Lak
Včera jsem mluvil o významu slova lak a o slovese lakovat ze spojení lakovat něco narůžovo a také ve významu lhát, klamat, balamutit. Nevyčerpal jsem tím zdaleka všechny zajímavosti kolem výrazu lak, a tak dnes budu pokračovat vyprávěním o velmi exotickém původu tohoto slova.
Už jsem říkal, že do češtiny se pojmenování lak dostalo z němčiny, v němčině však nevzniklo, dostalo se sem z italštiny, kde slovo lacca nemá na rozdíl od většiny ostatních italských slov latinský původ. Do italštiny přešlo z arabštiny, kde slovo lakk vzniklo z perského lak, které má původ ve středoindickém lakha, jehož předchůdcem je staroindické lakša. Takže slovo lak, než se dostalo do češtiny a také do polštiny, v ostatních slovanských jazycích není, prošlo půlkou světa. A to mnohem dřív než se začalo mluvit o nějaké globalizaci. Mnohem přímější cestou, ale rovněž ze staré Indie, k nám přišlo slovo laka, kterým se označuje pryskyřičná látka z východoindické smokvoně nebo badyánu smíchaná s výměšky samičky červce lakového. Z této látky, z tohoto materiálu, jsou například krabičky, ale i jiné předměty zvané lakové, na něž můžete narazit v prodejnách s orientálním zbožím nebo třeba v muzejních expozicích, v nichž se vystavují předměty z Indie. Ta krabička není lakovaná, tedy natřená lakem, jako třeba boty lakovky neboli lakýrky, ale laková, tedy vyrobená z laky.
Laka však není jen staroindický materiál na výrobu ozdobných předmětů, ale také stará česká objemová jednotka, něco kolem čtyřiceti pint, tedy dnešních 70 až 80 litrů. Úplně původně se tak říkalo koženému pytli na víno a olej. Jaký má původ toto slovo laka, si řekneme zítra. Předem mohu zatím prozradit, že tentokrát o starou Indii nepůjde.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.