Kladenský orchestr Vějíř rozdává radost a naději. Zahrají si v něm i děti, které by se jinak k hudbě nedostaly

21. červen 2022

Kladenský orchestr Vějíř dokáže spojit různé světy. Hrají v něm mimořádné talenty i děti, které by se ke hře na hudební nástroj z nejrůznějších důvodů nedostaly. Orchestr vznikl díky štědré podpoře manželů Čížkových.

V kladenském kině Sokol je před začátkem zkoušky rušno. Děti pobíhají, vyprávějí si vtipy, courají se pro zapomenuté svačiny a vybalují hudební nástroje. Když ale dirigent orchestru Zdeněk Bělohradský promluví, všechny děti usednou na židle a ztichnou. V orchestru vedle sebe sedí začátečníci i talentované děti, které už před publikem vystupovaly. Hudba je spojila a všechny se těší, že rodičům a hostům předvedou, co se naučily.

„Vybrali jsme si několik škol, kde se domníváme, že jsou děti, které nemají možnost navštěvovat placené kroužky. Jsou to děti z různých vyloučených lokalit, přistěhovalci, ale jsou tady mezi námi i děti z běžné populace, takže je to taková krásná směska dětí,“ vysvětluje podnikatelka Ivana Čížková, která orchestr založila a děti štědře podporuje. Školáci se hru na nástroje učí společně podle metody El Sistema. Pokroky dělají rychle a ti nejlepší si potom mohou zahrát v orchestru.

Hudební nástroje i výuka je zdarma. „Snažíme se zajistit od všech možných sponzorů peníze, abychom mohli nakupovat nástroje, platit lektory a všechny související výdaje a děti to nic nestálo, jenom to úsilí a to pravidelné chození,“ vysvětluje Jitka Gerlická, která se stará o organizační stránku orchestru. „Když jsme začínali, tak první rok měly děti nástroje uschované ve Vějíři, ale postupně jak se zlepšovaly a věděli jsme, že jsou ze spolehlivých rodin, tak je dostaly domů a zatím se nám neztratil žádný nástroj. Takže máme už 70 nástrojů a nemáme ani jednu ztrátu.“

Orchestr pečlivě zkouší filmové melodie, lidové písně i originální hymnu Vějíře, kterou pro děti složil Zdeněk Bělohradský. „Děti zažívají pocit sounáležitosti, zažívají pocit úspěchu na jevišti, potlesk. Řekla bych, že jim to přináší schopnost učit se, zlepšovat se a vidět, že někam mohou dojít,“ vysvětluje Ivana Čížková. „Má to sekundární dopad i na jejich práci ve škole.“

Spustit audio