Kdo letos získal vyznamenání? Prezident Zeman ocenil mj. in memoriam Gustava Oplustila a bývalého kronikáře obce Lány Františka Poštu

Seznam vyznamenaných 28. října

Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy

genmjr. Josef Balabán, in memoriam

Legionář a československý voják. Během první světové války byl součástí československých legií v Rusku, později se stal důstojníkem armády. Od jara roku 1939 vstoupil do odbojové organizace Obrana národa. Ve zpravodajsko-sabotážní skupině známé jako Tři králové, jejíž další členové Václav Morávek a Josef Mašín jsou také vyznamenáni, vybudovali společně schopnou diverzní skupinu. Balabán byl 3. října 1941 v Praze popraven nacisty. V květnu roku 2005 se in memoriam dočkal povýšení do hodnosti generálmajora.

plk. v. v. Josef Hubáček, in memoriam

Jeden z nejvýznamnějších českých letců, který se zapojil do zahraničního odboje ve druhé světové válce.  V předválečných letech byl jedním z mistrů světa v letecké akrobacii a pilotoval i civilní dopravní letadla. Po roce 1950 ho komunistický režim označil za politicky nespolehlivou osobu a z letectva musel odejít.

genmjr. Karel Lukas, in memoriam

Účastnil se odbojů již během první světové války. Jako legionář se mezi lety 1939–1945 zapojoval do zahraničního československého protinacistického odboje. Věnoval budování československého vojska ve Francii a Velké Británii. Do Československa se vrátil až v roce 1947. Po komunistickém převratu ho režim obvinil z velezrady a ve věznici na Pankráci zemřel roku 1949.

arm. gen. Ing. Vojtěch Boris Luža, in memoriam

Český generál a legionář první světové války. Ve 30. letech velel na brigádním a sborovém stupni, zároveň byl i vojenským pedagogem. Již na začátku německé okupace se zapojoval do odboje, jehož se stal čelným představitelem. Od září roku 1941 se skrýval před gestapem a o tři roky později zemřel při střelbě.

genmjr. Josef Vladimír Mašín st., in memoriam

Důstojník prvorepublikové Československé armády, příslušník odbojové organizace Obrana národa a člen protinacistické odbojové organizace Tři králové.

brig. gen. Václav Morávek, in memoriam

V meziválečném období byl důstojníkem prvorepublikové československé armády. Společně s Josefem Mašínem a Josefem Balabánem byl členem odbojové trojice Tři králové. Ve skupině shromažďoval informace, převážel ilegální tiskoviny a prováděl záškodnickou činnost. Byl posledním ze Tří králů, kterého gestapo dopadlo.

plk. v. v. Josef Stehlík, in memoriam

Člen československého zahraničního leteckého odboje, v němž se zapojil do bojů ve Velké Británii, Francii a na Slovensku. Stal se jedním z československých stíhačů, který během druhé světové války dosáhl vítězství během bojů ve Francii, v bitvě o Británii a na východní frontě.

Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy

J.E. Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj

Bývalý herec Zelenskyj si roli ukrajinského prezidenta nejprve vyzkoušel v televizi, kde hlavu státu ztvárnil v populárním seriálu Sluha národa. Po volbách v roce 2019 se jím pak stal ve skutečnosti. Odvahu a statečnost dodává Ukrajincům i svými pravidelnými vzkazy z Kyjeva, který do skončení ruské invaze odmítá opustit.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy

MUDr. Milena Černá, in memoriam

Do roku 1986 pracovala jako lékařka na Dermatovenerologické klinice FVL UK v Praze, po roce 1989 byla zvolena do zastupitelstva hlavního města Prahy, kde působila jako předsedkyně sociální komise. Když v roce 1989 těžce onemocněla, rozhodla se prožít svůj další život v pomoci ostatním. I proto se na začátku 90. let podílela na založení Výboru dobré vůle – nadace Olgy Havlové. Později byla předsedkyní české pobočky Evropské sítě proti chudobě a dlouhodobě pracovala i pro sdružení Rozkoš bez rizika.

Věra Doušová

Ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj, kterou vede již přes deset let. Zaměstnává osoby, které se potýkají s existenciálními problémy. Věnuje se i popularizaci šetrného nakládání s potravinami.

Ladislav Mňačko, in memoriam

Slovenský spisovatel a všestranný publicista je jedním z nejpřekládanějších slovenských autorů. Přestože jeho autorský záběr byl nebývale široký, nejvíce ho proslavily jeho romány. V nejznámějším z nich, Smrt si říká Engelchen (1959), čerpal z vlastních životních zkušeností z protinacistického odboje.

