KOLBIŠTĚ
Jazyk médií, tedy to, jak se mluví a píše v rozhlase, televizi, v novinách a časopisech, do značné míry podléhá módě. Jednotlivá slova a ovšem i vazby si média náhle oblíbí a používají je víc než je běžné. Mnohdy správně, ale takříkajíc moc, někdy i nesprávně. Jen některá z těchto slov a vazeb v častém užívání zůstanou, většina z nich po letech či desetiletích podobně jako módní prvky v oblečení zmizí. Obvykle taková náhle se objevivší módní slova pocházívají z cizích jazyků. Bývala to němčina, pak ruština, teď angličtina. Ale cizí jazyky nejsou jediným pramenem módních slov, méně často se stává, že módním a nadužívaným se stane slovo české, někdy dokonce přímo staročeské, vyskytující se dosud jen ve starých textech, eventuálně ve verších básníků.
Dnes promluvím o jednom takovém módním, dnes v médiích hodně užívaném a k tomu starém českém, před pár lety jakoby zapomenutém výrazu. Mám na myslí podstatné jméno kolbiště.
Ve Slovníku spisovného jazyka českého se můžeme dočíst, že kolbiště je za prvé "místo ke konání rytířských her" a za druhé "místo nějakého zápasu vůbec; zápasiště; zpravidla přeneseně oblast nějaké veřejné činnosti". Jako příklady k tomuto poslednímu významu, k tomu, který jsem měl na mysli, když jsem říkal, že slovo kolbiště je v poslední době hodně frekventované, slovník uvádí: "Světové sportovní kolbiště, politické kolbiště, literární kolbiště."
Máte pravdu, pokud si myslíte, že druhý uváděný význam slova kolbiště je opravdu až druhý, tedy druhotný, odvozený z prvního, z pojmenování místa konání rytířských her. Slovo kolbiště vzniklo stejně jako třeba slovo zápasiště. Kolbiště od kolba jako zápasiště od zápas. Kolba pak je staré české pojmenování rytířského souboje neboli klání. Ano, slova kolba a klání jsou příbuzná, pocházejí od slovesa klát, tedy zabíjet, štípat, bodat. Samotné sloveso klát dnes už pokládáme za zastaralé, ale od něj odvozená slova rozkol, skolit a třeba rozeklaný jsou i v dnešní češtině docela běžná.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
