Karel Barták: EU má potíž s plněním svých slibů vůči Ukrajině
Evropská unie pochybuje, že se jí podaří naplnit slavnostní slib z letošního března a během jednoho roku dodat Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů. Na jednání ministrů obrany členských zemí se v těchto dnech naříkalo, že záměr byl možná příliš ambiciózní a že evropský zbrojní průmysl není schopen tak rychlé navýšení výroby munice zajistit.
Toto manko umocnilo dojem, že EU nějak obtížněji realizuje své závazky vůči napadené Ukrajině, že prostě ochabuje politická naléhavost.
Čtěte také
Státy Unie za osm měsíců dodaly 300 tisíc kusů dělostřelecké munice, obvykle ze zásob národních armád. Tento zdroj se již vyčerpal; zbývajících 700 tisíc granátů by musel nově vyrobit evropský zbrojní průmysl. Zbrojovky zajisté navyšují výrobní kapacity, ale ne tak rychle, jak by bylo potřeba. Chybí prý kvalifikované pracovní síly, nové montážní linky i suroviny nezbytné k výrobě zvýšeného objemu výbušnin.
Hlavním důvodem zpoždění je však liknavost národních vlád, které se sice pod závazek podepsaly, ale pak nekonaly. Podle komisaře pro vnitřní trh Andrého Bretona zvýšily evropské zbrojovky kapacitu od začátku ruské invaze o 20 až 30 procent, značná část jejich produkce však dál směřovala na export do třetích zemí na základě smluv uzavřených soukromými firmami.
Přijetí Ukrajiny do EU
Podle Bretona by bylo záhodno, aby samy vlády urychleně zadávaly zakázky pro Ukrajinu a aby je zbrojovky vyřizovaly přednostně. To se zatím neděje. „Musíme se smířit s tím, že počtu jeden milion nebude dosaženo,“ řekl novinářům bez obalu německý ministr obrany Boris Pistorius.
Čtěte také
Obviňování může začít. Jedni dnes tvrdí, že schválený estonský návrh dodat milion byl líbivým gestem, které nebylo podloženo řádnou analýzou kapacit. Další namítají, že kdyby se do toho vlády více opřely, dalo by se to přece jen stihnout. A ještě další káravě ukazují na Evropskou komisi, která měla nyní v listopadu předložit plán na oživení evropského obranného průmyslu, ale nakonec to odložila na první kvartál příštího roku.
Nejde o politické hašteření, ale o zcela zásadní, životně důležitý faktor – na dodávkách munice závisí schopnost ukrajinské armády vzdorovat ruské přesile. Protivník přitom bez velkých oslav „svůj milion“ dělostřeleckých nábojů dovezl ze Severní Koreje a zbrojí, co to dá. Západ se zavázal Ukrajině vojensky pomáhat; bylo by hrubou chybou začít v tuto chvíli váhat.
Zajištění munice je jen nejviditelnější součástí širšího závazku EU poskytnout Ukrajině dlouhodobé „bezpečnostní záruky“. Ministři už se ani nebaví o 20 miliardách eur na čtyři roky z takzvaného mírového nástroje – vždyť Maďarsko nadále blokuje i posledně slíbených 500 milionů z tohoto zdroje. Rozpaky panují kolem návrhu Evropské komise zajistit chod ukrajinského státu injekcí v hodnotě 50 miliard.
Do finále se tato debata dostane na schůzi Evropské rady v půli prosince. Tam se budou lídři sedmadvacítky také bavit o tom, zda a za jakých podmínek zahájit s Ukrajinou rozhovory o přijetí do EU. Kdyby takové politické gesto nedoprovodili odpovídající finanční vzpruhou, bylo by to pro prezidenta Volodymyra Zelenského hořké vítězství.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
