Kynuté buchty s povidly a tvarohem slupla na posezení po 30 letech i herečka Jana Boušková

V Pochoutkách na talíři jsme si vyzkoušeli, jak dobře peče šéfkuchař slavného hostince Na Slamníku v Praze 6 Dan Krátký. Pozvali jsme totiž na jeho buchty s povidly a tvarohem herečku Janu Bouškovou, která sladké nejí. Ale tentokrát neodolala a měla boule za ušima. Dokonce pár buchet vzala i Václavu Vydrovi domů.

Kynuté buchty s povidly a tvarohem

Ingredience na 24 buchet (2 pekáče):

Těsto:

½ kg hladké mouky

½ kg polohrubé mouky

8 lžic oleje

8 lžic cukru

1 špetka soli

4 žloutky

2 celá vejce

Na kvásek:

2 kostky droždí

500 ml vlažného mléka

1 lžíce hladké mouky

1 lžíce cukru

náplň tvarohová (tvaroh tučný, rozinky, cukr) nebo povidlová

Postup:

Předem si připravíme kvásek. V rendlíku smícháme 2 kostky droždí, 500 ml vlažného mléka a 1 lžíci cukru. Rozkvedláme a zasypeme 1 lžící mouky a necháme během 15 minut v teple vzejít.

V míse smícháme všechny ostatní suroviny na těsto, jako poslední přidáme kvásek. Zpracujeme hladké a pevné těsto, které má tendenci se po zmáčknutí trochu vracet. Dáme do tepla přikryté, aby těsto neoschlo, na hodinu kynout.

Po vykynutí se těsto ještě zpracuje, aby se uvolnil vzduch a buchty při pečení nepraskaly. Vál pomoučíme, těsto propracujeme, rozválíme na 0,5 cm vysoký plát a nožem rozkrájíme na 24 čtverců.

Na každý čtverec dáme náplň dle velikosti těsta, dva protilehlé cípy přitiskneme k sobě a všechny čtyři konce stočíme „do vrtulky“. Pak to zabalíme jako měšec a ze všech stran se každá buchta obalí v rozpuštěném másle.

Stočeným uzlíkem dáme buchtu do pekáče, v kterém jsme předem rozpustili 1 kostku másla. Mezi buchtami by měl být malý průduch, protože ještě nakynou.

Po 20 minutách kynutí dáme do trouby a pečeme při 180°C cca ½ hodiny. Troubu při pečení buchet neotvíráme, aby se těsto nesrazilo.

Po vytažení se buchty potřou rumem.

Hostinec Na Slamníku

Tato legendární hospoda v Praze - Bubenči byla v první polovině 19. století pojmenovaná podle krejčovské slavnosti „Slamník“. V úterý po velikonocích se totiž neslo na bidle vyzdobené plátno vycpané slámou. A na tomto „slamníku“ byly připevněny hadrové loutky znázorňující pannu a mládence.  Pražští krejčí tímto způsobem vítali jaro a opěvovali manželství. Od té doby se pak “slamník” vyvěšoval nad bubenečské hospody jako znak toho, že to v nich žije.

 

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.