Kolem Nových Zámků u Litovle je rozsáhlý lesopark. Dodnes v něm stojí zajímavé stavby

10. říjen 2018
Česko – země neznámá

Už od 13. století byla Doubrava kolem dnešních Nových Zámků u Litovle na Olomoucku místem, kam jezdil na lov nejeden příslušník královské družiny. Proto tam vyrostl nejprve lovecký letohrádek a později lovecký zámeček obklopený překrásným areálem, ze kterého se ale do dnešních dnů dochovalo pouhé torzo.

Za držení úsovského panství rodem Boskoviců máme první zprávy o honech, na které Jan Šembera z Boskovic zval své přátele. Byl to patrně právě on, kdo nechal pro lovce v 16. století vybudovat malý letohrádek. Mezi hosty Jana Šembery patřil i sám císař Maximilián I. V roce 1563 v Doubravě skolil několik kanců, lišku a zajíce. V roce 1577 se sem na lov vydali i pozdější nepřátelé, bratři Rudolf II. a Matyáš. Podle dochovaných spisů ulovili tři srnky, vlka 16 divočáků a jednoho dovezli dokonce živého do města Litovle.

Jan Šembera byl skutečný milovník života. Pověst, která se o něm v Litovli vypráví dodnes, říká, že jednou někde u Nových Zámků ulovil jelena. Na místě jej stáhl a kůži s trofejí si vzal sebou. U řeky Moravy však narazil na místo, kde se koupaly dívky z okolních vsí. Hodil na sebe jelení kůži a snažil se připlížit, aby měl pěkný výhled. Jelení kůži, kterou měl na sobě, ale ucítili psi jeho lovčího, který byl poblíž. Pustili se za ním a Jan Šembera s hrůzou zjistil, že se čerstvá jelení kůže na něj přilepila a nejde shodit. Nezbylo mu tedy nic jiného, než se dát před štěkající smečkou na útěk. Jen hlasité volání na lovčího a zapřísahání, že není jelen, ale jeho vlastní pán, mu nakonec zachránilo jeho skutečnou kůži.

Za války se ze zámečku stal lazaret

Po smrti Jana Šembery získal úsovské panství sňatkem rod Lichtenštejnů. Třicetiletá válka lovu nepřála, ale už v roce 1690 Jan Adam z Lichtenštejna nechal zbořit starý letohrádek a na jeho místě vybudoval barokní zámek. Snad tehdy se tomuto místu začalo říkat Nové Zámky. 

Zámek sloužil zejména loveckým hostům. V letech 1730 až 1733 jej Lichtenštějnové přestavěli podle návrhu italského malíře a architekta Antonia Beduzziho. Freskami zámek vyzdobil Domenico Mainardi, ale panstvu sloužil jen do konce století. Za sedmileté války dal kníže zámek k dispozici armádě a vznikl zde lazaret pro raněné rakouské vojáky. Připomíná to i Černý kříž při lesní cestě nedaleko zámku, který nechal vztyčit na památku zemřelých vojáků v roce 1841 Alois z Lichtenštejna.

Lazaret zde byl i za napoleonských válek. A v roce 1805 zámek vyhořel. Jan Josef z Lichtenštejna na jeho místě vystavěl v letech 1813 až 1820 novou stavbu, v podobě, jak ji víceméně známe dnes.

Současnou podobu vtiskl zámku i parku Josef Hardtmuth

Architektem přestavby zámku i okolního parku byl Josef Hardtmuth, významný lichtenštejnský stavitel, který v té době budoval i známější lednicko-valtický areál.

Zámek byl doplněn kaplí sv. Eustacha a okolí bylo proměněno v krajinářský park s mnoha romantickými stavbami. Z nich se dodnes dochoval jen obelisk nazývaný komín, torzo rytířské síně na vrcholu kopce Třesína, zčásti umělá jeskyně Podkova a pověstmi opředený Čertův most. Na levém břehu nad jezem do daleka svítí stavba chrámu Přátelství. Celý areál je dnes protkán sítí turistických stezek.

Samotný zámek sloužil jako občasné letní sídlo Lichtenštejnů, byl zde i lesní úřad úsovského panství a hospodářská správa velkostatku. Po II. světové válce byl zámek zestátněn. Chvíli sloužil armádě a dnes je zde sociální ústav.

Celé okolí Nových Zámků je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Kromě pozoruhodných lesních společenstev zde najdeme i přírodnímu prostředí velmi blízký říční systém řeky Moravy, který zde vytváří řadu ramen a bočních toků. Tato krajina je, i přes blízkost města Litovle, dodnes významným biotopem pro zvěř, ale i pro chráněné živočichy a rostliny. Stačí malá procházka kolem zámku a turisté se o tom přesvědčí sami.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.