KIBIC

25. listopad 2002

Slova kibic a kibicovat nepochybně pocházejí z prostředí hráčů karet, karbaníků. Slovník spisovného jazyka českého píše, že kibic je "divák přihlížející hře, nejčastěji v karty, a zasahující do ní nežádoucími poznámkami, radami". Později se význam slov kibic a kibicovat poněkud rozšířil, dnes můžeme o člověku říct, že kibicuje, aniž jde o karty. Kibicovat, tedy zasahovat ho něčeho svými řečičkami a věci se jinak neúčastnit, mohou diváci na fotbale, lidé přihlížející na ulici výměně pneumatiky a také ti, kteří aniž chodí k volbám dokáži hodiny mluvit o tom, co tady vláda a parlament dělají špatně. Švejk si při hře v karty ve vojenském vlaku vzpomněl na nápis v jedné hospodě, který zněl: "Kibic drž tlamajznu, než tě přes ní šmajznu," a tím cizímu slovu kibic zajistil v češtině trvalé místo.

Ano, kibic je slovo přejaté, a sice z němčiny. Můj oblíbený Pavel Eisner v mé oblíbené knížce Čeština poklepem a poslechem píše: "Ale kdo si uvědomuje, že ten kibic je vlastně der Kiebitz a ten zas že je čejka, prostě pták čejka? Proč se kibic jmenuje podle čejky? Je čejka zvlášť zvědavá? Natahuje krk, aby nakukovala? Poví nám to nějaký ornitolog?" Nevím, jestli Eisnerovo volání nějaký odborník přes ptáky vyslyšel, vím ale, jak se na věc dnes dívají etymologové, tedy odborníci přes původ slov. Ti soudí, že tu nejde o čejčí a kibicovu zvědavost, eventuálně natahování krku, ale o křik. Pojmenování kibice slovem označujícím čejku prý vzniklo, cituji, "nejspíš proto, že kibicové dávají výstražná znamení, jako čejka vyráží varovný křik: kibíč". Ostatně u Třebíče se čejce nářečně říkalo podle jejího křiku kivis, kiviska a také piviska.

Michal Novotný

Pozoruhodné také je, že německé pojmenování radila u karet vzniklé z pojmenování čejky přešlo nejen do češtiny a do polštiny, ale i do angličtiny, kde kibic je kibitzer, a do maďarštiny, kde se mu říká kíbicz. A sluší se říct ještě pár vět o čejce. V knihách se dočteme, že pojmenování čejky, 30 centimetrů velkého černobílého ptáka z rodu kulíkovitých, vzniklo onomatopoicky, že tedy vyjadřuje zvuk, který pták vydává. Což se zdá být v rozporu s tím, co jsem říkal dosud, že totiž čejka vydává zvuk, který se dá popsat slovy kibíč či kivis. Rozpor je vysvětlitelný. Staří Slované říkali slovem podobným našemu čejka jinému ptákovi, tomu, jemuž Češi dnes říkají racek. Racek opravdu křičí cosi jak čej, čej. Proč Češi a Poláci na ptáka latinským jménem Vanellus přenesli pojmenování racka, nevím. Vím jen, že Slováci a Rusové rackovi dál říkají čajka. A že slovo racek se vyskytuje jen v češtině, do které ho počátkem 19. století zavedl ? snad podle chorvatského pojmenování kachny ? obrozenec Presl.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

Vysílá se v pondělí 25.11.2002

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka