Kateřina Brožová: V muzikálu Mata Hari jsem si sáhla na dno
Na kontě má desítky divadelních, filmových i muzikálových rolí a několik sólových alb. V soukromí ale krásná herečka tíhne k přírodě, chodí v teplákách a občas si zajde na ryby.
Kateřina Brožová pochází z umělecké rodiny, vystudovala DAMU, a tak ji to k herectví táhne nejvíc. „V rodině se hodně zpívalo, tančilo, tak jsem i v té profesní linii začala zpívat a moderovat.“ Rodiče ji brali do divadel a na koncerty a ona nevzdorovala. „Možná jen tím, že jsem nechtěla hrát na housle,“ usmívá se. „Pak mě to táhlo ke koním a přemýšlela jsem i o nějaké práci u koní, ale je to vlastně řezničina, není to zdaleka o mazlení, to je potřeba si uvědomit.“
Koní se ale nevzdala, dnes jich má několik, stará se o ně a její dcera jezdí parkur. „Já se tolik napracovala ve stájích, že tvrdím, že bych se tím uživila. Dcera projevila zájem a tím, že mě koně provázejí celý život, tak to šlo realizovat. Dnes je reprezentantka a studuje vysokou školu. Do divadla jsem ji moc netahala, našla si svou cestu a držíme si vzájemně palce.“
Kateřina Brožová klame tělem. „Byla jsem vychovávaná jako holka/kluk, o první dítě rodiče přišli, a to byl syn. Takže třeba moc ráda rybařím a houbařím.“ Přesto se kvůli svému stylu už na škole setkala s negativními reakcemi, když přišla v podpatcích a saku. „Byla jsem za exota. Ale Regina Rázlová říkala, že žena má být jako žena. Takže jsem strkána do nějaké škatulky, přitom jsem úplně jiným člověkem. Doma chodím v teplákách, i když mě lidi řadí k dámičkám. Ale po padesátce jsem se rozhodla, že už nepotřebuju nikomu nic dokazovat.“
Je těžké říkat ne, když vlak jede správným směrem
Zahrála si v mnoha muzikálech, jako byly Bídníci, Mata Hari nebo Noc na Karlštejně. „Velmi náročný byl obsahem muzikál Mata Hari. Tady jsem si hrábla na dno, bylo o čem hrát, kdy třeba matka se loučí se svým dítětem… A prožívala jsem náročné období i v soukromí,“ vzpomíná Kateřina.
Pracovně se jí dařilo a dostávala krásné nabídky. „Je těžké říkat ne, když nastoupíte do správně rozjetého vlaku. Ale ono se to nabaluje a ten vlak ještě zrychluje. Tak pak to bylo i na prášky. Ale v poslední době se kvůli covidu vlak zastavil, o role jsem přišla, takže teď je to úplně jinak.“
Rozhodla se založit agenturu Divinus, která pořádá divadelní představení, koncerty i firemní a společenské akce. „Poprvé jsem se vrhla do takových vod. Mám tolik zkušeností s účastí na různých akcích, s tím, jak se pořádají a ta myšlenka se pořád tříbila. Ale založit agenturu taky není sranda, když jste soukromá produkce bez dotací.“
Jaký byl její první počin v agentuře? Je po tolika letech v showbyznysu stále trémistka? Mnohokrát musela bojovat s předsudky a své si užila i s bulvárem. Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
