Keře, kterých si každý všimne: tamaryšek čtyřmužný a ruj vlasatá
Přemýšlíte, čím oživit zahradu? Zkuste na pěstování nenáročné keře, za kterými se kolemjdoucí ohlédnou, tamaryšek nebo ruj. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Tamaryšek čtyřmužný je keř spíše rozložitý, který na jaře zdobí spoustou drobných růžových kvítků, později jemným olistěním, připomínajícím jehličky, jehličí.
Roste i na zasolených půdách, říká se, že dokáže vyloučit na svůj povrch sůl, která je ve vodě, kterou čerpá z půdy. A že okolo tamaryšku pak nic neroste. To u nás na 99 procentech půd není možné. Pokud jde o příjem vody, je souboj mezi rostlinami běžná věc. Ale ony se vždycky nějak ‚dohodnou‘. Když pod tamaryškem roste tráva, je jasné, že ta bere vodu z povrchových vrstev. A tamaryšek, ten si ji vytahuje kořeny z větší hloubky.
Ono je to jako se škumpami a mýty okolo nich. U nás pěstované jsou jedovaté, ale nezahubí rostlinstvo nebo malé živočichy ve svém okolí, tato ‚schopnost‘ je dána jen jednomu tropickému druhu.
Ruj vlasatá je sice velký, ale zpočátku nenápadný keř s kulatými listy a zajímavým květenstvím. Jeho výjimečnost se zvýrazňuje s koncem léta, s podzimem, kdy se koule tvořené z chmýří stávají výraznějšími a z dálky nápadnými. Zajímavější než běžný druh je červenolistá varieta ruje.“
Související
-
Bílá netkaná textilie chrání rostliny před škůdci nebo nepřízní počasí
Nejčastěji lze textilie použít proti dřepčíkům, květilkám zelným, plodomorkám zelným, housenkám bělásků a můr, květilkám cibulovým, vrtalkám pórovým a dalším druhům.
-
Sporýš neboli verbena: atraktivní letnička do truhlíku i trvalka do záhonu
Bujně rostou, bohatě kvetou, barev je na výběr nepřeberné množství. A navíc se snadno pěstují. Verbeny si našly cestu do našich truhlíků i zahrad. Nebylo tomu tak ale vždy.
-
Drátěný plot můžeme ukrýt pod popínavý hrachor
Hrachory bývaly oblíbenými květinami k řezu, nejen v létě. Rychlily se a pěstovaly ve sklenících. My si jimi můžeme provonět zahradu a zakrýt nevzhledný plot.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.