Kateřina Cajthamlová: Akutní zimomřivost může způsobit i nevhodná dieta

Zimomřivost se týká okrajových periferních orgánů končetin, zejména jejich konců, prstů na rukou a nohou, od plosek nohou většinou až po kotníky i obličeje.

Doktorka Kateřina Cajthamlová vysvětluje, jak souvisí s takzvanou bazální teplotou. „Bazální teplota je teplota tělesného jádra a tu si tělo udržuje ve velice malém rozmezí. Normální bazální teplota je něco mezi 37 - 37,8 °C, tedy je vyšší než teplota v podpaždí. Tato teplota je důležitá pro práci našich vnitřních orgánů. Tělo si bazální teplotu udržuje hlavně v játrech, srdci a mozku. Tyhle tři orgány jsou udržovány, když vnější teplota klesá tím, že se takzvaně centralizuje oběh. Proto platí pořekadlo: ‘Studené ruce, horké srdce‘. I když máme ruce studené, tak naše vnitřní orgány jsou stále stejně teplé."

Akutní zimomřivost je přímá rychlá reakce našeho těla na to, že venkovní teplota poklesne. Může k ní také dojít po nějaké režimové změně. „Velmi často se to stává, pokud lidé začnou hubnout v lednu, třeba kvůli novoročnímu předsevzetí. Mohou trpět zvýšenou akutní zimomřivostí, protože přestanou jíst. Navíc třeba v případě keto diety omezí i svalovou činnost, protože je při ní zakázáno se hýbat. A tím, že jedí více ovoce a omezí tuky, vzniká další důvod pro zimomřivost. Má to velkou nevýhodu, protože v tu chvíli jsou více unavení, více spaví, jsou demotivovaní k pohybu a máme zde důvod, proč hubnutí nechají a to je vlastně dobře. Je lepší začít hubnout nebo dělat větší režimové změny, až když více svítí slunce, říkáme nejlépe v březnu,“ radí lékařka.

Poslechněte si v záznamu pořadu také odpovědi doktorky Kateřiny Cajthamlové na telefonické dotazy posluchačů.