Medaile Za hrdinství

JUDr. Josef Adamec, in memoriam

Český student a studentský funkcionář. Během insigniády, boje Karlovy univerzity o insignie, byl jedním z mluvčích univerzity. Později stal se místopředsedou Ústředního svazu československého studentstva, působil i v mládeži Národního sjednocení a dalších sdruženích. 17. listopadu 1939 byl v časných ranních hodinách zatčen gestapem a bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Titul JUDr. mu univerzita udělila in memoriam.

Jaroslav Bolfík

Starosta Sboru dobrovolných hasičů v Mikulčicích, pomáhal lidem postiženým loňským tornádem na jižní Moravě.

MUDr. i.m. Jan Černý, in memoriam

Český student a studentský funkcionář, který byl popraven 17. listopadu 1939.

Miroslav Fenik, in memoriam

Zahynul při požáru svého domu, když se snažil zachránit život své manželce a synovi.

Jaroslav Fila, in memoriam

Dobrovolný hasič z koryčanské jednotky. Zemřel při výbuchu rodinného domu v Masarykově ulici v Koryčanech. Místní jednotka dobrovolných hasičů, která byla vyslána k úniku plynu, byla na místě první.

Ing. Marek Frauwirth, in memoriam

Slovenský Žid, levicový aktivista a nediplomatický pracovník slovenského konzulátu v Praze. Podílel se na vydávání pasů lidem, kteří se potřebovali dostat z protektorátu. V den pohřbu Jana Opletala byl zatčen kvůli protinacistickým letákům a o dva dny později bez soudu popraven.

plk. gšt. Tomáš Houška, in memoriam

Důstojník československé armády, odbojář, spolupracoval s vedením odbojové organizace Obrana národa, kde pracoval jako zpravodajský odborník na německou armádu. Po zatčení gestapem spáchal sebevraždu, aby neprozradil jména svých spolupracovníků.

JUDr. Jaroslav Klíma, in memoriam

Předseda Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě, který byl popraven 17. listopadu 1939. Patřil mezi organizátory posledního rozloučení s Janem Opletalem a následně požadoval propuštění zatčených studentů. Následně bych zatčen gestapem a popraven.

Marek Klimus

S nasazením vlastního života se zasloužil o záchranu lidského života.

Jan Košík

Velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce Hřensko, aktivně se účastnil zdolávání masivního požáru v Českém Švýcarsku.

JUDr. Bedřich Koula, in memoriam

Český student a studentský funkcionář, který se účastnil insigniády Karlovy univerzity. Byl jedním ze zatčených gestapem během večera 16. listopadu 1939. O den později byl popraven.

pplk. gšt. Mgr. Petr Matouš

Důstojník speciálních sil a účastník šesti zahraničních misí Armády České republiky. Pod jeho velením došlo k úspěšnému zneškodnění pachatelů teroristických útoků v Afghánistánu. Nyní je poradcem předsedy vlády v oblasti obrany a bezpečnosti státu.

 doc. PhDr. Josef Matoušek, in memoriam

Český historik a vysokoškolský pedagog. Byl politicky činným v Československé národní demokracii, poté v Národním sjednocení a dalších seskupeních. Podílel se na přípravě pohřbu Jana Opletala a po zatčení byl popraven 17. listopadu.

rtn. Tomáš Neškodný

Voják z 53. pluku průzkumu a elektronického boje. Zachránil matku a dvě děti před utonutím v jezu U Karáska na řece Blanici.

Martin Semecký

Hajný a zaměstnanec firmy Domažlických lesů. Zasloužil se o nalezení osmileté německé holčičky, která přečkala v lese nedaleko Čerchova na Domažlicku dvě mrazivé noci.

Josef Serinek, in memoriam

Československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně. V srpnu 1942 byl s manželkou a pěti dětmi deportován do tábora Lety u Písku, utekl a stal se partyzánským velitelem.

JUDr. František Skorkovský, in memoriam

Studentský funkcionář a člen Sokola, náměstek předsedy mezinárodního svazu studentstva a předseda druhé sekce této mezinárodní studentské organizace, který byl popraven 17. listopadu 1939.

Ing. i.m. Václav Šaffránek, in memoriam    

Český student a studentský funkcionář. V době mnichovské krize se dobrovolně přihlásil do armády, od léta 1939 byl spojkou odbojové organizace Obrana národa. 17. listopadu 1939 byl zatčen a popraven gestapem.

plk. Ing. Tomáš Vlasák

Vedoucí Pilotního oddělení Letecké služby Policie ČR, aktivně se účastnil zdolávání masivního požáru v Českém Švýcarsku. 

Marek Vrba, in memoriam

Dobrovolný hasič ve městě Korytčany, který zemřel při výbuchu rodinného domu v Masarykově ulici. Byl mezi prvními jednotkami záchranného systému, kteří se na místo havárie dostali.

PhDr. i.m. Jan Weinert, in memoriam

Středoškolský pedagog a studentský funkcionář, který v roce 1939 otevřeně prohlásil německou okupaci a protektorát Čechy a Morava za dočasnou záležitost. Před svým zatčením požadoval propuštění studentů zadržených po pohřbu Jana Opletala. Byl popraven gestapem 17. listopadu 1939.

Medaile Za zásluhy I. stupně

Jehuda Bacon

Izraelský malíř, grafik, profesor na výtvarné akademii. Po vzniku protektorátu a aplikaci takzvaných norimberských rasových zákonů byl v roce 1942 nucen odejet s rodiči do ghetta Terezín. A právě tady se pod vedením slavných učitelů, jako byli Otto Ungar, Bedřich Fritta, Leo Haas či Karel Fleischmann, zrodilo jeho nadšení pro kreslení a malířství.

Z Terezína byl v prosinci 1943 deportován do Osvětimi, zažil pochody smrti, a když byl v roce 1945 jako sirotek osvobozen, byl přijat do nově zřízené ozdravovny pro děti, kterou pro děti postižené válkou zřídil ve Štiříně český humanista a laický kazatel Přemysl Pitter.

R.P. Justin Jan Berka O.Cist

Český katolický kněz, převor vyšebrodského kláštera.

prof. MUDr. Jan Betka, DrSc.

Předseda Akademického senátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, člen kolegia děkana, emeritní přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole.

Vladimír Bílek

Předseda meziparlamentní skupiny spolupráce Chorvatského parlamentu a Parlamentu České republiky.

plk. Mgr. Michal Burian, Ph.D.

Ředitel Odboru muzeí VHÚ, autor/spoluautor desítek výstav a expozic nejen v ČR; a také mnoha odborných a populárně naučných publikací.

Karel Čáslavský, in memoriam

Český filmový archivář, historik, publicista a moderátor, pracovník Národního filmového archivu specializovaný na oblast zpravodajského filmu do roku 1945.

Jaroslav Čvančara

Český historik, spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a hudebník.

Ing. Emil Dračka, MBA

Starosta Obce Kralice nad Oslavou, ve funkci starosty dokázal minimálně trojnásobně zhodnotit základní jmění obce při uvážlivém hospodaření a intenzivně se věnuje jejímu zvelebování.

R.P. Ing. Miloslav Fiala

Český římskokatolický kněz a premonstrát, známý zejména svým působením ve funkci tiskového mluvčího Československé a následně České biskupské konference a redaktora náboženských pořadů.

Jiří Holík

Bývalý československý hokejový útočník a trenér.

Ing. Martin Hrbáč

Primáš Horňácké cimbálové muziky, jeden z nejvýznamnějších českých folklorních hudebníků.

JUDr. Miroslav Jansta

Právník a sportovní funkcionář, předseda České basketbalové federace a předseda České unie sportu.

František Janula, in memoriam

Český a francouzský malíř, patřil k významným osobnostem moderního evropského malířství.

Ing. Tomáš Jirsa

Senátor a starosta města Hluboká nad Vltavou.

MUDr. Miloslav Kalaš

Odborník na interní lékařství, sociální lékařství a organizaci zdravotnictví.

genpor. Ing. Jan Kaše, MSc.

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

brig. gen. Ing. Václav Klemák

Ředitel Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje.

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.

Bývalý vysokoškolský pedagog, historik se zaměřením na regionalistiku Pardubicka.

prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.

Neuroložka, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, odbornice na roztroušenou sklerózu.

Ivan Lendl

Tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který reprezentoval Československo a po získání amerického občanství také Spojené státy.

JUDr. Oldřich Lichtenberg

Právník, manažer, podnikatel.

