Kostka

Vzniklo to hodně dávno, když staří Slované, možná dokonce spíš staří Indoevropané, hráli předchůdce hry, kterou my dnes známe pod jménem vrhcáby neboli hra v kostky. Nevíme samozřejmě, jaká pravidla tahle stará hra měla a jestli vůbec opravdu byla předchůdkyní vrhcáb, jisté však je, že to byla hra, při níž se házelo nějakým předmětem. A ten předmět nepochybně nejprve byla hlezenní neboli kotníková kost, které se říkalo kostka, což byla zdrobnělina od kost, my bychom dnes řekli kůstka. Že s kotníkovou kostí pravděpodobně jakousi hru hráli už naši hodně dávní indoevropští předkové, dokazuje, že například Řekové mají stejné slovo pro kotník a pro hrací kostku a že staří Indové říkali hrací kostce gláha, což je podle odborníků slovo nepochybně příbuzné s naším hlezno, tedy kotník.

Michal Novotný

Když se pak vrhcáby nebo nějaké takové podobné hry přestaly hrát s trochu morbidními kotníkovými kůstkami a byly vynalezeny hygieničtější a k tomu účelu vhodnější předměty, jako například zcela pravidelné krychličky, přeneslo se na ně pojmenování kůstka, tedy kostka. A pak se tak začalo říkat všem krychličkám a krychlím, i těm, které s hraním vrhcáb nemají nic společného. A podle čtverců, které tvoří strany krychle, se kostka nakonec začalo říkat i vzorům na látkách, na sukních, na ubrusech, na košilích, na nichž se pravidelně střídají čtverce různých barev. Na počátku běžného přídavného jména kostkovaný je tedy kotníková kost užívaná jako náčiní při vrhcábech. Jen tak mimochodem: nikde jsem se nedočetl, o čí kost mělo jít. Zda o s prominutím lidskou nebo když zvířecí, tak kterého zvířete.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz