Kobylka

21. květen 2004

Dnes si popovídáme o kobylce, především o tom, jak vzniklo slovní spojení dostat se někomu na kobylku. Ale ono je zajímavé i samotné slovo kobyla, z něhož zdrobnělina kobylka pochází. Základní význam slova kobyla jistě nemusím nějak dlouze vysvětlovat. Kobyla je, jak píše Slovník spisovného jazyka českého, "samice koně domácího; klisna, hřebčice" a za druhé pak také "samice kopytnatce vůbec". Takže i o oslích a zebřích samicích říkáme, že jsou to kobyly. Slovník uvádí ještě další čtyři, už přenesené významy slova kobyla a také šest přenesených významů zdrobněliny kobylka, ale to si nechám na později.

Teď se budu chvilku věnovat původu slova kobyla. Ten je totiž velmi exotický. Do všech slovanských jazyků kobyla s velkou pravděpodobností přešla z latiny, kde je slovo caballus, kterým se označuje kůň a také kobyla. Zajímavé je, že v latině jsou pro koně dvě pojmenování: caballus se říkalo koním horším, sešlým, zatímco pro koně jezdecké, v dobré formě, se užívalo slovo equus. Latinské caballus a řecké kabálles pak nejspíš mají maloasijský původ, možná pocházejí z turkotatarských jazyků.

Michal Novotný

Proč se skákavému hmyzu žijícímu v trávě a na stromech říká kobylky, má dva důvody: jednak to skákání a jednak podobu hlavy; hmyz a koně ji mají skoro stejnou. S dalšími přenesenými významy slov kobyla a kobylka je to méně jasné. Kobyla se říká ochranným konstrukcím proti ledu u mostů, krovům s hřebenovou vaznicí a prsní kosti husy nebo kachny; pro tu se používá i zdrobnělina kobylka stejně jako pro součást strunových hudebních nástrojů, pro hřbet nosu a pro část hrtanu, které také říkáme ohryzek. Ve všech případech tu asi jde o tvar, o vyčnívající ostrou hranu, která připomíná koňský, tedy kobylí hřbet.

Pokud jde o rčení dostat se někomu na kobylku, které znamená potrestat někoho, pomstít se mu, vyzrát na něho, jde tu o jednu z jmenovaných přenesených kobylek, o část hrtanu, která nám - někomu více někomu méně - vystupuje na krku a které se říká ohryzek, protože prý jde zbytek jablka z rajského stromu, který Adamovi uvízl v krku. Když se někomu chceme dostat na kobylku, chceme ho obrazně chytit pod krkem a tak trochu ho přiškrtit.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka