Kdybych měl Putina soudit, zasloužil by si odnětí svobody, říká odborník na mezinárodní právo Lipovský
Může být Vladimir Putin nějakým mezinárodním tribunálem vůbec kdy odsouzen? „To je otázka, kterou dostávám velmi často a říkám, že odpověď je mnohovrstevnatá. Jedna z vrstev je, že záleží, za jaký zločin by případně byl souzen, protože zločiny podle mezinárodního práva nejsou jen to, o čem se nejčastěji mluví – genocida, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti –, ale také zločin agrese,“ naznačuje Milan Lipovský, odborník na mezinárodní právo.
„Protože pro stíhání před vnitrostátními ukrajinskými soudy – a koneckonců vyšetřování probíhá i před českými orgány činnými v trestním řízení – nepotřebujeme nic nového a máme i mezinárodní trestní soud,“ doplňuje odborník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus.
Kdyby Rusové přestali porušovat mezinárodní právo, tak musíme jejich majetek rozmrazit.
Zatímco genocida, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti by byly podle právníka u hlav států těžké prokazovat, u zločinu agrese se odkazuje i na okruh osob okolo nejvyšších představitelů státu.
Čtěte také
„Ale já bych to nedělal, a to z velmi podstatného důvodu, protože nejen ve vnitrostátním trestním právu, ale i v mezinárodním sice řízení v nepřítomnosti obžalovaného možné je, ale země se k tomu moc často neuchylují.“
„Když to porovnáme například s norimberským procesem ve 40. letech, jeho cílem nebylo jen potrestat pachatele a provést prevenci do budoucna, ale zároveň něco, co se velmi nepřesně označuje jako rehabilitace, případně očista společnosti,“ uvažuje.
Ani Vladimira Putina totiž nejde soudit v nepřítomnosti. „To v současných mechanismech není možné… Navíc by k tomu muselo vést politické rozhodnutí, kdy bychom zřídili nový tribunál, který by zločin agrese soudit umožňoval.“
Čtěte také
Právník upozorňuje i na další zatím nedořešený problém, kdy by podle některých plánů měl být po válce ruský zmrazený a zabavený majetek ve světě použit na obnovu Ukrajiny.
„I to je problematické. Protože bychom potřebovali mít opravdu jasný titul o protiopatřeních. Ten ale říká, že dokud to (agrese) trvá, můžete jednat v rozporu s mezinárodním právem a máte vyloučenu odpovědnost. Ve chvíli, kdy by třeba Ruská federace přestala s porušováním, tak i vy musíte přestat a majetek rozmrazit.“
„Zatím tady není cesta, na které by se všichni shodli. Nemáme zatím rozhodnutí žádného mezinárodní tribunálu, který by to řešil.“
Čtěte také
„Je to poměrně nová situace, kdy třetí státy zmrazují majetek agresora. To je něco, co se dřív v tak velkém rozsahu nestávalo. A že by to bylo použito na obnovu oběti, to je poměrně nová situace, takže to není ustálené,“ vysvětluje s tím, že se v potaz musí vzít nejen psané právo, ale také zvyklostní, obyčejové, se kterým to mezinárodní často pracuje.
Když pak má říct osobní názor, jak by postupoval v případě soudu s Putinem, rozhodně by nikoho nešetřil.
„Ze začátku jsem osciloval mezi naprostým zoufalstvím, vztekem a nenávistí. Když jsem viděl, co se děje. Takže bych asi nebyl schopný uložit objektivní trest, protože jsem do toho byl emocionálně zatažen, což by dobrý soudce rozhodně neměl. Ale dovedu si velmi jistě představit trest odnětí svobody,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiu.
Související
-
Norimberský proces: Ve smyslu obžaloby se necítím vinen. Plnil jsem rozkazy
20. listopadu 1945 začal v německém Norimberku vojenský soudní proces na který čekal celý svět. Už během války bylo zřejmé, že chování agresora nezůstane bez soudu.
-
Josef Baxa: Norimberský proces vyslal světu zprávu, že na pozemskou spravedlnost není nikdy pozdě
Před 75 lety začal soud s vrcholnými nacistickými představiteli. Zodpovídali se z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. Stal se norimberský proces mementem?
-
Rus po útěku do Turecka: Putina ať soudí tribunál, válka je strašný omyl
Jsme ve světě hlavním agresorem a s tou myšlenkou se těžko žije. Svěřuje se v rozhovoru pro Vinohradskou 12 Vasil.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
