to se v tom muzikálu nikdo nedozví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mě zaujalo to, že ty jsi v podstatě inženýr ekonomie, že jsi se vrátil obloukem k inženýrství.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Musím uvést na pravou míru, bohužel já skutečně ten titul nemám, čoveče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty nemáš titul?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já tu školu absolvoval včetně státnic a protože mě tehdejší vedoucí mé diplomky a zároveň šéfová katedra, prostě nějak jsme si nepadli do voka, co si budem povídat, nikdo nenapíše většinou nic geniálního u diplomky, ale pak když k tomu přistoupí ještě tahle ta okolnost, tak vona mě prostě nepustila k obhajobě, jo. Takže, mi proděkan vysvětlil, heleďte, nic se neděje, s tímhle papírem, co máte, můžete jít do praxe. Ale vzhledem k tomu, že nemáte titul, tak vám nemusejí dát plnej plat, na kterej byste měl nárok. Ale to už mi pak bylo jedno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to by bylo samozřejmě jedno. Ale vidíš to, aspoň jsi se konečně inženýrem stal.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Aspoň v mysli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když z titulu své role, tak, jasně. No, ale prosím tě, jestli se nepletu, to jsi alternoval v Miss Saygon s Jirkou Kornem a ten ti byl souzenej asi, protože on byl znova v Carmen taky, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, v Carmen taky. Ale to je přesně tím, že prostě tady produkce vybere nějakej určitej počet interpretů, kteří přichází v úvahu a pak se buďto nahrávka s nima pošle do New Yorku či do Londýna a voni si tam pak vyberou, anebo se pak ještě přijedou podívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se taky stává, že se přijedou podívat?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Jasně. Tady prostě proto, že Carmen tvořili autoři přímo tady v Praze, voni jí teda přivezli ne úplně hotovou a tady 3 měsíce se zkoušelo, kdy voni zkracovali, vyhazovali písně se stopkama v ruce, aby to nebylo dlouhý, aby to lidi nenudilo, ale ještě před tím v těch užších kolech konkurzu vždycky řekli: pojďte teď na pódium vy dva k sobě, prohoďte se vy dva s Traplem, s tímhle, s Lukášem a vyloženě koukali, jak ty lidi k sobě i na pódiu pasujou. Takže, nakonec to dopadlo tak, že mě a Jirku Korna vybrali jako pana starostu. No, vono tam pro staršího chlapa ani jiná role neni.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Josef Štágr si může vybrat, a já doufám, Pepo, že jsi se na to těšil, jako každý náš host velice exkluzivně někoho, kdo mu dělá radost a kdo ho baví. To je v podstatě taková hra na dramaturga našeho pořadu. Ty jsi někoho vybereš, zároveň si ho potom můžeš poslechnout a spolu s tebou si ho poslechnou i naši posluchači. Tak kdo to bude, no? Povídej.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to se zase vrátíme v podstatě do dob raného mládí, protože já se pamatuju, když jsme jezdili na dovolenou s tátou a táta koupil první tranzistorák a teď jsme někde na těch prázdninách měli zapnutej tranzistorák a najednou se tam ozval Holzmann a už bylo, to jsme se bráchou vopravdu třískali smíchy. Takže, vlastně toho Holzmana fakticky pamatuju vod samýho začátku. Samozřejmě těch komiků je strašná spousta, který si člověk rád poslechne, nechtěl bych nikomu křivdit, ale jeden z těch vopravdu prvních, kterýho jsme takhle poslouchali. Ale ten Holzmann, to byl fenomén, kterej tady nebude mít nástupce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, začal jsi kanárka, šprinclíky, jdeme na ně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Josef Štágr. Ovšem, pozor, Pepa Štágr nejenom zpívá na koncertech, nejenom zpívá v muzikálech, ale taky se podílí na dabingu. Ty jsi daboval pár animovaných filmů, viď. To je zajímavá činnost docela. Jak jsi se k tomu dostal?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tenkrát, jo, já už vím Zoltán Liška, to jsou takový blbosti, Zoltán Liška, kterej dělával režii svýho času hudební v dabingovém studiu Virtual, ten mě tam přitáhl a tam jsem několik takovejch těch kreslenejch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to zpíváš tam v tom.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
I jsem mluvil. Takhle, tam se to dělalo většinou tak, že se udělal cast, že třeba na každou tu kreslenou figurku se namluvilo několik hlasů, poslalo se to do Ameriky, do Walt Disney a ty řekli, že číslo 1, 2, 3,4, 5 nebo který se nejvíce podobá originálu, tak ten že tu roli namluví anebo nazpívá. Někdy se vopravdu dělalo i to, že třeba já jsem tu figurku zpíval a někdo z herců jí hrál. Ale pokud jsem byl schopnej se tam dostatečně hlasově pitvořit, tak jsem nejen zpíval, ale i hrál, což se mi stalo v obou dílech Zvoníka u Matky Boží, kde jednoho z těch chrličů jsem právě zpíval i mluvil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chrliče, to je hezká role.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Chrliče na tom chrámu. S tím hlubokým hlasem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a abychom vyjmenovali další z tvých profesí, tak ty jsi taky kantor. Učíš na státní konzervatoři.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já jsem jí na starý kolena vyštudoval, jeden z posledních ročníků, kdy ještě bylo možno studovat při zaměstnání. Takže, mě tam třeba učil i dnešní pan ředitel konzervatoře, kterej byl mladší než já, vlastně i dnes je mladší než já. No a potom vlastně díky tomu Ježíšovi fakt je, že když jsem dostal roli Jidáše, tak já jsem se bál jít na volnou nohu, mně už se nechtělo. Já jsem v tý době dělal ve směnárně na hlavním nádraží. Já tam vodsud nechtěl, mně tam nic nechybělo, mně nic nescházelo. 