Košíkářské řemeslo je inspirativní, rozvíjí jemnou motoriku a tříbí mozek. Pletení košíků se věnoval i Karel IV.

24. srpen 2021

Mezi nejstarší řemesla na světě patří košíkářství. Má mnoho podob především podle používaných materiálů ale podle způsobu pletení. Oboje spolu souvisí a liší se podle oblastí. Košíkáři u nás zpracovávají slámu, orobinec, a především proutí. V Asii třeba bambus nebo ratanové liány. V každém případě jde o materiály, které podléhají zkáze, a tak se proutěné výrobky v archeologických nálezech objevují jen velmi zřídka.

Proutěné výrobky ale po sobě zanechaly různé otisky, a tak víme, že košíkářské řemeslo se po tisíciletí v podstatě nezměnilo. Předává se z generace na generaci. I když dnes už o řemeslo takový zájem není, nadšenci se snaží zachovat tradice mistrů košíkářů. Třeba košíkář Martin Mádle se učil od mistrů z Podkrkonoší.

„Mistři košíkáři dokážou vyrobit z proutí nepřeberné množství věcí. Plete se primárně z vrby, každá se hodí k něčemu jinému. Asi nejlepší užití má vrba košíkářská,“ vysvětluje Martin Mádle při pletení pleváku či bramboráku, tedy koše, který se hodí na zahradu na brambory nebo plevel. Sám preferuje vrby s „hlavou“, které známe z Ladových obrázků. Jejich pruty nejsou na rozdíl od vrbového proutí pěstovaného na polích úplně stejné, ale pro styl podkrkonošského košíkářství to nevadí. Je hrubší než moravské a výrobky mají využití hlavně v zemědělství.

Košíky se pletou primárně z vrby, každá se hodí k něčemu jinému

Sledovat košíkáře při práci je radost a může být třeba i inspirací. „Nemyslím si, že by to bylo tak složité, když jsem se to naučil i já. Ale má to svoje zákonitosti,“ říká skromně Martin Mádle s tím, že jinak se dělá dno koše, jinak stěna koše a jinak takzvaná uzávěra. „Pokud se proutek zlomí, tak se nahradí, a pokud se při tom výpletu jenom vyklestí, tedy ohne, tak se pokračuje dál,“ dodává.

Košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě

Košíkářství rozvíjí stejně jako další činnosti, kdy každá ruka dělá něco jiného, jemnou motoriku a tříbí mozek. Košíkářství se věnoval i král Karel IV. Pletení košíků a dalších výrobků nejen z proutí můžete obdivovat na různých řemeslných trzích a slavnostech. Existují i košíkářské kurzy, a tak si třeba po vzoru našich předků za dlouhých zimních večerů sami na příští sezonu upletete košík na houby, bramborák nebo dokonce nůši.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová