Králův dvůr - hranice pod napětím
Prostředkem republiky vede v naší železniční síti pro laika neviditelná hranice, a sice hranice napájecích soustav. Vznikla historicky a dělá problémy. Největší jsou ve středních Čechách, protože ze sedmi míst, kde se napájení mění, jsou ve středních Čechách tři. U Kutné hory, u Benešova a u Králova Dvora.
Právě u Králova Dvora je důmyslné zařízení, které umožní vlaku přepnout ze střídavého proudu na stejnosměrný a naopak za jízdy. Mezi napájecími soustavami jsou neutrální úseky, protože vlaky jsou dlouhé a při přejezdu mezi úseky vznikají bludné proudy a krátká spojení.
Modrá čtvercová značka na trolejovém vedení nařizuje strojvedoucímu, aby se připravil na stažení sběrače. Na přechodovém úseku si totiž projíždějící musí vystačit bez přívodu proudu. O kousek dál se trolejové vedení na několik desítek metrů zdvojuje. Jedno začíná a to původní o kus dál končí.
Celá potíž vznikla tím, že nejprve se u nás elektrifikovaly tratě ve velkých aglomeracích na severu země. Tehdy zvolili stejnosměrnou soustavu. Po druhé světové válce nastal prudký rozvoj polovodičů a maďarský elektrotechnik a vynálezce Kálmán Kandó dokázal, že střídavá napájecí soustava má nejmenší ztráty, je výkonnější a umožňuje vyšší rychlosti.
Nové tratě se začaly elektrifikovat střídavým proudem. Časem se počítá se sjednocením napájení na střídavý proud. Prakticky to znamená postavit trolejové vedení úplně znovu, bude to trvat ještě dlouho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
