Křivoklátsko je lesnickým parkem - jen lesníci vědí, co to znamená

14. květen 2010
Hájovna v Křivoklátských lesích

U chaty Emilovna nedaleko Karlovy Vsi na Rakovnicku se zrodil lesnický park Křivoklátsko. Založení prvního takového parku u nás iniciovala Česká lesnická společnost a jeho vznik podpořilo i ministerstvo zemědělství. Co to lesnický park je a čím se liší od parku národního, zjišťovala redaktorka Jana Káninská.

Důvody vyhlášení lesnického parku Křivoklátsko i jeho odlišnost od statutu národního parku vysvětluje Miroslav Pecha, odborný garant křivoklátské pobočky České lesnické společnosti, která je jedním ze zakladatelů lesnického parku. „Lesnický park má proti národnímu parku celou řadu předností v mnoha oblastech. Pro lesníky to znamená, že se v lesích bude nadále trvale udržitelně hospodařit. Zatímco národní park předpokládá, že se porosty postupně převedou do bezzásahových území a nakonec by tu mělo být 75 až 80 % lesů ponechaných přirozenému vývoji. A to je pro lesníky nepřijatelné.“

Dalším ze zakladatelů lesnického parku je státní podnik Lesy České republiky, kterému patří většina lesů na Křivoklátsku a také Lesní a rybniční správa Zbiroh, patřící hraběti Colloredo-Mansfeldovi. Jerome Colloredo-Mansfeld je vlastníkem zhruba 4000 hektarů křivoklátských lesů. Správce jeho panství Josef Myslivec neočekává po vyhlášení lesnického parku žádnou výraznou změnu. „My jsme měli obavu spíš z národního parku, pan Colloredo ho velmi tvrdě odmítl, protože by došlo k omezení jeho vlastnických práv až třeba k úplnému zákazu využití jeho majetku. Ale když slyšel o lesnickém parku a jeho zásadách, tak se k němu okamžitě připojil.“

Kategorie lesnického parku se naopak příliš nelíbí Petru Hůlovi, vedoucímu správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. „Lesnický park nemá oporu v žádném zákoně, tuto kategorii si vymyslelo několik lidí, kteří jsou přímo zaangažováni na myslivosti na Křivoklátsku, a kteří z toho mají určitý profit.“

Lesníci to ale odmítají, podpořit je přijel i poradce českého prezidenta Josef Kalbáč. „Tady by měly být zachovány tradiční prvky hospodaření, což je velmi důležité a ty hlavní myšlenka spočívá v tom, že to neomezí místní obyvatele.“

Různých omezení v zamýšleném národním parku Křivoklátsko se totiž hlava státu podle svých dřívějších vyjádření obává. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ale obavy z Národního parku rozptyluje. „On opravdu neznamená omezení místních lidí, on pouze znamená, že by se mělo lépe pečovat o přírodní prostředí, obnovovat ho tak, aby z toho profitovala nejen příroda, ale i místní lidi a budoucí generace.“

Vyhlašovací proces národního parku Křivoklátsko bude navzdory vzniku lesnického parku pokračovat, říká Petr Hůla, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko „Lesnický park nás v žádném případě neomezuje ani nám nijak nekomplikuje situaci, je to pouze mediální záležitost, která má odpoutat pozornost od národního parku.“

Zjednodušeně řečeno - zatímco vyhlášením lesnického parku si lesníci a vlastníci lesů snaží zajistit stávající rozsah těžby dřeva, statut Národního parku by kácení lesů omezil a prioritou by byla přísná ochrana přírody. Ale zatímco lesnický park Křivoklátsko už existuje, vznik národního parku stále není jistý.

Spustit audio
autor: Jana Káninská