15 dnů jsem dělal, 15 dnů volno, krátkej, dlouhej tejden, jako to mají v hospodách. Volno jsem si mohl vzít, kdy jsem chtěl, s kolegyní jsem se domluvil, vona pak to vzala za mě, já za ní. Vopravdu pohodička, mně tam fakt nic nechybělo. No a když jsem se rozjel v tom Ježíšovi a když mi pak řekli, že to bude ten Jidáš, tak až když mě kolega Honza Hanzlík, kterej tam korepetoval, při první korepetici, když slyšel, že mám konzervatoř, tak řekl: "Kouknou, já bych vás chtěl k nám na Konzervatoř Jaroslava Ježka." Tak tam jsem byl 10 let a pak jsem se dostal na konkurz, jak se pachatel vrací na místo činu, tak jsem se na oddělení, který jsem vystudoval, na státní konzervatoř, tak jsem se tam v roce 2006 vrátil jako pedagog.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam učíš zpěv a interpretaci.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Teď máme, vopravdu přibejvají nám žáci, takže tu interpretaci mi musela Lída Nopová coby šéfka odejmout, protože vopravdu jsme neměli pokrytý hlavní obory. Tak teď učím vlastně jenom zpěv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, jak se učí zpěv, si dokážu představit. Samozřejmě ne jaksi zcela úplně do důsledku. Ale jak se učí interpretace?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to je, na klasickém oddělení se to jmenuje studium úloh hlavního oboru a u nás se tomu říká interpretace. V podstatě ten pedagog zpěvu tam má k dispozici pianistu, kterej zahraje to, co by ten pedagog nezahrál na piano. A tam se vlastně dává, abych to řekl lidově, výslednej ksicht tý písničky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíš výraz?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ano, aby to mohlo třeba před veřejnost, aby dobře frázoval ten žák, aby dobře vyslovoval, případně tomu dal i nějakej vizuální projev. Žádný přehánění, ale aby to nebylo čistě jenom odzpívané tóny, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Čili, dejme tomu, i pohyb a tak se tam?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to voni mají zase žáci vyloženě hodiny pohybu, kterej nemají nejmíň. Ale ta interpretace fakt je, že člověk si říkal, dyť to je zbytečný. Není, protože když oni mají projít všema možnejma žánrama během těch pěti let, kdy oni vlastně vod lidových písní přes starej českej pop, Osvobozený divadlo, Semafor, teď jsme dělali nový osnovy, kde budou povinně Beatles, povinně rockenroll, už léta mají povinně swing a jazzový standardy, country a tyhle žánry, tak fakt je, že, co si budem povídat, těm dětem je 15 a k některým těm žánrům naprosto nemají vztah, tak pak je tam někdo, kdo je to trošku musí naučit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máš tam, ty učíš zpěv teď. Máš tam někoho, v koho třeba vkládáš docela velký naděje?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Vono dneska je to těžký se prosadit. Vono fakt to asi není jenom o tom, kdo jak umí zpívat, jo. Ale jsou tam šikovný lidi. Měl jsem třeba Honzu Šmikmátora, kterej je, není třeba mediálně nějak moc známej, ale to je pan swingař. To jako vopravdu sinatrovky a tyhle věci ovládá naprosto brilantně. Pak tam mám kluka, kterej dneska už krásně, absolvuje letos, kterej krásně zazpívá Bocelliho, Valjean, k tomu se ještě dostaneme, že jo. Zazpívá i takovýhle věci a Gatsamanský zahrady z Ježíše spolu děláme. To je radost. Otázka, jestli se prosadí, to je jiná věc. Dva moji žáčkové jsou teď třeba zase v company v těch připravovaných Bídnících, no. Uvidíme, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se stane občas, že při té veliké konkurenci zpěváků a třeba interpretů muzikálů někdy nemá takříkajíc jaksi zpěvák do čeho píchnout, to se stát může. Pepovi Štágrovi se to naštěstí nestává, ale i když zpívá, i když má práce dost, tak občas takříkajíc mu není do zpěvu, takovému zpěvákovi. Stalo se ti to, Pepo, někdy, že ti vopravdu do zpěvu příliš nebylo? Jinými slovy, že ti bylo docela krušno?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to je samozřejmý, no. Já teda je fakt, že nějakých hrozných momentů. To je přesně vono, do zpěvu člověku není leckdy, že jo, ale jsou to kolikrát maličkosti. Ale asi já si myslím, že ztráta někoho blízkýho, to je asi nejhorší, co může člověka potkat. A to, že nemáte roli a že nemáte do čeho píchnout, ježíšmarjá, tak pokud člověk není idiot, tak se přes to nějak přenese, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jde třeba do směnárny na hlavní nádraží.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Do směnárny na hlavní nádraží, jasně. A taky se s tím smíří, jo. Čili, to jsou věci, který se dají překlenout. Ale, já nevím, asi nejhorší zážitek v mým životě bylo, když jsem, to je blbý téma, no ale když jsem nejdřív, to bylo v jednom podzimu najednou, v listopadu jsem našel otce mrtvýho v jeho bytě. Když mi nebral telefon, jel jsem ho navštívit. No a člověk se z toho sotva oklepal a měsíc na to mi řekli v prosinci, že matce dávají šanci do léta, protože měla rakovinu. Ona šla v lednu. Takže, to bylo takový docela. A to bylo zrovna v době, kdy se hrála ta Evita a jako musím říct, že to není nic příjemnýho, když zrovna tyhle věci a večer má člověk jít do divadla a rozdávat se tam nějak a na všechny tyhle věci zapomenout, tak to není příjemný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak se říká, tak tam musíš prostě podat špičkovej výkon, i kdyby jsi se vracel zrovna z pohřbu a že se to opravdu párkrát stalo jak činohercům, tak zpěvákům. No, tak tohle to odsuneme. Ale jestlipak se ti, Pepo, někdy stalo, taková trošičku sice taky vyhraněná situace, ale mnohem komičtější potom, když se na ní vzpomíná, jestlipak jsi někdy prošvihnul představení?