Kam po maturitě? Držte se osvědčených rad, jak si vybrat vysokou školu

Po ukončení střední školy vedou kroky studentů často na vysokou školu. Výběr oborů se stále rozšiřuje, díky čemuž se lze zdokonalovat i ve velmi specializovaných směrech. Jak se ale v nabídce orientovat, když jste se ještě konkrétně nerozhodli? A jak se co nejlépe připravit na přijímací zkoušky?

Nabídka vysokých škol se značně rozšířila. V současné době existuje v České republice 58 soukromých vysokých škol, 2 státní a 28 veřejných, z nichž mnohé zavedli nové fakulty.

Státní školy existují pouze dvě - Policejní akademie a Univerzita obrany. Jsou přímo řízené státem. Veřejné vysoké školy oproti tomu patří k samostatně právním subjektům, jejich financování se ale zajišťuje ze státního rozpočtu. Zároveň nabízejí největší spektrum studijních oborů a také kompletní vzdělání od bakalářského studia až po doktorandské. Soukromé vysoké školy fungují na základě školného, které si musí student sám financovat.

Jak se rozhodnout?

„Dnes jsou z pohledu pracovního trhu nejžádanější absolventi IT oborů, technických oborů, lékařských a ekonomických oborů. Přitom například na technické školy se hlásí velmi malé množství studentů s ohledem na poptávku,“ říká ředitel a šéfredaktor časopisu Kam po maturitě Jiří Kadlec. Doplňuje také, že právě technické obory mají největší podporu státu a firem, které se snaží motivovat nové zájemce. V současnosti se navíc zvyšuje poptávka po policistech a vojácích.


Obecně je dnes šance na přijetí k vysokoškolskému studiu 78 procent. Ovšem u těch nejžádanějších oborů šance značně klesá.

Volbě oboru by se měli studenti především dopředu věnovat a správně ho promyslet. „Z našich přednášek víme, že dvě třetiny maturantů v posledním ročníku neví, kam podají přihlášku. A k samotnému rozhodování pomohou tři základní kroky. První: vědět, co mě baví a v čem jsem dobrý. A na základě toho si můžu vybrat základní studijní zaměření. Po zúžení na humanitní, technický, ekonomický, lékařský, právní, pedagogický, umělecký nebo sportovní obor si lze lépe vybrat konkrétní školu.

Poté se zabývám také tím, jaké budu mít uplatnění na trhu práce. Mohu se podívat na průměrné platy absolventů v daném oboru, nebo se zaměřit na nezaměstnanost absolventů dle fakult. Všechny informace jsou veřejně známé. Je také potřeba sledovat trend pracovního trhu. V třetím kroku je třeba sledovat prestiž a kvalitu jednotlivých škol. Existují různé žebříčky nejlepších škol. A dnes už začíná hrát roli, odkud diplom máte.“

Úspěšnost přijetí závisí na oboru

Také úspěšnost přijetí na vysokou školu závisí na konkrétním oboru. „Obecně je dnes šance na přijetí k vysokoškolskému studiu 78 procent. Ovšem u těch nejžádanějších oborů šance značně klesá. Například na medicínu je to jen 20 procent, na právnické fakulty 24 procent, na pedagogické školy 30 procent a na ekonomické obory 35 procent,“ vypočítává Jiří Kadlec.

test

Specifické jsou v tomto ohledu umělecké vysoké školy. Jednak je o ně velký zájem, zároveň ale přijímají jen malý počet studentů. Kromě toho musí uchazeči prokázat svůj talent. „Buď zašlou škole ukázku své práce, ty se často posílají už v listopadu nebo v prosinci. Nebo skládají talentovou zkoušku, při které prokazují, že máte pro ten který obor nadání,“ dodává Jiří Kadlec.

Před přijímacím řízením se podle jeho slov samozřejmě vyplatí zjistit něco o přijímacích zkouškách - jak vypadají, jakou mají formu a podobně. Poté se na ně studenti mohou připravovat buď doma ze školou daných učebnic, nebo na přípravném kurzu, případně prostřednictvím on-line kurzů.

Plusové body při přijímacím řízení jim kromě dosavadního školního prospěchu a dobrého maturitního vysvědčení mohou přinést jazykové certifikáty, účast na soutěžích nebo olympiádách či absolvování zmíněných přípravných kurzů.

Poslechněte si celý rozhovor, jak vybírat vysokou školu

autoři: Iveta Chlumská , redakce
Spustit audio