Koleda

26. prosinec 2003

Se slovem koleda a jeho původem je to hodně složité. Jeho význam je naopak jasný, jde o za prvé o vánoční či velikonoční píseň, za druhé o zpívání těchto písní při chození dům od domu a za třetí se slovem koleda označuje také dárek, který koledníci za svou koledu dostanou. Na dnešek jsem si tohle slovo vybral z toho důvodu, že čtvrtý, dnes už zapomenutý význam slova koleda je svátek svatého Štěpána, tedy dnešní den. Ostatně myslím, že většina z nás má díky notoricky známým veršům "koleda, koleda Štěpáne" slovo koleda spojené právě s dnešním dnem.

Abychom si objasnili původ slova koleda, musíme si říct, že staří Římané měli ve svém kalendáři v každém měsíci tři pevné dny. Prvnímu dni v měsíci se říkalo kalendy, pátý nebo sedmý den se nazýval nóny a 13. nebo 15. den byl idy.

V souvislosti s koledami jsou důležité kalendy. Jejich pojmenování asi vzniklo z latinského slovesa calere, volat. Že nastal nový měsíc, tedy že vyšel nový srpek Měsíce, oznamoval, volal zvlášť k tomu určený kněz. Velmi důležité byly Calendis Ianuaris, tedy Kalendy lednové, 1. leden, jímž od 2. st. př. Kr. začínal v Římě nový rok. Začátek nového roku byl už i pro Římany svátek, při němž si vzájemně přáli mnoho štěstí, navštěvovali se a dávali si dárky. Což připomíná to, co se ve stejné době, na počátku roku, v době zimního slunovratu, děje při našich vánočních koledách. Ano, právě z latinského calendis, kalenda, vzniklo - už hodně dávno - všeslovanské slovo koleda. Naši předkové jím pojmenovali obyčej, který znali už předtím, chození po domech s přáním štěstí, což snad vzniklo z pohanského obřadu, při němž kněží při významných dnech, například za zimního slunovratu, nosili dům od domu své bůžky a žehnali jimi.

Nesmím zapomenout, že ze stejného latinského základu pochází i mladší výraz kalendář. Latinské slovo pro kalendář callendarium, je vlastně rozšíření významu slova calendis. Základem kalendáře, tedy systému měření času, bylo vyhlášení, vyvolání, latinsky calare, kalend, prvního dne měsíce.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.