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Jé, ne, úplně ne, ale téměř. Ale to musím říct, že trošku měla máslo na hlavě produkce. To bylo v době Jesus Christ Superstar. Já si na to pamatuju, poslední listopad prostě, v diáři poslední řádek. Nevšiml. Sedím, půl osmá, úderem půl osmé televizní noviny, klídek doma, tepláky, pantofle. Telefon. Tak co, Pepo, kde jsi? Říkám, doma, koukám na zprávy. No, ale hraješ. Jak hraju? Nehraju, dneska mám volno. No, ne, hraješ. Říkám, ale co jako? Dan někde se zapomněl včera, jo, Bárta nebo, jo, bylo veselo, nemůže nebo je uřvanej nebo nemocnej nebo co? Ne, ty dnes hraješ. Tak já do diáře, teď jsem to tam viděl, tak jsem lhal, až se mi prášilo vod huby. Říkám, ne, Lindo, nezlob se, já to tu v tom diáři nemám. Buď jsi mi to nenadiktovala nebo jsem blbej, nenapsal jsem si to. No, víš co, tak už nech těch keců. Za jak dlouho tu budeš? Říkám za deset minut. Skočil do auta a ve třičtvrtě už jsem hrál. Ale fór byl ten, že tam se vždycky musí podepisovat prezenčka, podle tý se má zkontrolovat, kdo už v divadle je hodinu před začátkem. A voni u mě byli fakt zvyklý na to, že jsem tak spolehlivej, že si to nikdo nekontroloval. A tam už se ozvalo: spouštíme představení, připravíme se na první obraz. A Bohouš Josef, kterej hrál Heroda, tak říká: kluci, kdo dneska jidášuje? Viděli jste někdo Dana nebo Pepu? Ne, nikdo. Tak běžel do produkce a tím zjistili, že není Jidáš, začíná to představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, jestli tomu dobře všichni rozumíme, tak ty jsi to měl hrát a jenom jsi se blbě podíval do diáře.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tak, přesně tak, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tenor, tohle to. To je Pepa Štágr, přátelé. Poslyš, ale já mám takový pocit, že jsem, nevím, kterej trenér to řekl, že se nemá nikdy měnit vítězný tým. A jestli jsi byl za tuhle tu roli, to byl Javier, viď. Ne, pardon.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tohle je Valjean.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle je Valjean. Ale ty jsi byl za Javiera v Bídníkách nominovanej na cenu Thalie, a přitom teď zpíváš nebo budeš zpívat Valjeana. Jak to?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle předbíháme sice trošku. To bylo v Ježíšovi, já jsem toužil po Ježíšovi. Dostal jsem Jidáše. To jsem vypadal jak Lucifer, ještě jsem nebyl tak šedivej, tak to bylo celkem logický, že jo. A když se dělali Bídníci, tak já jsem chtěl zpívat toho Valjeana. Pardon, voni se dělaly v roce 2003, ale tahle ta nahrávka vznikla ještě před tím. To jsme ještě netušili, že se ty Bídnící vůbec jednou vrátějí. Ty tady byly 3 měsíce v roce 92 a nikdo nevěděl, že se znovu objeví. V době Evity přišli za mnou kamarádi, Jarda Panenka, že jeho kamarád by se mnou rád udělal cédéčko. Tak kluci řekli, co voni chtějí za písničky a já jsem řekl, co bych tam já chtěl. A já jsem říkal, tak když už mi teda nedali toho Ježíše na scéně, tak na cédéčko si dám Ježíšovu árii, kvůli který jsem chtěl toho Ježíše hrát. No a protože Valjean byl hlavní role, tak jsem si na cédéčko dal jeho modlitbu. Ale to jsem netušil, že v roce 2003 mi bude přisouzena role toho inspektora Javiera, což je spíš baritonová, takže jsem se musel trošku stylizovat. No a jako dobrý, no. Že mi slušejí uniformy, tak jsem po prezidentu Perónovi dostal inspektora Javiera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď ovšem Valjean tě čeká. Těšíš se?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já ti nevím. Jsem si vždycky říkal, já už se na to na všechno vykašlu, dyť mně stačí ta škola. Když bych si ještě něco zahrál, to před pár lety jsem si říkal, kdyby tak třeba ten Franta Janeček přivezl ještě jednou ty Bídníky, já bych se nemusel nic novýho učit, toho Javiera umím ještě zpaměti, kostým mi určitě padne. Já bych do toho mohl rovnejma nohama, do toho vlítnout a nemusel bych se nic učit. Ho, ho, ho, přišel jsem na konkurz, František řekl: co dáš, Pepino? Já jsem řekl, no, Javierovu sebevraždu. On říkal: to já znám. Zazpívej mi něco vod Valjeana. Tak jsem mu zazpíval tuhle tu modlitbu, von to poslal do Londýna, vono to tam prošlo jako Valjean.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zase se to muselo posílat tam?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, muselo zase. Opět, opět. Některým lidem byly změněny role, protože v Londýně řekli, že se k tomu hodí ten dotyčnej hodí spíš na tu roli než na tu, jo. Prostě voni si tohle to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je veliká kláda, která tě čeká.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já mám vobojí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, ty budeš dělat vobojí?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já mám Javiera i Valjeana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, když se teď chci zeptat, co tě čeká ještě kromě tohoto další velké úkoly, tak to asi další kládu už brát nebudeš, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
To stačí. Ten Valjean to je výzva samozřejmě, akorát furt nevím, no. To je další věc, Londýn schválí na základě jedné písně a teď během zkoušení se opravdu uvidí, jestli některý ty lidi skutečně mají na celou tu roli. Voni mi prej věřejí, tak uvidíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to uvidíme a uslyšíme samozřejmě. Tak ti moc přeju, aby se to vydařilo, aby Londýn schválil nejenom jednu písničku, ale celou tvoji roli. A ať se ti Valjean vydaří, ať se zapíše opět do povědomí našich diváků, jako už Bídníci u nás mají úspěch. To byl Pepa Štágr dneska na Tandemu. Já ti moc děkuju a, jak říkám, ať se všechno daří.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já děkuji za pozvání a hezkou zábavu, pokud se přijdete na něco z toho podívat.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. Mým dnešním hostem je studovaný muž, který si už na vysoké škole ekonomické spočítal, že spíš než čísla ho asi uživí jeho hlas. Svou původně vybranou profesi ekonoma zavrhnul a stal se zpěvákem. Ano, pozvání do Tandemu přijal dneska opravdu zpěvák Josef Štágr. Pepo, já tě vítám u nás. Ahoj.