Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš v Lánech je součástí zámeckého areálu. Kdysi býval zámeckou kaplí

16. duben 2022

Barokní zámek ve středočeské obci Lány je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Stojí uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy. Právě v těchto dnech se otevírá nádherný zámecký park. Jarní procházku je možné ukončit ve zrekonstruovaném Kostele Nejsvětějšího Jména Ježíš, který byl původně zámeckou kaplí. Dnes je veřejně přístupným farním kostelem.

Kostel byl založen roku 1748 na přání Marie Anny z Fürstenberka. Stavbu této původně rokokové zámecké kaple projektoval vynikající architekt František Ignác Prée. V té době byl zámek ještě obklopen původně renesančním vodním příkopem, který stavbu komplikoval.

Kvůli obvyklému směřování oltáře k východu byla kaple přistavěna k východnímu křídlu zámku. Bylo ale nutné vyřešit propojení zámku s kaplí a přitom samotnou kapli postavit již za příkopem. To vyřešila krytá chodba, která kapli propojuje s prvním patrem zámecké budovy. Což činí kostel zcela unikátním. Jeho hodnota je ale i v nádherně zdobném interiéru.

Přístup ke kostelu vede od branky v obvodové zámecké zdi, která nese stopy úprav architekta Jože Plečnika. Po pěšině, která je už v areálu parku, se dostanete přímo ke kostelu. Bývalým hlavním vchodem na severní straně se dnes nevstupuje. Vchází se přímo pod chodbou spojující zámek s kostelem. Příchozí se tak rovnou dostane pod dvojitou kruchtu, která byla přestavěna v polovině 19. století. Je ale zajímavě řešená. Ve spodní části najdete unikátní varhany z roku 1869 od firmy Walcker, jediný nástroj této renomované německé firmy na našem území. Z horní kruchty se pak chodilo přímo do zámku.

Pohled na dvojitou kruchtu od oltáře

Jedinečná výzdoba od předních barokních umělců

Po vstupu do kostela zaujme nejen jeho výzdoba, ale především unikátní oltář od předního českého řezbáře a sochaře Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Rozložení oltáře je zcela jedinečné. Ústředním bodem je soška Pražského Jezulátka a nad ní velké červené Nejsvětější Srdce Páně ovinuté trním. Zajímavá je také vyřezávaná velká holubice v paprscích, která v horní části oltáře znázorňuje Ducha Svatého.

Obraz lánského Jezulátka s vyobrazením zámku

Důvody umístění Pražského Jezulátka do středu oltáře nás přivádějí zpět k samotné zakladatelce kostela a majitelce panství Marii Anně z Fürstenberka. Její rod byl spřízněný s Pernštejny, díky nimž se sňatkem Polyxeny v roce 1603 dostala známá soška ze Španělska do Čech. Na přání Marie Anny mělo být Milostné Jezulátko v kostele uctíváno.

Celý lánský chrám je prodchnutý myšlenkou oslavy Svaté Rodiny i samotného Ježíše. To vše se zrcadlí v bohaté výzdobě kostela, na které pracovali známí umělci. Najdeme zde četná díla od významného německého barokního sochaře Richarda Prachnera i česko-rakouského sochaře Ignáce Platzera, již zmiňovaného Josefa Jiřího Jelínka a dalších.

Kopie Pražského Jezulátka na oltáři inspirovala v 60. letech 19. století k vytvoření dalšího díla – obrazu Lánského Jezulátka od malíře Josefa Vojtěcha Hellicha, který ho namaloval přímo pro lánský kostel. Obraz je umístěný u původního hlavního vchodu. Zajímavostí je, že v dolní části obrazu je vyobrazen lánský zámek ve své barokní podobě i se samotným kostelem. Jezulátko mělo vyprošovat ochranu rodu Fürstenberků i samotného lánského panství.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová