Kovář může ručnímu nářadí prodloužit život a nám ušetřit práci

2. prosinec 2021

Naši předkové v tom měli jasno. Po skončení zemědělských prací se většina nástrojů a nářadí odnesla ke kováři k pravidelné údržbě. Měli bychom také občas své motyky, sekery a rýče donést k mistru černého řemesla a v čem nám vlastně může pomoci?

Kovář dříve býval servisákem všeho, co souviselo s obděláváním země a s dalšími pracemi na vesnici. I dnes dokáže výrazně ulehčit práci s ručním nářadím, zvlášť když už jej máme dlouho. Ne, že bychom si občas neuměli sekeru či motyku nabrousit, ne vždy to však děláme správně a tím můžeme nářadí i poškodit.

Kovář nářadí nejenže vykuje, ale navíc i znovu zakalí. Tím obnoví jeho vlastnosti a odolnost proti vyštípání či důlkům způsobeným tím, že narazíme na kámen či něco tvrdého. Navíc dá vykutím nástroji správný tvar pro následné broušení.

A právě i broušení je věda. Nářadí by se mělo brousit na pomaloběžné brusce, ideálně s vodním chlazením a do správného úhlu. Tak nám kovář může na jarní práce připravit nejen sekeru, ale i motyku, rýč či kosu a srp.

Agresivita a sekera (ilustrační foto)

Pokud se například pro nabroušení rýče či motyky rozhodneme doma, měli bychom rovněž zvolit brusku s nižšími otáčkami a dobře nářadí při broušení chladit. Už teplota přes 150 stupňů mění vlastnosti kovu.

Dobrý kovář umí nářadí nejen opravit ale i vyrobit. Například sekera vyrobená z kombinace běžného kovu a tvrdokovu kovářským svařením si zachová vlastnosti sekery běžné a přitom získá odolné ostří. I když není levná, kováři tvrdí, že je téměř nezničitelná a vydrží po několik generací.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová