Kořenovská zubačka je jedinou tratí svého druhu u nás. Železnice překonává výškový rozdíl 235 metrů
Železniční trať Tanvald – Kořenov v Jizerských horách se svojí délkou necelých sedmi kilometrů řadí mezi bezvýznamné lokálky. Přesto je ale známá nejen milovníkům pražců a kolejí. Na délce šesti kilometrů a 700 metrů překonává výškový rozdíl 235 metrů, což je pro vlaky extrémní stoupání. A tak byla železnice vybavena ještě jednou ozubnicovou kolejí, po které jezdily speciální lokomotivy.
Kořenovská zubačka či Polubenka, jak se trati přezdívá, je jedinou ozubnicovou železnicí u nás, a tak není divu, že má i své muzeum, které shrnuje její historii. To se nachází v Kořenově, odkud koleje pokračují do Harrachova a dále do Polska. Trať byla dokončena v roce 1902 a byla důležitým spojením průmyslových oblastí Liberecka a Jablonecka s kamenouhelnou oblastí Slezska.
V muzeu si mimo jiné prohlédnete část ozubnice včetně kola, které bylo součástí nejprve parních a později dieselových lokomotiv, jež zajišťovaly nákladní i osobní dopravu na trati, jejíž sklon dosahuje až 58 promile. Ve stanicích totiž ozubnice není, ty jsou postavené na rovinách, dokonce s mírným protisvahem. Za kolejištěm kořenovského nádraží, které bývalo i pohraniční přechodovou stanicí, se nachází nedávno zrekonstruovaná výtopna.
Výtopna je dnes domovem dvou ozubnicových lokomotiv typu T426.0 přezdívaných „Rakušanka“, historického motorového vozu „Singrovka“ a dalších zajímavých exponátů včetně alpské vlakové soupravy. Jak se lokomotivy opravují, můžete ve výtopně i vidět. A opravdu nadšení zájemci se mohou zapojit do práce vlastníma rukama. Výtopna je otevřená od čtvrtka do neděle od června do srpna. Muzeum ozubnicové dráhy pak prakticky po celý rok.
A na Zubačce se konají také nostalgické jízdy historických vlaků, při kterých poznáte technické zajímavosti tratě, jako třeba mosty a tunely.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
