LÁTEŘIT
Dnes budeme mluvit o slovese láteřit a dost se při té příležitosti poučíme o českých středověkých mírách používaných hlavně v lesnictví a v hornictví. Ano, souvislost mezi láteřením a názvem jedné staré délkové míry je hodně úzká. Ale vezmeme to po pořádku. Od významu slovesa láteřit.
Slovník spisovného jazyka českého říká, že láteřit lze na koho, na co a také komu a čemu a že láteřit se rovná lát, hubovat, nadávat, spílat, zlořečit a klít. Jako příklady užití slovník uvádí věty: "povoz uvízl a kočí láteřil", "školník láteřil na kluky", "láteřil fabrikantům". U hesla láteřit jsem ve slovníku nenašel žádnou poznámku, která by říkala, že jde o sloveso zastaralé nebo snad knižní, ale myslím, že mi dáte za pravdu, když řeknu, že ho dnes za zcela nutrální nepokládáme, že ho úplně běžně v hovoru nepoužíváme. Což ale nic nemění na tom, že jeho význam všichni bezpečně známe.
Pokud jde o jeho původ, myslím, že ho nezná skoro nikdo. Možná by si někdo mohl myslet, že sloveso láteřit jazykově souvisí se slovesem lát, které má rovněž význam nadávat, spílat, hubovat. Lát neboli láteřit... ta slova jsou si tak podobná, že to vypadá, jako by láteřit bylo jen nějakou expresívní variantou slovesa lát. Není to tak, ta dvě slova jazykově nesouvisejí, mají rozdílný původ. Lát je staré indoevropské slovo a má prý onomatopoický původ, zatímco láteřit je od výrazu látro, což je stará česká délková jednotka. Ano, konečně jsme se dostali ke slíbeným středověkým mírám.
Látro byl jeden sáh, vzdálenost, kam dospělý člověk dosáhne vzpaženou rukou, tedy něco od dvou do dva a půl metru. Horníci míru látro, jejíž název přejali z němčiny, kde klafter, znamenalo totéž, používali už ve 13. století. V Kutné Hoře bylo jedno látro 2,1 metru, v Jáchymově 1,917 m a v Praze se látro rovnalo čtyřem loktům pražským, tedy 2, 366 m. Později se na látra měřila i nařezaná polena v lese, dřevorubcům štípajícím polena do láter se říkalo láterníci. A možná právě tito láterníci vymysleli zaklení "látro hromů", které mělo stejný význam jako třeba "tisíc hromů". Ten, kdo klel slovy látro hromů, ten látroval, jak se říkalo v jižních Čechách, nebo láteřil, jak se říkalo jinde a jak se říkáme dosud, aniž víme, že existovala nějaká míra jménem látro, natož abychom věděli, jak velká to byla míra.
Vysílá se v pondělí 24.2.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
