Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se s lidmi, říká pekařský odborník Jaroslav Albrecht

12. říjen 2020

Původně se chtěl věnovat výrobě piva. Nakonec se stal pekařem. A ne ledajakým. Jaroslav Albrecht patří k předním znalcům pekařského oboru a také k jeho hodnotitelům.

 

„To, že budu pekařem, jsem se rozhodl až v průběhu studia na VŠCHT. Jsem absolventem potravinářské fakulty. Když jsem do školy v roce 1975 nastupoval, domníval jsem se, že budu studovat Katedru kvasné chemie a technologie. To znamená, že budu vyrábět pivo, které mám dodneška velmi rád. Jenže řízením osudu jsem se dostal na Katedru cereální chemie a technologie, v té době to byla Chemie a technologie sacharidů, názvy se v průběhu let mění. Zjistil jsem, že je to stejně zajímavý obor, ne-li zajímavější, než to pivo. A zůstal jsem u něj celý život,“ vypráví pekařský odborník Jaroslav Albrecht, pro kterého se chléb stal celoživotní láskou.

Jeden z největších znalců pekařského oboru vystudoval Fakultu potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT, následně pracoval ve Výzkumném ústavu mlýnského a pekárenského průmyslu, jako technolog pracoval řadu let v Pražských pekárnách a mlýnech. V devadesátých letech se stal jednatelem Hostivařské pekárny v Praze a vyvinul Hostivařský pecen.

Ze soutěže o nejlepší chléb v Přerově nad Labem

Jaroslav Albrecht bývá také porotcem laických soutěží o nejlepší chléb. My jsme se s ním setkali na Dožínkových slavnostech v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem. A jak se chléb hodnotí na odborné úrovni? Při senzorickém hodnocení se posuzují dvě skupiny znaků – vnější a vnitřní. Vnější znaky jsou rozhodující pro spotřebitele při nákupu, hodnotí se především zrakem a patří mezi ně objem výrobku, vzhled, barva a struktura kůrky. Vnitřními

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.