Kostlivci na zdi v rostoklatském kostele zřejmě doprovázeli mrtvé na onen svět

19. září 2019

Restaurátorské práce odkryly na zdech v kostelíku svatého Martina v Rostoklatech dva namalované kostlivce. Zpodobnění koster ve svatostáncích je skutečná rarita. Malá vesnice na Kolínsku kostel před deseti lety převzala od církve ve zdevastovaném stavu. Teď se tam slouží mše a konají se v něm i další akce.

„Tady býval původně vchod a za ním hřbitov,“ ukazuje bývalá starostka Rostoklat Radka Nováková za nezávislé na zeď naproti východu z kostela. Z každé strany výklenku je namalovaná kostra. „Můžeme si tedy domýšlet, že kostlivci ukazovali mrtvým duším cestu na onen svět. Pak se vchod zazdil a domaloval se očistec ve výklenku.“

„Jeden kostlivec má v ruce zřejmě cep a ten druhý drží v ruce kosu,“ doplňuje někdejší starostku kostelnice Kateřina Anna Nováková. „Což může být symbolem žní – jsme v Rostoklatech – takže to může mít souvislost se zemědělstvím. Na druhou stranu – kostlivci mají na sobě takový zvláštní šál, takže těžko říct. Můžeme si to jen domýšlet.“ Vzácné výmalby v kostele, které zrestaurovali odborníci, sahají stářím do renesance a baroka. Dalšími takovými jsou žalmy na zdi kruchty. Ani o nich se nevědělo.

Původně gotický kostel svatého Martina z 2. poloviny 14. století považují památkáři za nesmírně pozoruhodnou a vrstevnatou stavbu. Že se povedla její záchrana, za tím stojí bývalé vedení obce, které vyjednalo s církví převod do obecního majetku. Rostoklaty jej dostaly jako dar.

Kostel měl v tu dobu díry ve střeše, takže do něj zatékalo. Věž byla na spadnutí. Právě na ní opravy začaly. Kopule se musela sundat. Při tom se tam našly schránky, kde předkové uložili různé předměty. Mince a další artefakty pocházely jak z roku 1930, tak i ze 17. století. Představitelé obce po opravě věže proto přidali do kopule i předměty ze století jednadvacátého, jako odkaz budoucím generacím.

Kostel chátral už před revolucí. Naposledy se využíval v 70. letech, kdy v něm byla svatba. Pak byl roky zavřený. „Ve špatném stavu byl nejen kostel, ale i hřbitov,“ vzpomíná bývalá starostka Nováková na dobu, kdy nastoupila do funkce. „Měli jsme tady i brigádu, při které jsme likvidovali neprostupnou džungli a uklízeli poházené náhrobky. Naštěstí se objevila skupina místních, kteří nadšeně pomáhali. Měli jsme na obnovu kostela i sbírkový účet,“ uvádí někdejší starostka. „Moc se mi líbí, že se objevují páry, které tady chtějí oddat – v obecním kostele.“

Opravená věž skrývá gotický zvon. V Roztoklatech se ale zvoní jen výjimečně. Takovou událostí byl loňský svátek svatého Martina, kdy po deset let trvající rekonstrukci kostela přijel stavbě požehnat kardinál Dominik Duka. „Na otevření dorazila řada lidí i z okolí. Například mi ukazovali fotografie, na kterých se tu brali v 50. letech jejich rodiče. Takže se tu i hodně vzpomínalo,“ vzpomíná Radka Nováková.

Kostelnice Kateřina Anna Nováková

Od té doby se v kostele slouží mše. „Přišlo mi líto, že je kostel opravený a mše v něm nejsou,“ říká kostelnice Kateřina Anna Nováková. Proto se v rámci českobrodské farnosti zasadila o to, aby aspoň jednou do měsíce sakrální prostor ožil.

Letos v květnu ho taky zájemci mohli poprvé navštívit při akci Noc kostelů. „Přišla asi stovka lidí, což jsme s panem farářem vůbec nečekali,“ popisuje kostelnice. „Odcházeli až po půlnoci.“ Kromě kostlivců mohli obdivovat i obrazy nad oltářem. „V 90. letech byl kostel několikrát vykraden. Byly zničeny varhany a obrazy ukradeny. Náš kronikář ale zjistil, že obrazy z hlavního oltáře se našly a jsou uloženy na arcibiskupství. Proto jsme si je byli nafotit. Pořídili jsme tak jejich kopie a ty jsme jako by vrátili nad oltář,“ uvádí bývalá starostka.

Dohromady stála rekonstrukce kostela asi 10 milionů korun, většinu se povedlo uhradit z dotací. Varhany zřejmě zůstanou nezrestaurované, a to kvůli vysoké částce, kterou by to stálo. Zatím tu využívají varhany přenosné.

Spustit audio