Frank Joseph Malina, in memoriam

Americký vědec, raketový inženýr a vynálezce s českými předky.

prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Lékař IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a lékařský náměstek ředitele této nemocnice.

prof. Ing. Jiří Mareček, CSc.

Profesor v oboru zahradní a krajinná architektura.

Ing. Petr Marek

Zakladatel a předseda spolku Bezkomunistu.cz.

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

Právník, politik a vysokoškolský pedagog, od roku 2020 předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Gustav Oplustil, in memoriam

Český televizní a rozhlasový scenárista, dramaturg, režisér a příležitostný herec malých rolí.

S.M. Angelika, SCB Ivana Pintířová

Řádová sestra kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, zdravotnice, ošetřovatelka a pedagožka.

František Pošta, in memoriam

Dlouholetý lánský kronikář, patriot a velitel sboru dobrovolných hasičů. Přispěl k prosazení kontrabasu jako sólového koncertantního nástroje.

Mgr. Ivan Sedláček

Český sbormistr spojený s brněnským sborem Kantiléna. Přispěl k rozvoji našeho sborového zpěvu, sbormistrů a pěvců.

Mgr. Jan Slabák

Moravský trumpetista, pedagog a kapelník. Založil dechovou kapelu Moravanka.

MUDr. Pavel Stodůlka, Ph. D., FEBOS-CR

Český lékař specializující se na oftalmologii – převážně na refrakční chirurgii, operace šedého zákalu a transplantace rohovky. V roce 2003 založil největší soukromou oční kliniku v Česku.

Prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Přednosta Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu v Brně. Je specialistou v oboru radioterapie.

MUDr. Boris Šťastný

Český lékař, manažer a podnikatel v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Působil jako poradce prezidenta České republiky Václava Klause. Byl předkladatelem antikuřáckého zákona.

prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc., dr. h. c.

Muzikolog, pedagog, hudební skladatel a profesor na Masarykově univerzitě. Věnuje se hlavně hudbě 20. století, publikoval několik desítek statí o Leoši Janáčkovi.

Ivana Trumpová, in memoriam

Česko-americká podnikatelka, lyžařka a modelka. V roce 1977 se stala první manželkou podnikatele a pozdějšího prezidenta USA Donalda Trumpa.

prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.

Přednosta chirurgické kliniky FN Plzeň a Transplantačního centra v Plzni. Zastává funkci proděkana Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jaroslav Třešňák

Teplický podnikatel a mecenáš umění. Před třemi lety odkoupil Hadí lázně, které chtěl následně zbourat.

Jakub Vágner

Český rybář a držitel několika rekordů v lovu sladkovodních ryb. Proslul díky pořadu Fish Warrior a účastí v desátém ročníku soutěže StarDance.

RNDr. Michaela Vidláková

Pamětnice holokaustu. V šesti letech byla deportována do Terezína, kde vážně onemocněla a rok strávila v nemocnici. Od konce 60. let spolupracovala s Židovskou obcí v Praze.

genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. V letech 1993–1995 byl vrchním požárním radou České republiky.

Pavel Vršecký

Cyklista, který se v roce 1975 stal trenérem cyklokrosové reprezentace a zanedlouho přestoupil jako trenér do armádního sportovního oddílu cyklistiky Dukla Praha.

Hana Zagorová, in memoriam

Textařka, herečka, moderátorka a komerčně nejúspěšnější česká zpěvačka všech dob. Za svého života se stala devětkrát za sebou držitelkou Zlatého slavíka. V roce 2014 obdržela diamantovou desku Supraphonu.

Juliána Ludmila Zatloukalová-Coufalová, in memoriam

Česká a československá aktivistka za ženská práva. Prosazovala volební právo žen a zlepšení jejich pozice ve vzdělávání a na pracovním trhu. Zároveň byla političkou a působila jako meziválečná poslankyně v Revolučním národním shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova.

brig. gen. v. v. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph. D.

Spoluorganizátor programu, který se zabývá vyšetřováním rakoviny tlustého střeva v Česku. Zastává funkci ředitele Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Miroslav (Meky) Žbirka, in memoriam

Slovenský zpěvák a skladatel. Spoluzakládal kapelu Modus, s níž získal v roce 1977 spolu se zpěvákem Jánem Lehotským a zpěvačkou Marikou Gombitovou hlavní cenu festivalu Bratislavská lyra za píseň Úsmev. V roce 1982 v anketě Zlatý slavík porazil Karla Gotta.