Kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v Liběchově na Mělnicku bude patřit městu. Koupí ji od Národního muzea a nechá ji opravit

10. srpen 2018
Raně barokní kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v Liběchově, místními zvaná Kostelíček,

Kaple svatého Ducha a Božího Hrobu bude majetkem Liběchova na Mělnicku. Národní muzeum, které je dosud jejím majitelem, ji městu prodá za 400 tisíc korun. Smlouva o smlouvě budoucí mezi Liběchovem a Národním muzeem byla již podepsána.

Zdevastovanou raně barokní a v současnosti prázdnou stavbu na Mělnicku znají místní jako takzvaný Kostelíček. „Je tady nádherná akustika,“ říká nezávislá starostka Liběchova Vladimíra Zralíková.  „Je tady také rarita. Na vrcholku věže je lebka se zkříženými hnáty a latinským nápisem Memento mori, který připomíná, že jde o pohřební kapli,“ dodává starostka.

Barokní kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v Liběchově na Mělnicku

Kaple, místními zvaná Kostelíček je z dálky viditelná liběchovská dominanta. Na obzoru nad městem ji nechal roku 1654 vybudovat hrabě Hyacint Karel Villani z Pillonica.  Z roku 1780, z doby největšího stavebního rozkvětu Liběchova za hrabat Pachtů z Rájova, pochází křížová cesta o čtrnácti zastaveních, lemovaná lipovou alejí. Původní obrazy křížové cesty maloval patrně jezuitský řádový malíř Josef Kramolín. V době josefínských reforem na konci 18. století byl „horní kostel“ zrušen, k bohoslužbám sloužil „dolní kostel“ sv. Havla.

Na začátku 19. století se liběchovské panství ocitlo v majetku úspěšného podnikatele Jakuba Veitha. Ten nechal ke kapli roku 1823 přistavět věž, jak ji známe dosud. Do ní byly ze zvonice přeneseny tři zvony (Josef, Marie a umíráček). Hrobka byla rozšířena pro rozvětvenou Veithovu rodinu. Poslední kompletní opravu kaple financoval v polovině 20. let 20. století prvorepublikový majitel liběchovského zámku, lesů a polností a posléze také prvý český starosta Liběchova Ing. František Homolka.

Barokní kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v Liběchově na Mělnicku

V roce 1963 přešel kostelík spolu se zámkem pod ministerstvo kultury, které ho převedlo do správy Národního muzea Praha.

Až na konci 90. let byl objekt díky občanské iniciativě uklizen, uzavřen a od té doby je pečováno v rámci možností o jeho údržbu a konzervaci, včetně ochrany před zloději a vandaly. V roce 2017 došlo k dosud poslední opravě jedinečné křížové cesty o 14 zastaveních. Po pracném odstranění letitých náletových křovin podél křížové cesty byly v kapličkách obnoveny obrazy.

Spustit audio
autor: Radek Duchoň|zdroj: Český rozhlas