Jsem napůl zálesák a napůl civilizovaný člověk, ale v divočině se netřeba bát, přiznává biolog Lhota
Už ve třetí třídě věděl, že bude biologem. Několik let žil v Indii, kde pozoroval, zkoumal a popisoval chování opic. Poté se přesunul kvůli opicím do Indonésie, kde žije s přestávkami více jak patnáct let. I díky této zkušenosti patří Stanislav Lhota ke světově respektovaným klimatologům. „V Indonésii teď dětem vykládají, že je zapotřebí sázet stromy, ale nemluví se o tom, že ty stromy jsou cizokrajné akácie, které nemají význam a slouží jen papírenskému průmyslu,“ říká.
„Také jim říkají, že palmy olejné nahrazují deštný prales. S kolegy se snažíme, aby děti pochopily principy a zásady ochrany přírody,“ vysvětluje Lhota.
Na počátku devadesátých let se s pár dolary v kapse vydal do Indie. „V Indii je život náročnější, tehdy to bylo skutečně jako v tom filmu Milionář z chatrče,“ vzpomíná. Na cestu si tehdy našetřil 150 dolarů, stovku mu cestou ukradli.
Čtěte také
„Bydlel jsem ve vesnici, kde do té doby nebyl žádný běloch, doteď jim tam říkají podle mého jména.“
Právě v Indii odstartoval jeho zájem o studium opic. Zkoumal ekologii a chování hulmanů posvátných, kahau nosatých a na Madagaskaru také ksukolů.
„Paradoxně nerad cestuji, nerad mám přesuny, nerad čekám na letišti, na víza... Ale rád trávím čas v přírodě,“ přiznává a dodává:
„Zálesákem jsem se úplně nestal, nejsem ten typ člověka, který by musel opustit civilizaci a celý život strávil v pralese. Mně by to bylo líto, v pralese není moc příležitostí, co dělat. Myslím, že jsem zůstal napůl cesty mezi civilizovaným člověkem a zálesákem.“
Čtěte také
„Strach nemám, v divočině nejsou lidi a není se tam čeho bát. Protože tam není ten nejnebezpečnější tvor, který je ve všech zemích světa – automobil, případně motorka.“
Rád by se ještě podíval do Latinské Ameriky, kde žijí jiné druhy opic. Do budoucna by ho zajímalo působení v Peru nebo Brazílii.
Poslechněte si celý rozhovor, který vznikl pro podcast Hovory na dálku Radia Prague International. Moderuje Petr Vavrouška.
Související
-
Pro a zase pro, to jsou argumenty biologů pro geneticky modifikované potraviny, tvrdí Marek Vácha
„Nedůvěru lidí ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) subjektivně nechápu, ale snažím se jí porozumět,“ říká biolog, etik a teolog Marek Orko Vácha.
-
Biolog: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum
Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Možná je řešením našich problémů to, že se aspoň částečně vrátíme k životnímu stylu našich předků.“
-
Jak rychle se dostal Regeneron Trumpovi, mě překvapilo, říká biolog, který přípravek testoval
Český molekulární biolog genetik Michal Gaži pracuje v americké laboratoři, kde se testují potenciální vakcíny a léky. V současnosti také přípravky proti covidu-19.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
