Klub trubačů ČMMJ se rozrůstá o mladé nadšence, tradice mysliveckého troubení pokračuje

25. únor 2023

Jen málokterý společný lov či myslivecká akce se obejde bez troubení, které je prastarou tradicí české myslivosti. Myslivečtí trubači hrají především na bezventilové žesťové nástroje, přirozené lovecké rohy, zvané borlice a lesnice, jejichž několik tónů dokáže navodit loveckou atmosféru.

Tradice loveckého troubení v českých zemích započala koncem 17. století, o století později se už čeští trubači stali hybateli rozvoje loveckého troubení. Význačnou osobností lovecké hudby první poloviny 20. století byl profesor pražské konzervatoře Emanuel Kaucký, zakladatel souboru Šporkovi myslivci. Na ně pak navázala další profesionální hornová uskupení se zájmem o loveckou hudbu: Corni di Praga i soudobé Lovecké trio Praha.

V roce 1936 zkomponoval profesor Antonín Dyk české myslivecké signály a hlaholy, jednoduché skladby se snadno zapamatovatelnou melodií i textem, které se staly základem praktického českého mysliveckého troubení.

Myslivecká hudba se totiž rozděluje na tři části. „Je to praktická lovecká hudba, kterou hrajeme na naháňkách a lovech, koncertní hudba a duchovní hudba,“ vysvětluje Hana Sedláčková z Klubu trubačů. Troubí muži, ženy i děti. Součástí některých skladem jsou i pěvecké party.

Klub trubačů ČMMJ

Propojením profesionálního zájmu špičkových hudebníků o loveckou hudbu s nadšením amatérů mysliveckého troubení vznikl v závěru minulého století Klub trubačů. Ten od roku 1991 jako zájmový klub Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) pečuje o rozvoj mysliveckého troubení a zachování této významné tradice české myslivosti. Pro své členy pořádá kurzy a setkání.

Tým profesionálních hudebníků prestižních těles a hudebních pedagogů z celé republiky v rolích trubačských lektorů povznesl české myslivecké troubení na nebývalou úroveň. Navíc se do řad trubačů daří získávat děti a mladé lidi. „Klub trubačů pracuje s mládeží, připravujeme tábory, studentská setkání a semináře. Jsme rádi, že mladí budou pokračovateli těchto krásných tradic,“ dodává Hana Sedláčková.

Lesnice a borlice

Hudebních nástrojů, na které se provozuje česká lovecká hudba, existuje celá řada – od plně chromatických koncertních lesních rohů v ladění F přes parforsní lovecké rohy v ladění Es až po nejběžnější přirozené (bezventilové) lovecké rohy pro praktickou myslivost v ladění B – lesnice, a menší, o oktávu výše laděné borlice.

Jak myslivecká hudba zní, kolik členů má Klub trubačů a co si oblékají? Poslechněte si v příspěvku.

Spustit audio