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ahoj a dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že všechno ve tvém životě nasvědčuje, že to byl opravdu krok správným směrem a než posluchačům řekneme detaily, jak to tenkrát bylo, dáme si písničku a já si myslím, že nikoho nepřekvapí, že tvou písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tohle byl Pepa Štágr v písničce Z klarinetů, písničce Jiřích Šlitra a Suchého. A je vám jasné, že by to byla velká škoda, kdyby tohle to byl ekonom. Jenomže to je zpěvák. Prosím tě, když jsi byl jako kluk. Kde jsi se narodil? V Praze nebo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já jsem se narodil v Praze, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A když jsi tedy jaksi prožíval svoje dětství, tak jsi inklinoval spíš k tomu, že jsi si hrál na obchod, tudíž že by ty ekonomický tvoje spády se tam projevovaly víc než to zpívání?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Táta mi vždycky říkal, že jsem asi trošku opožděnej ve vývoji, protože já byl hrozný dítě, já jsem si spíš hrál na cokoliv. Prostě jsem si furt hrál a fakticky jsem vůbec vážně neuvažoval vo tom, co jednou bude. Já jsem taky byl mimo jiné fyzicky, já byl mezi čtyřma nejmenšíma klukama ve třídě. Takže, když jsem přišel na průmyslovku, dostal jsem přezdívku Pinďa. Ale je fakt, že k muzice mě trošku přitáhl táta, protože oni měli za první republiku Havajský trio, trampský písně a tak dále, to byla jeho doména.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako profesionálně zpívali, jo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to ne, tenkrát se to moc, no i když pár profíků bylo, ale měli dokonce i nějaký nahrávky v rádiu, pokud vím. No a my jsme samozřejmě byli generace, kterou všecko otočil naruby nejdřív Semafor, když jsme u toho právě. A poté příchod Beatles. Takže, to začalo těma filmama. A vlastně Klarinety byl první českej muzikál filmovej, kterej jsem viděl, pak Starci na chmelu, že jo, pak přišel Pernej den a Help! a všechno bylo vzhůru nohama. A my už jsme na devítce právě měli s klukama bigbít. Musela to bejt hrozná sranda, já jsem fakt vypadal jako dítě a zpívali jsme písničky vod Beatles a mimo jiné právě i písně ze Starců na chmelu, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My jsme si spolu jednou taky zazpívali. Pamatuješ?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ježíš, to byla nádhera, to byla nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo na nějakých mých narozeninách a Pepík zpíval.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ty jsi tenkrát se loučil s rozhlasem nějak, odcházel jsi do televize. Ale fakt já byl překvanej, to musím prozradit, že pan Rosák zná i ty druhý hlasy a třetí hlasy v těch písničkách vod Beatles. Takže, jenom stačilo říct kterej a už jsme jeli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, jo, Beatles to je naše společná velká láska. Ale, prosím tě, zpátky k tobě. Když jsi jaksi do té muziky začal dělat už jaksi zcela soustředěně? Bylo to až po studiu na vysoké škole?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Čoveče, soustředěně. Ještě k tomu musím něco říct, když jsme měli ten bigbít na devítce, tak mně tam to učení nějak šlo a já jsem nosil domu furt samý jedničky a tu a tam dvojka, táta byl na to zvyklej. No a najednou přišla průmyslovka a já jsem se neuměl učit, první vysvědčení čtyři čtyřky, takže byl konec s bigbítem. A pak jsem nějak průmku absolvoval, dostal jsem se na vysokou ekonomickou a v prvním ročníku jsem v televizi zaregistroval, že je konkurz v Hudebním divadle v Karlíně na muzikál West Side Story. Já vo tom muzikálu moc nevěděl, jenom jsem věděl, že Gott, Matuška a Pilarová z toho zpívají písničky. Gott Mariu, Matuška s Pilarovou /nesrozumitelné/ a tak dále, jo. A už kvůli tomu jsem si říkal, ježíš do toho jdu. No, takže jako študák na vysoký škole ekonomický jsem si přivydělal jeden rok účinkováním v tomhle slavným muzikálu, kde hrál třeba Karel Fiala, Láďa Županič, Karel Bláha, Pavla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi zpíval ve sboru, předpokládám.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tam jsem byl, tenkrát se říkalo sbor, dnes se říká company, že, jednoho z těch tryskáčů, což byla ta parta těch bílejch kluků, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě určitě chytilo tak, že jsi si po těch studiích na vysoký možná ani už neškrtl jako ekonom.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Člověče, neškrtl jsem si jako ekonom, ale důvod nebyl ten, že bych si řekl, já se teď budu živit muzikou. Je teda fakt, že v době vysoký školy jsem absolvoval Intertalent, jeho druhej ročník s Pavlem Bartoněm.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla veliká soutěž, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to byla velká soutěž. A mě tenkrát po tý soutěž Pragokoncert občas vyslal na nějaké účinkování v lidodemo spřátelených zemích a prej jsem se tam i dost líbil, nějakou tu televizi jsem tam natočil a tak dál. Ale to furt jsem si nedovedl představit, jako vobživa, že jo, skončí škola a co dál. A náhodou tenkrát jsem se dozvěděl, že Jindra Brabec, autor slavné modlitby pro Martu mimo jiné, von dával dohromady takovou partu vokální, tenkrát byli v laufu /nesrozumitelné/, že jo, rok na to ABBA a tak dál. No a tak jsme mysleli, že to bude něco podobnýho, vono to tak úplně nebylo. Ale pravda je, že díky němu jsme najednou dostali možnost jít na volnou nohu a živit se tou muzikou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak říkal Pepík Štágr v úvodu, tak West Side Story byl v podstatě první muzikál, který u nás jaksi, takový ten úplně vážný.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Slavnej světovej, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, slavnej světovej, protože bylo tady ještě pár našich muzikálů, jestli se nepletu, v Rokoku byl nějaký muzikál a podobně. Ale takový ten světový opravdu první byla West Side Story. Dneska se v tom skoro nikdo nevyzná, kolik je v Praze muzikálů. Ty se v tom vyznáš?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Abych řekl pravdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V kolika zpíváš například?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Moc ne. V podstatě v současný době ve dvou, který už ale se hrajou míň, protože mají za sebou několik let. A fakt je, že, já to řeknu na rovinu, ač první moje profesionální nebo poloprofesionální zkušenost byla ta West Side Story v Karlíně, tak já jsem vůbec nepočítal s tím, že jednou budu hrát v muzikálech. Mě jako diváka nebo posluchače ten žánr nikdy zas až tak moc neoslovil, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to je dost zvláštní vzhledem k tomu, že dneska jsi v muzikálech jako doma.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle fakt je, že si v tom rád zahraju a zazpívám a víceméně po tý Westsajdce jsem se nějak tak protloukal tím světem populární hudby a zahrál jsem si se Štědroněm, s Karlem Černochem jsme jezdili, jezdil jsem s Věrou Martinovou čtyři roky, to byla nádhera, to bylo od roku 87 až 91. Najednou se to otočilo a teď zase nastaly takový problémy, že jo, vono, co si budem povídat, někdy to není úplně nejjednodušší občas s tou obživou, kor když člověk není mediální hvězda. A tenkrát mě Lída Nopová, ke který jsem v tý době chodil na zpěv, dokopala k tomu, abych šel do muzikálu Les Misérable v roce 92, kterej se dával ve Vinohradským divadle, tenkrát jenom 3 měsíce. A tam jsem opět byl členem sboru, tehdy už se tomu říkalo company, a jak říkám svejm žákům, nikdy neopovrhujte tou company ze začátku, nikdy nevíte, kdo si vás všimne. Takže, tam si mě všiml režisér Petr Novotný a dirigent Arnošt Moulík, že jo. Dva roky na to, když dělali rockovou operu Jesus Christ Superstar, což ovšem byla zase naše kultovní záležitost, že, tak tam už se nedalo odmítnout a tam už jsem dostal svoji první velkou roli - Jidáše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem viděl Ježíše, jestli se nepletu, asi pětkrát a myslím si, že nejsem zdaleka jediný, kdo na tohle to kultovní, jak správně říkáš, představení chodili hrozně rádi. Dokonce jsem na tom jednou byl s jedním americkým kamarádem, kterej z toho byl nadšenej. Takže, si myslím, že to představení bylo jaksi objektivně opravdu dobrý. Ale tebe to nakoplo už potom na tu sólovou dráhu, ne?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, vono vlastně, když se to vezme, tak to byl první vopravdu světovej velkej muzikál po tom dvaadevadesátým, kterej se tady takhle rozjel a hrál se čtyři roky v kuse. A von vlastně možná nastartoval i ty naše autory, protože rok po Ježíšovi přišel Dracula a v tý době to byly jediný dva konkurenti, to byly dva velký muzikály, na který se chodilo a oba opravdu měly návštěvu asi kolem milionu lidí. Zatímco dnes už tohle nejde, že jo. A teď najednou všichni autoři začali chrlit muzikály. Jak ses ptal, jestli jsem hrál v mnoha muzikálech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I v Draculovi jsi byl?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ne, ne, já měl jediný štěstí, že se tady hrály muzikály světový, kde ty interprety musejí schvalovat i vlastníci autorských práv, kteří sídlí v cizině, většinou v Londýně, jo. A tam se stane opravdu, že i třeba mediální hvězda neprojde. Prostě jim je to do určité míry jedno. Ukaž, zazpívej, tady máš noty a ty tam budou, jo. Protože do českých muzikálů, obzvlášť si myslím v dnešní době to je hlavně o jménech. Jako ne, že by ty lidi neuměli zpívat, ale první předpoklad je, že tam přitáhnem teda diváky na známý ksichty, na známý jména. Zatímco u těchhle zahraničních to máme trošku těžší, protože tam ty jména nejsou na všech rolích kolikrát. Ale zase ty muzikály, si myslím, přece jenom oni to tam nějak umějí napsat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tohle to byl taky můj host Pepa Štágr, jako interpret slavné Marie. Kdo to zpíval tehdy, když jsi ty ve West Side Story statoval v tom sboru?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle jako studiovou nahrávku, která se vysílala, samozřejmě nazpíval kdo jiný než náš zlatý Karel, že.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tam v divadle to zpíval kdo?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
V divadle Karel Bláha, Karel Fiala. Limonádovej Joe byl vynikající Tony, jo. Ten jí tam zpíval. A Karel Bláha taky, Karel Bláha, výbornej zpěvák. To byli hlavní dva. Ještě Zdeněk Matouš.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, já si myslím, že já jsem tě vnímal jako sólistu asi od Miss Saygon. Je to možný?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, ještě dřív vlastně. První byl Ježíš, tam byl Jidáš. Pak jsme hráli dva roky Evitu, tam jsem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale měl jsi smůlu, já jsem tě jako Jidáše neviděl, já jsem viděl vždycky Dana.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Dana, jasně, no. Ale v Evitě, tam jsem zase s Danem alternoval, jednak tu figuru, která se jmenovala Chue, ve filmu to hrál Banderas.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty jsi tam hrál víc rolí ale.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No a Peróna. Tam jsem poprvé se setkal s tou zkušeností, že dvě hlavní role v jednom muzikálu, samozřejmě ne v jednom dni, že jo. To by dost dobře nešlo, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsi se vyrovnával a vyrovnáváš samozřejmě s tím, že v muzikálu musíš si střihnout nejenom jaksi tóny, který ovládáš, ale taky činoherectví?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, já musím říct, že na tom asi má největší vinu Petr Novotnej, že to z člověka dostane. Já vlastně, když to vezmu, tak všechny muzikálu s výjimkou Carmen jsem dělal s Petrem, takže už docela si má ke mně určitou důvěru, protože myslím si, že je docela dost spokojenej. A to je to, co říkám třeba i žákům nebo lidem, když v tomhle dělají a i ty cizinci, který tady byli, ty producenti vždycky kontrolovat, jak probíhají přípravy těch muzikálů, tak museli některým těm sólistům říkat, že to není koncert jejich. Prostě já se budu s tebou bavit a přitom budu řvát áčko, háčko nebo nějakej vysokej tón, ale musí to vypadat, jako když se spolu bavíme, no. To zpívání, i když je sebetěžší, musí bejt jakože jen tak jako samozřejmý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
An passant, jak říkají Francouzi.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Baví mě to, vopravdu hrát si s detailama, co se týče toho herectví. Strašně mě to baví, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomněl jsem Miss Saygon, to pro tebe znamenalo, myslím, taky docela jaksi důležitou roli. Tam jsi hrál inženýra.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, /nesrozumitelné/ inženýr, což není význam našeho inženýra, jakožto vysokoškolskýho titulu, ale že to je člověk vod motorů, no. Von byl prej nějakej lodník nebo, jak se to říká, botsman na nějaký přípobřežní lodi. Ale to se v tom muzikálu nikdo nedozví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mě zaujalo to, že ty jsi v podstatě inženýr ekonomie, že jsi se vrátil obloukem k inženýrství.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Musím uvést na pravou míru, bohužel já skutečně ten titul nemám, čoveče.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty nemáš titul?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já tu školu absolvoval včetně státnic a protože mě tehdejší vedoucí mé diplomky a zároveň šéfová katedra, prostě nějak jsme si nepadli do voka, co si budem povídat, nikdo nenapíše většinou nic geniálního u diplomky, ale pak když k tomu přistoupí ještě tahle ta okolnost, tak vona mě prostě nepustila k obhajobě, jo. Takže, mi proděkan vysvětlil, heleďte, nic se neděje, s tímhle papírem, co máte, můžete jít do praxe. Ale vzhledem k tomu, že nemáte titul, tak vám nemusejí dát plnej plat, na kterej byste měl nárok. Ale to už mi pak bylo jedno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to by bylo samozřejmě jedno. Ale vidíš to, aspoň jsi se konečně inženýrem stal.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Aspoň v mysli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I když z titulu své role, tak, jasně. No, ale prosím tě, jestli se nepletu, to jsi alternoval v Miss Saygon s Jirkou Kornem a ten ti byl souzenej asi, protože on byl znova v Carmen taky, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, v Carmen taky. Ale to je přesně tím, že prostě tady produkce vybere nějakej určitej počet interpretů, kteří přichází v úvahu a pak se buďto nahrávka s nima pošle do New Yorku či do Londýna a voni si tam pak vyberou, anebo se pak ještě přijedou podívat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se taky stává, že se přijedou podívat?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Jasně. Tady prostě proto, že Carmen tvořili autoři přímo tady v Praze, voni jí teda přivezli ne úplně hotovou a tady 3 měsíce se zkoušelo, kdy voni zkracovali, vyhazovali písně se stopkama v ruce, aby to nebylo dlouhý, aby to lidi nenudilo, ale ještě před tím v těch užších kolech konkurzu vždycky řekli: pojďte teď na pódium vy dva k sobě, prohoďte se vy dva s Traplem, s tímhle, s Lukášem a vyloženě koukali, jak ty lidi k sobě i na pódiu pasujou. Takže, nakonec to dopadlo tak, že mě a Jirku Korna vybrali jako pana starostu. No, vono tam pro staršího chlapa ani jiná role neni.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Josef Štágr si může vybrat, a já doufám, Pepo, že jsi se na to těšil, jako každý náš host velice exkluzivně někoho, kdo mu dělá radost a kdo ho baví. To je v podstatě taková hra na dramaturga našeho pořadu. Ty jsi někoho vybereš, zároveň si ho potom můžeš poslechnout a spolu s tebou si ho poslechnou i naši posluchači. Tak kdo to bude, no? Povídej.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to se zase vrátíme v podstatě do dob raného mládí, protože já se pamatuju, když jsme jezdili na dovolenou s tátou a táta koupil první tranzistorák a teď jsme někde na těch prázdninách měli zapnutej tranzistorák a najednou se tam ozval Holzmann a už bylo, to jsme se bráchou vopravdu třískali smíchy. Takže, vlastně toho Holzmana fakticky pamatuju vod samýho začátku. Samozřejmě těch komiků je strašná spousta, který si člověk rád poslechne, nechtěl bych nikomu křivdit, ale jeden z těch vopravdu prvních, kterýho jsme takhle poslouchali. Ale ten Holzmann, to byl fenomén, kterej tady nebude mít nástupce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dobře, začal jsi kanárka, šprinclíky, jdeme na ně.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a v něm je dnes hostem zpěvák Josef Štágr. Ovšem, pozor, Pepa Štágr nejenom zpívá na koncertech, nejenom zpívá v muzikálech, ale taky se podílí na dabingu. Ty jsi daboval pár animovaných filmů, viď. To je zajímavá činnost docela. Jak jsi se k tomu dostal?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tenkrát, jo, já už vím Zoltán Liška, to jsou takový blbosti, Zoltán Liška, kterej dělával režii svýho času hudební v dabingovém studiu Virtual, ten mě tam přitáhl a tam jsem několik takovejch těch kreslenejch.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to zpíváš tam v tom.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
I jsem mluvil. Takhle, tam se to dělalo většinou tak, že se udělal cast, že třeba na každou tu kreslenou figurku se namluvilo několik hlasů, poslalo se to do Ameriky, do Walt Disney a ty řekli, že číslo 1, 2, 3,4, 5 nebo který se nejvíce podobá originálu, tak ten že tu roli namluví anebo nazpívá. Někdy se vopravdu dělalo i to, že třeba já jsem tu figurku zpíval a někdo z herců jí hrál. Ale pokud jsem byl schopnej se tam dostatečně hlasově pitvořit, tak jsem nejen zpíval, ale i hrál, což se mi stalo v obou dílech Zvoníka u Matky Boží, kde jednoho z těch chrličů jsem právě zpíval i mluvil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chrliče, to je hezká role.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Chrliče na tom chrámu. S tím hlubokým hlasem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a abychom vyjmenovali další z tvých profesí, tak ty jsi taky kantor. Učíš na státní konzervatoři.