Kluk

Jak mám ve zvyku, nejdřív ocituji ze Slovníku spisovného jazyka českého, jaký má slovo kluk význam. Přesně řečeno významy, protože slovník uvádí tři možnosti, jak slovu kluk rozumět. Za prvé jde o "nedospělou nebo dospívající osobu mužského pohlaví", za druhé se slovo kluk používá expresívně pro muže vůbec; když jdou kluci do hospody, může jim být každému třeba šedesát. A za třetí je kluk, opět expresívně, nápadník, milenec - naše dcera má plnou hlavu kluků, zatímco její kamarádka kluka ještě nemá. Slovník upozorňuje, že v rámci prvního, nejrozšířenějšího významu se slovo kluk používá pejorativně. Když řekneme, že se někdo chová jako kluk, že utekl jako kluk, chceme říct, že se zachoval neodpovědně, nedůstojně, prostě nedospěle. A když se k nám někdo chová jako ke klukovi, když nás seřve jako kluka, pokládá nás za nedospělého. Z tohoto pejorativního významu slova kluk pak pochází výraz klukovina, o kterém slovník praví: "uličnický kousek, uličnické chování".

Takže jsme si podrobně probrali význam slova kluk, ale kdyby se nám snad dostal do rukou staročeský překlad Alexandreidy a přečetli si tam, že si vojska pokoje nedala "kluky", nebyly by nám znalosti o dnešním významu slova kluk nic platné, staročeské větě bychom nerozuměli. A kdybychom si v nějakém jiném starém textu přečetli, že muž byl zabit "klukem nepeřeným", zmatek by byl dokonalý.

Ano, staří Čechové pod slovem kluk mysleli něco zcela jiného než my, oni nejdříve klukem nazývali hrot šípu, později se pojmenování kluk rozšířilo na celý šíp. Když si vojska nedala pokoje kluky, znamenalo to, že po sobě střílela šípy. Aby šípy dobře létaly, aby po vystřelení držely směr a dosáhly cíle, musely mít na konci opeření; tento geniální vynález se používá dosud, například na šipkách, které mnozí tak rádi hrají. Bez opeření šíp neplnil svou funkci, "kluk nepeřený" nebyl k ničemu. A tak se stalo, že slovní spojení kluk nepeřený se začalo používat jako hanlivé pojmenování čehokoliv, co se k ničemu nehodí. Kluk nepeřený nakonec byl i k ničemu se nehodící člověk. Lenoch, ničema, budižkničemu. Co mají lenoši a budižkničemové společného s dnešními kluky, tedy hochy a chlapci si řekneme až zítra, dnes už na to nemám dost času.