Kdy zasít rajčata? Ideální je začátek března!

1. březen 2019

První březnové dny jsou ideální na výsev rajčat, která půjdou po ledových mužích ven, do zahrady. Z výsevní misky postupně přepichujeme do větších nádob. Rady přináší Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Jaké odrůdy jsou nejvhodnější? „Já mám rád rajčata spíše menší, šťavnatá, a pak ta drobná. Steaková moc ne, ale i mezi nimi mám favorita na vaření, italskou odrůdu Costoluto Genovese. Vesměs všechny odrůdy jsou tyčkové, ty s většími plody pěstuji v záhoně, drobnoplodé v nádobách, které mají 40 litrů. Do každé umístím dva keříky, jsou schované těsně u chaty, aby jim předávala teplo stěna, která je ohřátá od sluníčka i pozdě večer. A aby na ně nepršelo. Od okapu mám natažené provázky a na nich rajčata vyvazuji,“ říká Ivan Dvořák.

„Z tyčkových rajčat pěstuji odrůdu Tamina nebo Stupické rané polní, Start F1, Harzfeuer F1. Mají okolo 60 gramů, tak na dvě kousnutí. Jedno stejně velké, žlutooranžové, jménem Zlatava, to je skvělé na chuť i na meruňkovou marmeládou. Mezi drobnými odrůdami sáhnu po odrůdě Idyl, Sungold F1, Tigrino, Datlo, Bibi, Mandat F1, Perun, Tigrino. Na kečup mám vyzkoušenou odrůdu Šejk, Brutus, popřípadě už výše zmíněnou Costoluto Genovese,“ doplňuje své tipy Ivan Dvořák.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.