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já jsem jí na starý kolena vyštudoval, jeden z posledních ročníků, kdy ještě bylo možno studovat při zaměstnání. Takže, mě tam třeba učil i dnešní pan ředitel konzervatoře, kterej byl mladší než já, vlastně i dnes je mladší než já. No a potom vlastně díky tomu Ježíšovi fakt je, že když jsem dostal roli Jidáše, tak já jsem se bál jít na volnou nohu, mně už se nechtělo. Já jsem v tý době dělal ve směnárně na hlavním nádraží. Já tam vodsud nechtěl, mně tam nic nechybělo, mně nic nescházelo. 15 dnů jsem dělal, 15 dnů volno, krátkej, dlouhej tejden, jako to mají v hospodách. Volno jsem si mohl vzít, kdy jsem chtěl, s kolegyní jsem se domluvil, vona pak to vzala za mě, já za ní. Vopravdu pohodička, mně tam fakt nic nechybělo. No a když jsem se rozjel v tom Ježíšovi a když mi pak řekli, že to bude ten Jidáš, tak až když mě kolega Honza Hanzlík, kterej tam korepetoval, při první korepetici, když slyšel, že mám konzervatoř, tak řekl: "Kouknou, já bych vás chtěl k nám na Konzervatoř Jaroslava Ježka." Tak tam jsem byl 10 let a pak jsem se dostal na konkurz, jak se pachatel vrací na místo činu, tak jsem se na oddělení, který jsem vystudoval, na státní konzervatoř, tak jsem se tam v roce 2006 vrátil jako pedagog.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam učíš zpěv a interpretaci.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Teď máme, vopravdu přibejvají nám žáci, takže tu interpretaci mi musela Lída Nopová coby šéfka odejmout, protože vopravdu jsme neměli pokrytý hlavní obory. Tak teď učím vlastně jenom zpěv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, jak se učí zpěv, si dokážu představit. Samozřejmě ne jaksi zcela úplně do důsledku. Ale jak se učí interpretace?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to je, na klasickém oddělení se to jmenuje studium úloh hlavního oboru a u nás se tomu říká interpretace. V podstatě ten pedagog zpěvu tam má k dispozici pianistu, kterej zahraje to, co by ten pedagog nezahrál na piano. A tam se vlastně dává, abych to řekl lidově, výslednej ksicht tý písničky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíš výraz?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Ano, aby to mohlo třeba před veřejnost, aby dobře frázoval ten žák, aby dobře vyslovoval, případně tomu dal i nějakej vizuální projev. Žádný přehánění, ale aby to nebylo čistě jenom odzpívané tóny, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Čili, dejme tomu, i pohyb a tak se tam?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to voni mají zase žáci vyloženě hodiny pohybu, kterej nemají nejmíň. Ale ta interpretace fakt je, že člověk si říkal, dyť to je zbytečný. Není, protože když oni mají projít všema možnejma žánrama během těch pěti let, kdy oni vlastně vod lidových písní přes starej českej pop, Osvobozený divadlo, Semafor, teď jsme dělali nový osnovy, kde budou povinně Beatles, povinně rockenroll, už léta mají povinně swing a jazzový standardy, country a tyhle žánry, tak fakt je, že, co si budem povídat, těm dětem je 15 a k některým těm žánrům naprosto nemají vztah, tak pak je tam někdo, kdo je to trošku musí naučit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A máš tam, ty učíš zpěv teď. Máš tam někoho, v koho třeba vkládáš docela velký naděje?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Vono dneska je to těžký se prosadit. Vono fakt to asi není jenom o tom, kdo jak umí zpívat, jo. Ale jsou tam šikovný lidi. Měl jsem třeba Honzu Šmikmátora, kterej je, není třeba mediálně nějak moc známej, ale to je pan swingař. To jako vopravdu sinatrovky a tyhle věci ovládá naprosto brilantně. Pak tam mám kluka, kterej dneska už krásně, absolvuje letos, kterej krásně zazpívá Bocelliho, Valjean, k tomu se ještě dostaneme, že jo. Zazpívá i takovýhle věci a Gatsamanský zahrady z Ježíše spolu děláme. To je radost. Otázka, jestli se prosadí, to je jiná věc. Dva moji žáčkové jsou teď třeba zase v company v těch připravovaných Bídnících, no. Uvidíme, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, že se stane občas, že při té veliké konkurenci zpěváků a třeba interpretů muzikálů někdy nemá takříkajíc jaksi zpěvák do čeho píchnout, to se stát může. Pepovi Štágrovi se to naštěstí nestává, ale i když zpívá, i když má práce dost, tak občas takříkajíc mu není do zpěvu, takovému zpěvákovi. Stalo se ti to, Pepo, někdy, že ti vopravdu do zpěvu příliš nebylo? Jinými slovy, že ti bylo docela krušno?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, to je samozřejmý, no. Já teda je fakt, že nějakých hrozných momentů. To je přesně vono, do zpěvu člověku není leckdy, že jo, ale jsou to kolikrát maličkosti. Ale asi já si myslím, že ztráta někoho blízkýho, to je asi nejhorší, co může člověka potkat. A to, že nemáte roli a že nemáte do čeho píchnout, ježíšmarjá, tak pokud člověk není idiot, tak se přes to nějak přenese, jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jde třeba do směnárny na hlavní nádraží.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Do směnárny na hlavní nádraží, jasně. A taky se s tím smíří, jo. Čili, to jsou věci, který se dají překlenout. Ale, já nevím, asi nejhorší zážitek v mým životě bylo, když jsem, to je blbý téma, no ale když jsem nejdřív, to bylo v jednom podzimu najednou, v listopadu jsem našel otce mrtvýho v jeho bytě. Když mi nebral telefon, jel jsem ho navštívit. No a člověk se z toho sotva oklepal a měsíc na to mi řekli v prosinci, že matce dávají šanci do léta, protože měla rakovinu. Ona šla v lednu. Takže, to bylo takový docela. A to bylo zrovna v době, kdy se hrála ta Evita a jako musím říct, že to není nic příjemnýho, když zrovna tyhle věci a večer má člověk jít do divadla a rozdávat se tam nějak a na všechny tyhle věci zapomenout, tak to není příjemný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale jak se říká, tak tam musíš prostě podat špičkovej výkon, i kdyby jsi se vracel zrovna z pohřbu a že se to opravdu párkrát stalo jak činohercům, tak zpěvákům. No, tak tohle to odsuneme. Ale jestlipak se ti, Pepo, někdy stalo, taková trošičku sice taky vyhraněná situace, ale mnohem komičtější potom, když se na ní vzpomíná, jestlipak jsi někdy prošvihnul představení?