Kolem Kuksu vede novodobá Křížová cesta 21. století. Nese název Příběh utrpení a nadějí člověka

Za Příběhem utrpení a nadějí člověka jsme se vydaly společně s manažerkou projektu, publicistkou Lenkou Jaklovou, která přímo spolupracovala se sochařem Vladimírem Preclíkem. Naše putování jsme začaly u opraveného viaduktu. První dojem mimořádně ovlivnili tři kamenní andělé od Daniela Klose, které rámoval průzor pod viaduktem.

"V roce 2004 akademický sochař Vladimír Preclík založil Občanské sdružení Křížová cesta s úmyslem ztvárnit novodobou křížovou cestu, volně inspirovanou někdejší Kalvárií žirečských jezuitů a hraběte Františka Antonína Šporka. Pan profesor Preclík patřil k těm vzácným osobnostem, které dokázaly věnovat čas a energii ve prospěch týmu. V 60. letech byl například spoluzakladatelem a organizátorem proslulých Mezinárodních hořických sympozií, obnovených po vynucené normalizační přestávce, které přivedly do Čech špičkové evropské i světové sochaře. Cyklus patnácti zastavení byl jeho posledním velkým sochařským projektem," vypráví Lenka Jaklová.

Vladimír Preclík přizval ke spolupráci na křížové cestě přední české sochaře tří generací se zkušeností v kameni a s blízkým vztahem k východním Čechám: Jana Koblasu, Stanislava Hanzíka, Vojtěcha Adamce, Jana Hendrycha, Čestmíra Mudruňku, Ellen Jilemnickou, Ivana Jilemnického, Jiřího Kačera, Maria Kotrbu, Václava Fialu, Michala Šaršeho, Jaromíru Němcovou, Jiřího Marka a Daniela Klose.

Křížová cesta vyprávěná současným jazykem je podle Lenky Jaklové metaforou o zázraku života, o víře a také o naději, že smrt nemusí být tou definitivní tečkou. Sochy jsou ztvárněné v hořickém pískovci, tradičním kameni tohoto kraje, který už před třemi stovkami let "rozplakal i rozezpíval" Matyáš Bernard Braun. V Novém lese, hned v sousedství novodobé křížové cesty, stojí mysteriózní Braunův Betlém. Sochy vznikaly čtyři roky většinou v hořických lomech, některé v ateliérech jednotlivých tvůrců.

"Slavnostního otevření 4. října 2008 se Vladimír Preclík nedočkal a nespatřil ani svou sochu nazvanou Katedrála prosby, kterou až po jeho smrti podle autorova modelu realizoval spolu s kameníky sochař Zdeněk Hejl. Zůstalo tu však autorovo zamyšlení nad plastikou, která je současně i krédem této křížové cesty," pokračuje Lenka Jaklová a na kameni u vstupu za viaduktem čte Preclíkův vzkaz: "Každý z nás si nese svým životem vlastní křížovou cestu a bez naděje se neobejdeme."

Sochař Vladimír Preclík vybral úpatí zalesněného svahu nad železniční tratí mezi Stanovicemi a Žirčí záměrně jako ideální přírodní kulisu pro příběh vyprávěný sochami a zároveň využil pro některé z nich stanoviště na hraně terasy, ohraničené tratí, ze které je v určitých místech nádherný výhled do krajiny.

"Rostla tady vysoká tráva do výšky ramen, lidé sem nechodili. Dnes se díky sochám prostor otevřel, je to krásné meditační místo a příležitost k pouti v každém ročním období. Třeba teď v zimě sem lidé přijíždějí na běžkách," dodává Lenka Jaklová.

Pokud své putování začnete na vlakové zastávce Kuks, nevydáte se směrem k Hospitalu, ale na opačnou stranu podél železniční trati po žluté turistické značce směr Žireč. Projdete kolem reliéfu sv. Františka a dorazíte až na asfaltovou cestu, která vás dovede k rozcestí s červenou turistickou značkou nad vsí Stanovice. Tam spolu s červenou značkou odbočíte polní cestou vlevo směrem k trati. Za viaduktem čeká další rozcestník. A zatímco červená značka stoupá vzhůru do kopce k Braunovu Betlému, žlutá uhýbá doprava směrem na Žireč. A právě tudy vstoupíte na Křížovou cestu 21. století.