Kdouloň, kdoulovec nebo konvalinky. Zkuste letos méně tradiční barborky

Barborky z větviček kdoulovce při správné péči mohou na Vánoce vykvést
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barborky z větviček kdoulovce při správné péči mohou na Vánoce vykvést

Na 4. prosince připadá svátek svaté Barbory. Ten den chodíváme na větvičky třešně nebo zlatice a nosíme si je domů jako takzvané barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů? Poslechněte si tipy Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.

„Klasická barborka je větévka třešně, která by měla vykvést do Štědrého dne. Podle pověry to může znamenat, že se dívka, které barborka vykvetla, do roka a do dne vdá. Dívky si prý v minulosti větvičky popsaly jmény chlapců, kteří jim byli sympatičtí. Která větvička nejdříve vykvetla, za chlapce toho jména se dívka měla vdát.

Abychom měli na Vánoce ve váze kvetoucí větévku, můžeme sáhnout i po jiných druzích keřů a bylin. Tradiční, zejména ve městě, je forsythia, česky zlatice (nesprávně zlatý déšť). Když je tuhá zima už od listopadu, vykvétá zhruba za tři týdny, v teplých zimách jí stačí 14 dnů. Dá se tedy utrhnout i 10. - 15. prosince a po nenáročné preparaci vykvete včas.

Preparace, to je v tomto případě namočení větévky do vody o něco teplejší, než je teplota v místnosti. Můžete to opakovat několik dnů za sebou. Takto probudíte i větévky dřínu, vilínu, kdoulovce, mandloně, břízy, lísky či modřínu. Namáčení větévek je vhodné i v bytech s ústředním topením. Pupeny s poupaty nezaschnou, jak se může někdy v teplých místnostech (nad 22°C) stát.

Když na Barboru namočíte na 12 hodin do vody teplé 33 - 35°C puky konvalinek, vysadíte je nahusto do hoblin a dáte do temna, také stihnou vykvést do Štědrého dne. Potřebují k tomu běžnou pokojovou teplotu. Když se objeví celé květenství, můžete je odkrýt. Aby květní stvoly nebyly moc křehké, umísťují se konvalinky asi na tři dny do chladnější místnosti. Vyzrají a nebudou se ve váze nebo v ozdobném květníčku při doteku lámat. Abyste je mohli sázet, musíte je už teď, na konci listopadu, vydobýt ze země a uložit ve sklepě do písku nebo hoblin. Květy v sobě mají dvouleté, buclatější, koncové pupeny. Jednoleté vypadají spíše jako pýr, ty vraťte do země, pokvetou až za další rok.

Zlatici můžeme uříznout třeba až 14 dní před Vánocemi, přesto by měla vykvést

Barborkou v přeneseném významu mohou být i další v zimě kvetoucí dřeviny. Kamélie a azalky, které v říjnu byly v chladu pod 10°C, v listopadu dejte do světlé místnosti, s teplotou 15°C. I ty (při rosení, udržení vyšší vzdušné vlhkosti) mohou vykvést koncem roku. 

K Vánocům můžete rychlit i narcisky, zejména vícekvěté odrůdy, které se vozí z Francie a Holandska již preparované, připravené k předvánočnímu kvetení. Stačí je jen vysadit, nechat asi měsíc v chladu (okolo 5°C). Když se dají na světlo, přidá se jim 10°C oproti době, kdy zakořeňovaly, brzy vykvetou.

Vlastní pílí si můžete zkrášlit období nejkratších dnů v roce. Nemusíte jen kupovat vánoční kaktusy, hvězdy, bramboříky. Stačí vyjít si na procházku s nůžkami v ruce a můžete vyzkoušet, jestli okolo vás rostou stromy a keře, které je možné na Vánoce probudit ke kvetení.“