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Jé, ne, úplně ne, ale téměř. Ale to musím říct, že trošku měla máslo na hlavě produkce. To bylo v době Jesus Christ Superstar. Já si na to pamatuju, poslední listopad prostě, v diáři poslední řádek. Nevšiml. Sedím, půl osmá, úderem půl osmé televizní noviny, klídek doma, tepláky, pantofle. Telefon. Tak co, Pepo, kde jsi? Říkám, doma, koukám na zprávy. No, ale hraješ. Jak hraju? Nehraju, dneska mám volno. No, ne, hraješ. Říkám, ale co jako? Dan někde se zapomněl včera, jo, Bárta nebo, jo, bylo veselo, nemůže nebo je uřvanej nebo nemocnej nebo co? Ne, ty dnes hraješ. Tak já do diáře, teď jsem to tam viděl, tak jsem lhal, až se mi prášilo vod huby. Říkám, ne, Lindo, nezlob se, já to tu v tom diáři nemám. Buď jsi mi to nenadiktovala nebo jsem blbej, nenapsal jsem si to. No, víš co, tak už nech těch keců. Za jak dlouho tu budeš? Říkám za deset minut. Skočil do auta a ve třičtvrtě už jsem hrál. Ale fór byl ten, že tam se vždycky musí podepisovat prezenčka, podle tý se má zkontrolovat, kdo už v divadle je hodinu před začátkem. A voni u mě byli fakt zvyklý na to, že jsem tak spolehlivej, že si to nikdo nekontroloval. A tam už se ozvalo: spouštíme představení, připravíme se na první obraz. A Bohouš Josef, kterej hrál Heroda, tak říká: kluci, kdo dneska jidášuje? Viděli jste někdo Dana nebo Pepu? Ne, nikdo. Tak běžel do produkce a tím zjistili, že není Jidáš, začíná to představení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, jestli tomu dobře všichni rozumíme, tak ty jsi to měl hrát a jenom jsi se blbě podíval do diáře.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tak, přesně tak, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je tenor, tohle to. To je Pepa Štágr, přátelé. Poslyš, ale já mám takový pocit, že jsem, nevím, kterej trenér to řekl, že se nemá nikdy měnit vítězný tým. A jestli jsi byl za tuhle tu roli, to byl Javier, viď. Ne, pardon.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Tohle je Valjean.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle je Valjean. Ale ty jsi byl za Javiera v Bídníkách nominovanej na cenu Thalie, a přitom teď zpíváš nebo budeš zpívat Valjeana. Jak to?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, takhle předbíháme sice trošku. To bylo v Ježíšovi, já jsem toužil po Ježíšovi. Dostal jsem Jidáše. To jsem vypadal jak Lucifer, ještě jsem nebyl tak šedivej, tak to bylo celkem logický, že jo. A když se dělali Bídníci, tak já jsem chtěl zpívat toho Valjeana. Pardon, voni se dělaly v roce 2003, ale tahle ta nahrávka vznikla ještě před tím. To jsme ještě netušili, že se ty Bídnící vůbec jednou vrátějí. Ty tady byly 3 měsíce v roce 92 a nikdo nevěděl, že se znovu objeví. V době Evity přišli za mnou kamarádi, Jarda Panenka, že jeho kamarád by se mnou rád udělal cédéčko. Tak kluci řekli, co voni chtějí za písničky a já jsem řekl, co bych tam já chtěl. A já jsem říkal, tak když už mi teda nedali toho Ježíše na scéně, tak na cédéčko si dám Ježíšovu árii, kvůli který jsem chtěl toho Ježíše hrát. No a protože Valjean byl hlavní role, tak jsem si na cédéčko dal jeho modlitbu. Ale to jsem netušil, že v roce 2003 mi bude přisouzena role toho inspektora Javiera, což je spíš baritonová, takže jsem se musel trošku stylizovat. No a jako dobrý, no. Že mi slušejí uniformy, tak jsem po prezidentu Perónovi dostal inspektora Javiera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď ovšem Valjean tě čeká. Těšíš se?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já ti nevím. Jsem si vždycky říkal, já už se na to na všechno vykašlu, dyť mně stačí ta škola. Když bych si ještě něco zahrál, to před pár lety jsem si říkal, kdyby tak třeba ten Franta Janeček přivezl ještě jednou ty Bídníky, já bych se nemusel nic novýho učit, toho Javiera umím ještě zpaměti, kostým mi určitě padne. Já bych do toho mohl rovnejma nohama, do toho vlítnout a nemusel bych se nic učit. Ho, ho, ho, přišel jsem na konkurz, František řekl: co dáš, Pepino? Já jsem řekl, no, Javierovu sebevraždu. On říkal: to já znám. Zazpívej mi něco vod Valjeana. Tak jsem mu zazpíval tuhle tu modlitbu, von to poslal do Londýna, vono to tam prošlo jako Valjean.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zase se to muselo posílat tam?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
No, muselo zase. Opět, opět. Některým lidem byly změněny role, protože v Londýně řekli, že se k tomu hodí ten dotyčnej hodí spíš na tu roli než na tu, jo. Prostě voni si tohle to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to je veliká kláda, která tě čeká.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já mám vobojí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, ty budeš dělat vobojí?
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já mám Javiera i Valjeana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To, když se teď chci zeptat, co tě čeká ještě kromě tohoto další velké úkoly, tak to asi další kládu už brát nebudeš, viď.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
To stačí. Ten Valjean to je výzva samozřejmě, akorát furt nevím, no. To je další věc, Londýn schválí na základě jedné písně a teď během zkoušení se opravdu uvidí, jestli některý ty lidi skutečně mají na celou tu roli. Voni mi prej věřejí, tak uvidíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to uvidíme a uslyšíme samozřejmě. Tak ti moc přeju, aby se to vydařilo, aby Londýn schválil nejenom jednu písničku, ale celou tvoji roli. A ať se ti Valjean vydaří, ať se zapíše opět do povědomí našich diváků, jako už Bídníci u nás mají úspěch. To byl Pepa Štágr dneska na Tandemu. Já ti moc děkuju a, jak říkám, ať se všechno daří.
Josef ŠTÁGR, zpěvák
--------------------
Já děkuji za pozvání a hezkou zábavu, pokud se přijdete na něco z toho podívat.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
