Kopec Ostrá hůrka v Háji ve Slezsku vypráví letitý příběh obce s pěti stromy ve znaku

29. říjen 2018
Ostrá Hůrka v Háji ve Slezsku

Vršek nad Hájem ve Slezsku, označovaný v mapách jako kóta 317, zvaný od nepaměti Hůrka nebo Ostrá hůrka, sloužil v dávných dobách jako strážný vrch. Není sice zdaleka z nejvyšších, je to spíš vyvýšenina nebo kopeček, nicméně má příhodnou polohu v okolní zvlněné krajině. Výhled je z Ostré hůrky na část Hlučínska a také až za hranici do sousedního Polska.

Svůj novodobý význam si Ostrá hůrka získala především jako místo konání táborů slezského lidu. První tábor lidu se na ní uskutečnil 12. září 1869. Sešlo se na něm 15 tisíc Slezanů. Tehdy poprvé rozhodoval slezský lid o svých právech. Slezsko se hlásilo ke státní jednotě s Moravou a Čechami a pozvedlo svůj hlas proti germanizaci požadavkem na české školství.

První tábor lidu učinil z Ostré hůrky, která jinak neoplývá žádnými pověstmi nebo legendami, známé a významné místo. Další tábory lidu se tam konaly opět v historicky významných letech. Mimo jiné v letech 1918, 1929, 1938 a 1945.

Památník slezského odboje se z Ostré hůrky stal už v roce 1929. 1. Září, kdy zde byla za potlesku padesáti tisíc účastníků odhalena rozměrná plastika – sousoší muže a ženy od akademického sochaře Josefa Wagnera a pod ním žulová deska s názvy sedmdesáti slezských obcí a s urnami připomínajícími oběti první světové války.

Pátý tábor lidu byl na Ostrou hůrku svolán 25. září 1938 jako důrazná výzva k obraně proti hrozící okupaci a další válce. Bohužel po příchodu fašistických vojsk do Háje ve Slezsku na podzim roku 1938 byl památník zničen. Snahy o jeho obnovu započaly hned po skončení druhé světové války. V září 1945 byl položen základní kámen pro vybudování památníku nového.

Podstatné obnovy se ale Památník slezského odboje dočkal až v roce 1969.  Vysoký štíhlý pylon ozdobila slezská orlice a symboly nejvýznamnějších dat z historie Slezska. Původní plastiku zničenou Němci pak opodál připomínají její torza – hlava muže a ženy či sevřená pěst.

Ostrá hůrka je památným místem Slezanů, kteří se tu setkávají při všech významných příležitostech. Stejně tak je jedním ze zastavení na naučné stezce Hájeckými chodníčky. Stezka dlouhá devět kilometrů představuje výletníkům přírodní a historické zajímavosti Háje ve Slezsku. Kromě Ostré hůrky například také pevnosti vybudované v roce 1938 na obranu republiky, Památník slezských skautů na vrchu Těškovice, údolí Čertova mlýna nebo v centru obce pomník zdejšího rodáka Vladislava Vančury.