Keře, kterých si každý všimne: tamaryšek čtyřmužný a ruj vlasatá

25. červen 2021

Přemýšlíte, čím oživit zahradu? Zkuste na pěstování nenáročné keře, za kterými se kolemjdoucí ohlédnou, tamaryšek nebo ruj. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Tamaryšek čtyřmužný je keř spíše rozložitý, který na jaře zdobí spoustou drobných růžových kvítků, později jemným olistěním, připomínajícím jehličky, jehličí.

Roste i na zasolených půdách, říká se, že dokáže vyloučit na svůj povrch sůl, která je ve vodě, kterou čerpá z půdy. A že okolo tamaryšku pak nic neroste. To u nás na 99 procentech půd není možné. Pokud jde o příjem vody, je souboj mezi rostlinami běžná věc. Ale ony se vždycky nějak ‚dohodnou‘. Když pod tamaryškem roste tráva, je jasné, že ta bere vodu z povrchových vrstev. A tamaryšek, ten si ji vytahuje kořeny z větší hloubky.

V létě kvetoucí tamaryšek pětimužný

Ono je to jako se škumpami a mýty okolo nich. U nás pěstované jsou jedovaté, ale nezahubí rostlinstvo nebo malé živočichy ve svém okolí, tato ‚schopnost‘ je dána jen jednomu tropickému druhu.

Ruj vlasatá je sice velký, ale zpočátku nenápadný keř s kulatými listy a zajímavým květenstvím. Jeho výjimečnost se zvýrazňuje s koncem léta, s podzimem, kdy se koule tvořené z chmýří stávají výraznějšími a z dálky nápadnými. Zajímavější než běžný druh je červenolistá varieta ruje.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.