Kostel v Mostě musel ustoupit těžbě uhlí. Jeho přesun je zapsaný v Guinessově knize rekordů
Přesun Kostela Nanebevzetí Panny Marie v severočeském Mostu byl jednou z nejsložitějších technických operací v bývalém Československu. O této jedinečné události psaly tehdy i noviny na „západě“. Kostel z 16. století se musel ze starého města přestěhovat kvůli ložiskům uhlí. Několik let putoval po čtyřech kolejích, kdy ho tlačily ho hydraulické válce.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je pozdně gotický kostel, který byl vystavěn podle plánu Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu na místě vyhořelé, ranně gotické baziliky. Stavba začala roku 1517 a trvala bezmála sto let. Ještě před dostavbou věže v roce 1602 ho vysvětil arcibiskup Berka z Dubé.
Velikou zajímavostí, doslova perlou kostela je, že nemá venkovní gotické podpěry a ozdoby, jako například kutnohorský Chrám svaté Barbory. Architektura byla tehdy už na takové úrovni, že systém opěrných pilířů byl pouze uvnitř stavby.
Při likvidaci starého města Mostu, z důvodu těžby uhlí, se v roce 1975 uskutečnil unikátní přesun kostela o neuvěřitelných 841,1 metru. Celý proces trval od 30. září do 27. října. Kostel se po kolejích přesouval rychlostí 2,16 centimetru za minutu. Přesunutí kostela bylo zcela unikátní záležitostí, a proto bylo zapsáno do zlaté Guinessovy knihy rekordů jako přesunutí nejtěžšího břemene po kolejích.
Znovu byl kostel pro veřejnost otevřen v roce 1988. Jeho interiér je světlý díky spoustě oken a bílé výmalbě. Jeho velikou chloubou je tak zvaná empora, zdobný pás obrazů v průchozím patře po levé i pravé stěně, na místě, kde obvykle bývá jen kůr. V kostele jsou hned troje varhany. Barokní oltář je možné celý obejít. Svého osazení se ale dočkal až po revoluci v roce 1989. Krypta se stěhovala spolu s kostelem.
Původní věž byla zbourána. Na tu nynější vede na ochoz 197 schodů. Z ochozu je krásně vidět celé město, také nově napuštěné a letos otevřené jezero Most i hrad Hněvín. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
