Koruna ovocného stromu může zastínit půl zahrady, pamatujte na to při vysazování

8. květen 2020

Jaký tvar koruny bude mít a jak bude vysoký, na to bychom při vysazování ovocných stromů do zahrady měli myslet. Dobré je poradit se s odborníkem a budoucí vzhled zahrady si nakreslit. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Někdo by sázel stromy s velkou korunou, vysokokmeny, jiný si chce vybrat ze stromků menších, mít na zahradě více stromů a keřů. Nevýhodou vysokokmenu je, že podkulturám stíní a bere jim vláhu a živiny. Pod vysokokmenem můžeme pěstovat nějaké drobné ovoce, ale už ne jiný druh ovoce ‚velkého‘, tedy hrušeň, třešeň, slivoň, meruňku.

Při vysazování ovocných stromů do zahrady pamatujte na to, že z jednoho vysokokmene na prostoru 10x10 metrů sklidíte třeba i 3 metráky jablek (po přeroubování i více odrůd od letních po ta na uskladnění), ale na stejně velké rozloze můžete mít mnohem pestřejší výběr ovocných stromů a keřů. Například 8 štíhlých vřeten jabloní, 4 hrušně, slivoň, broskvoň, meruňku, třešeň, pár rybízů a třeba i maliny, ostružiny a jahody!

Štíhlým vřetenům jabloní, hrušní, keřům a stromečkům rybízu či angreštu stačí prostor 1x1 metr. Ze stromku jabloně, hrušně, meruňky, broskvoně můžeme počítat každoročně s 10 kg ovoce, ze stromku rybízu 2-3 kg, z angreštového stromku tak 2 kg, z keře minimálně 5 kg plodů. Dvacet rostlin jahodníku dá možná 5 kilo ovoce, z keře ostružin je také 5 nebo i více kilogramů plodů.

Stačí se rozhodnout, chci mít 5 řad stromků a keřů (vzdálených od sebe 2 metry) nebo jen jeden strom? Samozřejmě lze pěstovat i zákrsky, čtvrtkmeny, ty potřebují místa méně. Těmi se dá prostor 10x10 metrů také solidněji naplnit, bez toho, že by si stromy stínily, nějak výrazně soutěžily o slunce, vodu a živiny.“

Spustit audio