Kabát

Podobná slova se vyskytují i v dalších slovanských jazycích, ale nemají tam přesně stejný význam jako má naše kabát, tedy, jak píše Slovník spisovného jazyka českého: "součást oděvu... kryjící trup a paže." Ruské kabát například označuje pracovní blůzu, srbské a chorvatské kabad je bohatý svrchní šat. Pozoruhodné určitě je, že v maďarštině, která je se slovanskými jazyka zcela nepříbuzná, najdeme slovo kabat, které znamená přesně to, co český kabát. Jestli jsme toto slovo přejali přes maďarštinu nebo přes nějaký jiný jazyk, kterým se mluvilo a mluví na Balkáně, není jisté, a ani to není důležité, protože do balkánských jazyků se to slovo dostalo z řečtiny a do ní nejspíš z perštiny, kde kaba má význam plášť. Ale ani v perštině není kolébka našeho kabátu, tu odborníci vidí v arabštině. Do češtiny slovo kabát přišlo snad ve 13. století, první doklad najdeme v Alexandreidě, která vznikla kolem 1300. Vedle meče, puklice a železného klobouku se tam objevuje "kabát tvrdý nebo pláty", z čehož plyne, že první význam slova kabát v češtině byl brnění. Později se výrazem kabát označovalo nejen kovové, ale i kožené brnění, to prý bylo z prosmolené kůže. Z Kroniky Vavřince z Březové víme, že do takových kabátů se oblékali husité.

Michal Novotný

Kabát tedy původně byl součást vojenského oblečení, ale už někdy od poloviny 14. století se slovo kabát stalo i názvem oděvu civilních osob a postupně během 15. století vytlačilo z užívání výraz sukně, který se do té doby užíval jako název teplého vrchního oděvu šitého ze sukna. Odtud název: sukno-sukně. Tyto původní sukně nosili jak muži, tak ženy, až někdy koncem 15. a v 16. století se kabátem vytlačený název sukně usadil na dolní části vrchního ženského oděvu. Zítra se ke kabátu ještě vrátím povídáním o úslovích bližší košile než kabát a z ostudy kabát.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz