Lelkovat

28. listopad 2005

Koncem minulého týdne jsem mluvil o slovesech číhat, čouhat, čumět, čučet, čubrnět a při vysvětlování jejich významu jsem několikrát použil sloveso lelkovat. Předejdu teď vaše pravděpodobné dotazy a bez vyzvání povím, co se ví o původu slovesa lelkovat.

Nejprve ale význam. Lekovat je podle Slovníku spisovného jazyka českého "nečinně hledět; bloumat, okounět, zevlovat". Etymologické slovníky nám povědí, že sloveso lelkovat vzniklo z pojmenování ptáka, který se jmenuje lelek. O něm Slovník spisovného jazyka českého říká, že je to noční bystře létající pták s nápadně širokým zobákem a jícnem, v etymologickém slovníku Václava Machka se pak dočteme, že lelek létá v noci jako netopýr, že se "jaksi vlaštovkovitě vznáší, třepetá a kolíbá". Vzdělání o lelcích si ještě můžeme doplnit z encyklopedie Universum; tam se říká, že lelci jsou hmyzožravci příbuzní sovám.

Michal Novotný

Toto je ale jazyková rubrika, a tak si povězme, jak vzniklo pojmenování tohoto nočního ptáka. Jak Václav Machek ve starším etymologickém slovníku, tak Jiří Rejzek ve slovníku novějším uvádějí dvě možnosti. Václav Machek to říká delšími větami, a tak si ocitujme Jiřího Rejzka: "Základ je jistě onomatopoický, jen není jisté, jestli je to podle vrčivého hlasu (srovnej srbské a chorvatské lelekati, naříkat) či houpavého letu (srovnej staroruské lelětati, houpat)." Také v případě spojitosti lelků s lekováním, tedy bloumáním, okouněním a zevlováním, existují dvě teorie. Jedna byla otištěna v časopise Naše řeč před více než osmdesáti lety, v roce 1922. Podle ní se prý kdysi o lelcích říkalo, že nemají oči, a při lelkování člověk obvykle takzvaně kouká do blba, jen tak vejrá podobně jako výr, který se také za světla tváří, jako by neměl zrak. Lelkovat by tedy bylo "vypadat jako slepý lelek". Slovník české frazeologie a idiomatiky, který vyšel před zhruba deseti lety, to ale vidí úplně jinak. Souvislost mezi lelkem a lekováním je podle něj v zívání, v koukání s otevřenou s prominutím hubou. Kdo lelkuje, často zívá, má otevřená ústa. Stejně jako lelek, který v noci chytá hmyz do svého pořád otevřeného a ještě k tomu širokého zobáku. Dále slovník půl větou naznačuje, že by tu mohlo jít také kolébavý způsob letu. Pokud tomu dobře rozumím: lelkující, při chůzi se líně kolébající lidé připomínají kolébavý let lelků.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka